Dotazník budoucího europoslance: Ivan Bartoš, Piráti

Na konci tohoto týdne, kdy nás čekají volby do Evropského parlamentu, nebude České pirátské straně ještě ani celých pět let. Stačila se zatím účastnit dvojích voleb do Sněmovny (ten lepší výsledek nebyl ani přes tři procenta) a jedněch do Senátu. Jeden z jejich kandidátů – Libor Michálek – se skutečně stal senátorem. Čeští Piráti tak prý vyhráli neoficiální celosvětovou soutěž „o prvního piráta v parlamentu“. Fakticky vzato, jde ale jen o první třetinu piráta v parlamentu, protože Libor Michálek kandidoval s podporou pirátskou, zelených a lidovců.

Optimismem jistě Piráty naplňují výsledky takzvaných studentských voleb, ve kterých se dokážou dostat přes deset procent. Otázkou letošních eurovoleb tedy je, jestli už pirátský elektorát dorostl do věku, kdy může volit. Nebo jestli Piráti dokázali zaujmout také jiné generace.

Proč kandidujete do Evropského parlamentu? A kterým třem věcem byste se chtěl v Bruselu věnovat v první řadě?

Je zbytečné ptát se, jestli do Evropy patříme nebo ne – my v ní už zcela logicky jsme, proto je naším úkolem žít v ní co nejdůstojněji. Ve společných orgánech Evropské unie vidím potenciál, který ovšem v současnosti není dostatečně využíván. Tam, kde selhávají jednotlivé národní parlamenty, například v boji s nadnárodními korporacemi, nebo kde člověk nenalézá v české justici odpovídající odpověď na své problémy, měla by Evropská unie tento hendikep vyvažovat. Nejen v Evropě, ale i v celém světě jsme přece všichni na jedné lodi. Lidé by obecně měli věci sdílet a hledat cesty spolupráce, nikoliv se separovat či se vymezovat. Evropskou unii vidím tedy převážně jako přínosnou ve spolupráci a hledání společné cesty, raději než jako kolbiště pro bojovné obhajování národních zájmů či velkou kasičku, kam všichni něco dávají a každý chce co nejvíc následně urvat.

Já sám se chci věnovat spoustě věcí, ale pokud bych měl jmenovat pouze tři, soustředil bych se na zvážení účasti na mezinárodních smlouvách (ne vždy pro občany Evropské unie výhodných, například ACTA), snahy o narušení soukromí občanů a transparentnost veřejné správy.

Měla by podle vás Česká republika přijmout euro? Pokud ano, tak kdy?

Po deseti letech v Evropské unii je potřeba se občanů zeptat. Přijmout, či nepřijmout euro by mělo být otázkou referenda. Samozřejmě v okamžiku, kdy budeme splňovat veškeré požadavky.

Jaký je váš pohled na direktivní rušení roamingových poplatků, regulaci mezibankovních poplatků a na podobná opatření ze strany EU? Měla by unie podobným způsobem zasahovat do volného trhu?

Nastavení pravidel v podnikatelské sféře a kontrola jejich dodržování je jednou ze základních vlastností jakéhokoliv politického útvaru, Evropskou unii nevyjímaje. Mluvíme teď o ideálním stavu, o přebujelé evropské byrokracii a nesmyslných příkazech vědí všichni. Je ale nesmysl kvůli několika excesům, na kterých se česká média neustále točí (pomazánkové máslo, rum) odmítat nastavení pravidel jako celek. Opatření, o kterých hovoříte (roaming, mezibankovní poplatky) se navíc dotýkají naprosto všech občanů Evropy, ať už chtějí nebo ne. Tato opatření jsou v prvé řadě prostředky ochrany spotřebitelů, a souvisí s mou odpovědí v prvním bodě – mezinárodní smlouvy a kartely, které mohou negativně ovlivnit život občanů Evropské unie, je třeba velmi přísně posuzovat.

Měla by Evropská unie důrazněji bojovat proti daňovým rájům? A pokud ano, tak jakým způsobem?

Česká ekonomická exotická turistika je často prezentována jako svoboda podnikání. Každý podnikatel trh využívá a měl by se na jeho nákladech podílet. Piráti usilují o rozložení daňové zátěže i na dosud nezdaněné či nedostatečně zdaněné oblasti (daňové ráje, velké korporace, zdanění transakcí u finančních a pozemkových spekulací, prostituce, drogy). Jednoznačná vlastnická struktura firem je základním východiskem. 

Souhlasíte s tím, aby měla Evropská unie společnou armádu? Neznamenalo by to příliš velké finanční zatížení?

Evropská armáda je základním předpokladem nezávislosti. Výzbroj evropské armády by měla pocházet z evropských zdrojů – má to ekonomický i strategický význam.

Jaký je váš pohled na volný pohyb zaměstnanců v rámci Evropské unie? Jste pro volný pracovní trh, nebo by členské státy měly mít možnost omezit zaměstnávání občanů z jiných zemí Unie?

Jsem jednoznačně pro volný pohyb.

Měla by být v celé Evropské unii jednotně určená hranice minimální mzdy vzhledem k průměrné mzdě v daném státu?

Plná integrace Evropské unie znamená mimo jiné i sladění mzdových předpisů. Jelikož se jedná o velmi komplexní otázku, Piráti podporují širokou diskuzi o všech alternativách, včetně všeobecného základního příjmu. Cílem je samozřejmě zvyšování technologické vyspělosti a celkové ekonomické situace – je logické, že v zemích s vyspělými technologiemi nemusí minimální mzdy příliš řešit.

Měla by Evropská unie zavést/zvýšit/zrušit dovozní cla pro výrobce mimo Evropskou unii?

Cla lze vnímat jako poplatek za přístup na trh, který vytváříme. Vždyť na trhu lidé utrácejí sociální dávky, nakupuje stát a tak podobně. Odbourávání cel má smysl v případě reciprocity – umožnění vzájemného přístupu na trh.

Měla by podle vás Unie pokračovat v dotování zadlužených států, jako jsou například Řecko nebo Kypr?

Všechno souvisí se vším. Kdyby se ty státy nezadlužily, měly by některé ekonomiky odbytové problémy. V Evropě je přebytek produktů i výrobního potenciálu, přesto se chováme, jako kdybychom trpěli nějakou nouzí. Ti, kteří postoupili riziko a poskytli úvěry předluženým státům, by měli nést všechny důsledky svého neodpovědného počínání: není možné dotovat zisky poskytovatelů úvěrů.

Jakými cizími jazyky hovoříte? Respektive v jakých jazycích jste schopný vést odbornou politickou debatu?

Česky a anglicky. Domluvím se také francouzsky, rusky a německy, ovšem v těchto jazycích bych raději vedl odbornou debatu pouze písemně.

Dotazníky budoucích europoslanců

• Jan Keller na kandidátce ČSSD
• Petr Mach za Stranu svobodných občanů
• Jan Zahradil za ODS
• Kateřina Konečná za KSČM
• Klára Samková na kandidátce Úsvitu přímé demokracie
• Jiří Paroubek za LEV 21
• Pavel Telička na kandidátce ANO 2011
• Ondřej Liška za Stranu zelených
• Pavel Svoboda za KDU-ČSL
• Ivan Bartoš za Piráty
• Luděk Niedermayer na kandidátce TOP 09
• Radek John za Věci veřejné

Náš drahý europarlament

Pokud bychom na jednu misku vah postavili všech 766 europoslanců, na misku druhou navršili cihly ze žlutého kovu a jazýčky vah nechali ustálit v rovnovážné poloze, pak cena za zlato bude zhruba odpovídat ročnímu rozpočtu Evropského parlamentu. Ale pozor! Poslanci nakonec spolehlivě převáží, nejsou voleni na rok, ale na pět let a funkční období si nezkracují. Jak jinak.

Pavel Jégl: Volíme europoslance. Dají se vyvažovat zlatem!