Dotazník budoucího europoslance: Ondřej Liška, Strana zelených

Možná vás to překvapí, ale Strana zelených u nás existuje od 9. prosince 1989. Ovšem ti, co mají pamatováka, překvapeni nebudou, vždyť zelení poslanci seděli už v parlamentu z roku 1992 (respektive ve dvou parlamentech, ve Federálním shromáždění a České národní radě). Byli to ovšem dost jiní zelení než dnes – strana procházela půtkami a spory a převraty. Ovšem vypadá to, že od roku 2009, kdy se předsednictví ujal po Martinu Bursíkovi Ondřej Liška, je ve straně klid. Což ovšem samo o sobě nic nevypovídá o tom, jestli bude partaj úspěšná, nebo se propadne do zapomnění.

Evropské volby napoví.

Proč kandidujete do Evropského parlamentu? A kterým třem věcem byste se chtěl v Bruselu věnovat v první řadě?

Kandiduji především proto, že jsem přesvědčen, že Evropa může a má být seběvědomější a otevřenější a že já k tomu mohu díky svým zkušenostem z Evropského parlamentu, vlády i neziskového sektoru sám přispět.V Evropském parlamentu chci usilovat o to, aby se Evropa stala energeticky nezávislou a nebyla tak dále vydíratelná diktátory s ropou a plynem. Chci napomoci spravedlivějšímu a odpovědnějšímu nakládání s evropskými fondy tak, aby skutečně podporovaly zaměstnanost a prosperitu všech evropských občanů. V neposlední řadě budu bojovat za ochranu evropské přírody a krajiny, která musí vytvářet podmínky pro zdravý život Evropanů. 

Měla by podle vás Česká republika přijmout euro? Pokud ano, tak kdy?

Česká republika by měla usilovat o co nejrychlejší splnění podmínek, kterými je přijetí eura podmíněno. K přijetí eura se zavázala již svým vstupem do Evropské unie, nehledě na to, že dle dostupných studií je to pro ni ekonomicky výhodné. Silná provázanost našeho trhu s trhy států eurozóny je totiž skutečností, před níž nelze zavírat oči. Je však nutné prosadit i spolupráci v oblastech rozpočtové politiky a dohledu nad evropskými bankami. A provést důkladnou analýzu dopadů.

Jaký je váš pohled na direktivní rušení roamingových poplatků, regulaci mezibankovních poplatků a na podobná opatření ze strany EU? Měla by unie podobným způsobem zasahovat do volného trhu?

Evropská unie má k dispozici nástroje, kterými může efektivně chránit práva spotřebitelů před kartelovými dohodami a zneužívání dominantního postavení na trhu. Je rozhodně žádoucí, aby je v rozumné míře využívala ku prospěchu všech občanů, což zosobňuje například právě rušení roamingových poplatků. Pakliže má být evropský trh skutečně jednotný, je jedině logické, aby byl do značné míry regulován centrálně a nebyl rukojmím dílčích rozhodnutí vlád 28 států.

Měla by Evropská unie důrazněji bojovat proti daňovým rájům? A pokud ano, tak jakým způsobem?

Ano, Evropská unie by měla usilovat o to, aby existovalo srovnatelné daňové zatížení ve všech členských státech. Zelení budou usilovat o zrušení daňových rájů, konkrétně například začnou u zrušení bankovního tajemství a donutí tím banky odkrýt činnost v daňových rájích. 

Souhlasíte s tím, aby měla Evropská unie společnou armádu? Neznamenalo by to příliš velké finanční zatížení?

Tváří v tvář událostem posledních měsíců na Ukrajině se ukazuje potřeba vytvoření společné evropské armády s novou intenzitou. Je nezbytné, aby Evropská unie měla dostatečný počet bojeschopných jednotek pod jednotným velením, vycházet lze z již existujících takzvaných battlegroups. Zůstává otázkou, jaký by měl být vztah společné evropské armády ke spolupráci v rámci NATO, jehož je dnes velká většina členských států členy. Hlavním cílem společné armády ale musí být prevence konfliktů a pomoc v postkonfliktním rozvoji. 

Jaký je váš pohled na volný pohyb zaměstnanců v rámci Evropské unie? Jste pro volný pracovní trh, nebo by členské státy měly mít možnost omezit zaměstnávání občanů z jiných zemí Unie?

Zelení se staví jednoznačně na stranu svobody pohybu a usazování, které považujeme za jedny z hlavních výdobytků evropského integračního projektu. Státy Evropské unie nesmí svůj pracovní trh uzavírat ve vztahu k občanům jiných členských států. Otevřené hranice uvnitř Unie však zároveň nemohou znamenat „opevnění“ Evropy navenek. Naopak, Evropa by se měla otevřít a dát všem bez rozdílu příležitost žít zde důstojný život. 

Měla by být v celé Evropské unii jednotně určená hranice minimální mzdy vzhledem k průměrné mzdě v daném státu?

Rozhodně by neměla být zavedena jednotná minimální mzda pro všechny státy. Minimální mzda v jednotné procentuální hodnotě k průměrné mzdě daných států je také riskantní, jelikož nereflektuje odlišnost ekonomik a  vnímání smyslu samotné minimální mzdy. Například v Německu je koncept minimální mzdy jiný než v Česku, mají ho tam na starosti odbory a je odlišný pro každý sektor. Nakonec by mohlo dojít i k zvýšení nezaměstnanosti, jelikož by zaměstnavatelé již nebyli ochotni najímat lidi za vyšší než tržní cenu, nevyplatilo by se jim to. To nic nemění na tom, že třeba právě v Česku je minimální mzda neúměrně nízká.

Měla by Evropská unie zavést/zvýšit/zrušit dovozní cla pro výrobce mimo Unii?

Toto je velmi obecná otázka, záleželo by na co se cla vztahují. Obecně je pro podporu trhu lepší cla omezit, ale některé suroviny je třeba nutné podporovat či chránit, jak to probíhá i dnes. Záleží na sektoru ekonomiky. Zelení chtějí, aby nedocházelo ke snižování standardu potravin, a proto je jistá přiměřená ochrana na místě.

Měla by podle vás Evropská unie pokračovat v dotování zadlužených států, jako jsou například Řecko nebo Kypr?

Evropská unie je postavena na solidaritě členských států vůči sobě navzájem. Je zřejmé, že když se některá země ocitne na pokraji bankrotu, mělo by se jí dostat odpovídající pomoci. Nehledě na to, že hospodářské problémy jednoho státu negativně ovlivňují celý evropský prostor. Ruku v ruce s poskytnutím pomocné ruky samozřejmě musí jít připravenost států v nesnázích provést odpovídající reformy. Právě Řecko přitom v posledních letech provedlo zásadní strukturální změny a může sloužit jako příklad pro další.

Jakými cizími jazyky hovoříte? Respektive v jakých jazycích jste schopný vést odbornou politickou debatu?

Na odborné úrovni hovořím anglicky, německy a francouzsky. Domluvím se i rusky, což jsem s překvapením zjistil při své nedávné cestě na Ukrajinu.

Dotazníky budoucích europoslanců

• Jan Keller na kandidátce ČSSD
• Petr Mach za Stranu svobodných občanů
• Jan Zahradil za ODS
• Kateřina Konečná za KSČM
• Klára Samková na kandidátce Úsvitu přímé demokracie
• Jiří Paroubek za LEV 21
• Pavel Telička na kandidátce ANO 2011
• Ondřej Liška za Stranu zelených
• Pavel Svoboda za KDU-ČSL
• Ivan Bartoš za Piráty
• Luděk Niedermayer na kandidátce TOP 09
• Radek John za Věci veřejné

Náš drahý europarlament

Pokud bychom na jednu misku vah postavili všech 766 europoslanců, na misku druhou navršili cihly ze žlutého kovu a jazýčky vah nechali ustálit v rovnovážné poloze, pak cena za zlato bude zhruba odpovídat ročnímu rozpočtu Evropského parlamentu. Ale pozor! Poslanci nakonec spolehlivě převáží, nejsou voleni na rok, ale na pět let a funkční období si nezkracují. Jak jinak.

Pavel Jégl: Volíme europoslance. Dají se vyvažovat zlatem!