Dotazník budoucího europoslance: Pavel Telička, ANO 2011

Lídr eurokandidátky hnutí ANO se věnoval diplomacii už od mládí, začínal – sám člen KSČ – pracovat na ministerstvu zahraničních věcí ještě v osmdesátých letech. Později byl členem Stálé mise České republiky při Evropské unii. V době přístupových rozhovorů byl vedoucím českého vyjednávacího týmu a pak byl jmenován velvyslancem a vedoucím Stálé mise ČR při EU. V roce 2004 byl několik měsíců eurokomisařem.

Na konci téhož roku zakládá lobbistickou firmu, nějakou dobu je vrcholným funkcionářem českých ragbistů. Dnes členem představenstva NWR Zdeňka Bakaly a jedničkou na kandidátní listině hnutí ANO pro evropské volby.

Proč kandidujete do Evropského parlamentu? A kterým třem věcem byste se chtěl v Bruselu věnovat v první řadě?

Po skoro deseti letech v zahraničí jsem se vrátil do Česka a ještě více si uvědomil, jak mrháme naším potenciálem. Už jsem měl dost, diplomaticky řečeno, těch našich nešvarů a malostí, jakož i bídného postavení České republiky v Evropské unii.

Po dlouhých letech vidím v politickém projektu ANO naději na změnu poměrů v Česku a našeho postavení v Unii.

Moje afinita k Evropě je všeobecně a dlouhodobě známa. Je nesnadné vyjmenovat jen tři oblasti, apetit bych měl vyšší. Nicméně mohu zmínit snížení administrativní zátěže pro podnikatele a občany, odstraňování administrativních a dalších překážek na vnitřním trhu, legitimní ochranu trhu, dopravu…

Měla by podle vás Česká republika přijmout euro? Pokud ano, tak kdy? 

Tato otázka by si zasloužila více prostoru, než máme, proto velmi zestručním. Jsem zastáncem eura, vidím spíše výhody než některá úskalí. Stejně tak však vidím v eurozóně změny a některé problémy. Je legitimní chtít, aby eurozóna tyto problémy řešila a vyřešila. Na druhé straně bych byl rád, aby naše připravenost byla dlouhodobě udržitelná a nikoliv křehká. Jakmile se oba tyto procesy protnou, můžeme přijmout euro. Na místě je ale i odborná a veřejná diskuze.

Jaký je váš pohled na direktivní rušení roamingových poplatků, regulaci mezibankovních poplatků a na podobná opatření ze strany EU? Měla by unie podobným způsobem zasahovat do volného trhu? 

Jsem zastáncem zrušení roamingových poplatků a dalších zbytečných nebo neúměrných poplatků, včetně bankovních. Bankovní služby jsou nedílnou součástí vnitřního trhu a určitou míru harmonizace vidím jako účelnou. Volný trh nemůžete nechat bez regulace, byť sám jsem spíše pro přiměřenou až nižší regulaci, ale jsem zastáncem takové regulace, která prospěje fungování vnitřního trhu. To bychom potom mohli říct, že nepotřebujeme regulaci v oblasti hospodářské soutěže. Myslíte si, že by takový volný trh fungoval lépe? Kdepak, to už jsme tady v určité podobě měli a bylo to dost drahé.

Měla by Evropská unie důrazněji bojovat proti daňovým rájům? A pokud ano, tak jakým způsobem?

Ano, měla. Obávám se však, že tato otázka je na delší a strukturovanější diskuzi.

Souhlasíte s tím, aby měla Evropská unie společnou armádu? Neznamenalo by to příliš velké finanční zatížení?

Myslím, že musíme být připraveni bránit naší bezpečnost a připouštím, že to něco stojí. Jsem zastáncem toho, že bychom do naší budoucnosti a bezpečnosti měli investovat více, politicky i finančně. Je otázkou, čemu říkáme společná armáda. Poskytnutí určitých jednotek pod společné velení? Obdobně jako tomu je v NATO? S tím bych neměl problém. Nejsem ale zastáncem toho a nevidím to realisticky za možné, aby vznikla nějaká evropská armáda.

Jaký je váš pohled na volný pohyb zaměstnanců v rámci Evropské unie? Jste pro volný pracovní trh, nebo by členské státy měly mít možnost omezit zaměstnávání občanů z jiných zemí Unie?

Jsem pro volný pohyb pracovníků, jako jsem pro volný pohyb zboží, služeb nebo kapitálu. Na druhou stranu si dovedu představit v odůvodněných a jasně vymezených případech výjimečná a v čase a rozsahu omezená ochranná opatření. Vždy však budu mít obavu z jejich zneužívání.

Měla by být v celé Evropské unii jednotně určená hranice minimální mzdy vzhledem k průměrné mzdě v daném státu?

Nevidím pro to důvod, ponechal bych čistě v působnosti jednotlivých členských států.

Měla by Evropská unie zavést/zvýšit/zrušit dovozní cla pro výrobce mimo Unii?

Jde o příliš obecnou až paušální otázku. Dovedu si představit sjednávání vzájemně výhodných dohod o volném obchodu, avšak ruku v ruce s odstraňováním tarifních a netarifních překážek musí jít sladění standardů.

Měla by podle vás Evropská unie pokračovat v dotování zadlužených států, jako jsou například Řecko nebo Kypr?

Eurozóna nechť tyto věci posuzuje dle toho, jak tyto země plní své závazky. Nemůže však jít o nekonečný proces a žádná země nemůže spoléhat na to, že ji někdo pomůže, i když se dlouhodoběji chová nezodpovědně.

Jakými cizími jazyky hovoříte? Respektive v jakých jazycích jste schopný vést odbornou politickou debatu?

Ve větší nebo menší míře bych to viděl na angličtinu, ruštinu a francouzštinu.

Dotazníky budoucích europoslanců

• Jan Keller na kandidátce ČSSD
• Petr Mach za Stranu svobodných občanů
• Jan Zahradil za ODS
• Kateřina Konečná za KSČM
• Klára Samková na kandidátce Úsvitu přímé demokracie
• Jiří Paroubek za LEV 21
• Pavel Telička na kandidátce ANO 2011
• Ondřej Liška za Stranu zelených
• Pavel Svoboda za KDU-ČSL
• Ivan Bartoš za Piráty
• Luděk Niedermayer na kandidátce TOP 09
• Radek John za Věci veřejné

Náš drahý europarlament

Pokud bychom na jednu misku vah postavili všech 766 europoslanců, na misku druhou navršili cihly ze žlutého kovu a jazýčky vah nechali ustálit v rovnovážné poloze, pak cena za zlato bude zhruba odpovídat ročnímu rozpočtu Evropského parlamentu. Ale pozor! Poslanci nakonec spolehlivě převáží, nejsou voleni na rok, ale na pět let a funkční období si nezkracují. Jak jinak.

Pavel Jégl: Volíme europoslance. Dají se vyvažovat zlatem!