Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Dotazník budoucího europoslance: Jan Keller, ČSSD

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
6. 5. 2014
 70 825

Jednadvacet. Tolik poslanců vybíráme už za pár dní do Evropského parlamentu. Představujeme v krátkém dotazníku leadery dvanácti z celkem osmatřiceti podaných kandidátních listin. A začínáme zostra – sociologem Janem Kellerem, jedničkou na kandidátce sociální demokracie.

Dotazník budoucího europoslance: Jan Keller, ČSSD

Profesor Keller není nikterak neznámá osoba, jeho hlas je na levici dávno velmi výrazně slyšet.

Do europarlamentu kandidoval už v roce 2009 za Demokratickou stranu zelených. A v osmdesátých letech býval v dost nedemokratické straně rudých; jak dnes říká – jen kvůli kariéře. Letos se, snad poněkud překvapivě, stal jedničkou na eurokandidátce České strany sociálně demokratické.

Janu Kellerovi a lídrům dalších jedenácti kandidátek pokládáme vždy tutéž sadu otázek. Zajímá nás – jakožto server o ekonomických záležitostech – zejména to, jak budou vládnout našimi penězi, ale propátráme i obecnější postoje, jakož i jazykové kompetence…

Odpovědi uveřejňujeme v pořadí, v jaké jsme je od kandidátů dostali. Kdo dřív přijde…


Proč kandidujete do Evropského parlamentu? A kterým třem věcem byste se chtěl v Bruselu věnovat v první řadě?

Server s vaším zaměřením možná zklamu, ale na prvém místě pro mě nejsou peníze. Někteří lidé kolem šedesátky zvolí rutinu, na kterou si zvykli. Jiní volí ještě jednu, patrně poslední novou životní zkušenost. Moje rozhodování mezi rutinou a novou životní zkušeností nebylo jednoduché. Nakonec zvítězilo to druhé. Pokud se do Bruselu dostanu, rozhodně se nudit nebudu. Otázky sociální koheze, daňové spravedlnosti, či budoucnosti modelu vzdělávání, které mne dlouhodobě zajímají, jsou nabité konflikty.

-
+8
+

Měla by podle vás Česká republika přijmout euro? Pokud ano, tak kdy?

Česká republika se k přijetí eura zavázala. Mnohé naše firmy v eurech už dlouho provádějí své operace. Vládní politici se shodují, že euro přijmeme někdy v horizontu roku 2020. S volbami do Evropského parlamentu sice přijetí eura vůbec nijak nesouvisí, ale pokud bude v té době eurozóna existovat, klidně bych do ní vstoupil. Doufám, že do té doby se euro zbaví svých současných problémů natolik, že diskuse o jeho (ne)přijetí pak už nebudou aktuální.

-
+8
+
Jaký je váš pohled na direktivní rušení roamingových poplatků, regulaci mezibankovních poplatků a na podobná opatření ze strany Evropské unie? Měla by Unie podobným způsobem zasahovat do volného trhu?
 
Především si myslím, že volný trh je fikce. Buď bude trh regulován zásahy demokraticky zvolených politiků a institucí, anebo bude regulován finančně a vlivově nejsilnějšími firmami. To prvé může demokracii jedině posílit, to druhé poslouží pouze oligarchii.
-
+8
+

Měla by Evropská unie důrazněji bojovat proti daňovým rájům? A pokud ano, tak jakým způsobem?

Nejde o to, zda důrazněji, ale zda vůbec. Nemám dojem, že by zatím Evropská unie proti daňovým rájům nějak bojovala. Vždyť řada z nich existuje přímo na jejím území. Myslím, že jediná účinná forma boje proti daňovým rájům, ať už jsou kdekoliv, je přijmout opatření, aby byly zisky firem v co nejvyšší míře zdaňovány tam, kde jsou vytvářeny. Existují nástroje, jak různé formy daňových úniků minimalizovat. Jejich základem je společný systém zdanění firemních zisků. Nutil by firmy platit daně v jednotlivých zemích podle toho, kolik v nich investovaly kapitálu, jaký v nich mají obrat a kolik pracovníků v nich zaměstnávají. Byl by to krok k vysušení daňových oáz.

-
+8
+

Souhlasíte s tím, aby měla Evropská unie společnou armádu? Neznamenalo by to příliš velké finanční zatížení?

Budu s tím souhlasit, až budu přesně vědět, k čemu by byla taková armáda využívána. Pokud nikoliv k expanzi, ale k obraně demokracie, pak budu pro bez ohledu na výši nákladů. Předně však doufám, že současné tlaky na navýšení zbrojních výdajů nepovedou k rozšiřování národních armád a k mrhání prostředky, nebo dokonce ke vzniku skutečného horkého konfliktu.

-
+8
+

Jaký je váš pohled na volný pohyb zaměstnanců v rámci Evropské unie? Jste pro volný pracovní trh, nebo by členské státy měly mít možnost omezit zaměstnávání občanů z jiných zemí Unie?

To je jistě důležitá, ale velmi komplikovaná otázka. Když to zjednoduším, volný pracovní trh v rámci Evropské unie ve mně vyvolává několik pochybností. Za prvé: K čemu je vlastně dobré, pokud se přesunují pracovníci z jedné země s vysokou nezaměstnaností do druhé? Určitá míra unifikace systému vzdělání v měřítku Evropy navíc vede k tomu, že i vzdělanostní struktura je v různých zemích víceméně podobná. To zmenšuje šanci, že odborníci z jedné země zaskočí tam, kde ve druhé pochybí. A druhá věc: Logicky se budou spíše lidé ze zemí s nižší cenou práce tlačit do zemí s vyšší cenou práce. Těžko budou proudit opačným směrem. Výsledkem bude tlak na snížení ceny práce tam, kde je zatím vyšší. To může pomoci firmám, ale stěží zaměstnancům. Až se podobné problémy vyřeší, budu pro naprosto volný pracovní trh v rámci Evropské unie.

-
+8
+

Měla by být v celé Evropské unii jednotně určená hranice minimální mzdy vzhledem k průměrné mzdě v daném státu?

Mělo by dojít nikoliv k unifikaci, ale ke sblížení tohoto poměru. Třeba tak, že bude stanoven dolní limit minimální mzdy jako procentní sazba z průměrné mzdy nebo mediánu. Vydělali by na tom naši lidé pobírající minimální mzdu. Patříme k zemím, kde právě oni jsou od průměrné mzdy vzdáleni nejvíce. Týká se to sice jen nízkého procenta zaměstnanců, jejich situace je však velmi tíživá.

-
+8
+

Měla by Evropská unie zavést/zvýšit/zrušit dovozní cla pro výrobce mimo Evropskou unii?

Pokud se Evropa nebude bránit dovozními cly na výrobky, budou její zaměstnanci nuceni konkurovat nepojištěné, a proto laciné práci, a to včetně práce dětské. Takový regres by Evropu vrátil o dvě století dozadu, do dob nádeníků nepojištěných vůči sociálním rizikům. Nemyslím si, že by právě takový regres měl být obsahem tak často skloňované modernizace společnosti.

-
+8
+

Měla by podle vás Evropská unie pokračovat v dotování zadlužených států, jako jsou například Řecko nebo Kypr?

Myslím si, že země, o nichž mluvíte, nedostávají dotace, ale nové úvěry podmíněné provedením drastických škrtů. Obecně si myslím, že pomoc těmto státům má především umožnit bankám, které jim půjčily, aby se dostaly ke svým pohledávkám. Druhá věc je, zabránit kolapsu státu a veřejných systémů v těchto zemích. Pokud by k tomu došlo, škody by byly nevyčíslitelné. Jak chcete dopředu vyčíslit třeba náklady na odstranění důsledků sociálního chaosu a občanské války?

-
+8
+

Jakými cizími jazyky hovoříte? Respektive v jakých jazycích jste schopný vést odbornou politickou debatu?

Už patnáct let jezdím každý semestr přednášet do Francie, takže debatu ve francouzštině určitě zvládnu. Jako sociolog jsem pochopitelně přečetl stovky anglických knih, mám angličtinu v uších, ale vlastní argumenty bych musel formulovat úsporněji než ve francouzštině. Přednášel jsem i v němčině a italštině, ale namísto rozšiřování jazykového portfolia bych se spíše soustředil na ty dva hlavní světové jazyky.

Jak se vám líbí odpovědi Jana Kellera?

Dotazníky budoucích europoslanců

Odpovědi zveřejňujeme v pořadí, v jakém přicházejí do redakce.

Náš drahý europarlament

Pokud bychom na jednu misku vah postavili všech 766 europoslanců, na misku druhou navršili cihly ze žlutého kovu a jazýčky vah nechali ustálit v rovnovážné poloze, pak cena za zlato bude zhruba odpovídat ročnímu rozpočtu Evropského parlamentu. Ale pozor! Poslanci nakonec spolehlivě převáží, nejsou voleni na rok, ale na pět let a funkční období si nezkracují. Jak jinak.

Pavel Jégl: Volíme europoslance. Dají se vyvažovat zlatem!

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (9)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

čssddaňové rájeeuroevropská unieevropský parlamentjan kellerminimální mzdavolný pohyb
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo