Temelín je potřeba dostavět právě kvůli ukrajinské krizi. Bez Rusů

Z amerického velvyslanectví v Praze českým novinářům žádné přímé vzkazy prakticky nechodí. Ruská ambasáda naproti tomu na korespondenci nešetří, ať už ji nechává v azbuce, nebo ji přeloží některá PR agentura. I proto mě tak zaujal dopis od americké ambasády, který přišel velmi rychle po oznámení ukončení tendru na dostavbu dvou bloků Temelína. „Vláda Spojených států je hluboce zklamána rozhodnutím zrušit soutěž na dostavbu Temelína,“ píše v otevřeném dopise ambasády USA. „Jaderná energie je nízkouhlíkové řešení, které je cenově dlouhodobě konkurenceschopné a hraje důležitou roli v energetické bezpečnosti. […] Jako blízcí přátelé a spojenci máme také obavy z toho, jaký signál toto může vyslat americkým a mezinárodním investorům,“ končí krátké stanovisko velvyslance Normana Eisena.

Americký Westinghouse se totiž po okupaci Krymu a prudkém ochlazení vztahů mezi Západem a Ruskem (a po dřívějším vyřazení francouzské Arevy) stal přinejmenším z politického hlediska favoritem největšího průmyslového tendru, který byl kdy v historii samostatné České republiky vypsán. Rusové viditelně tahali za kratší konec, o čemž svědčí mimo jiné jejich vytlačení z kontraktu v sousedním Slovensku, kde měli převzít ČEZem opuštěný projekt dostavby Jaslovských Bohunic.

Rusům hrozilo, že přijdou o všechno

Pátého března slovenské ministerstvo hospodářství oznámilo, že ukončilo všechna jednání s Rosatomem o převzetí projektu výstavby Jaslovských Bohunic v sousedství odstavených bloků této nejstarší slovenské jaderné elektrárny. Ficova vláda, která potřebuje stlačit cenu dodávek ruského plynu, si sice dala záležet, aby to nevypadalo jako reakce na okupaci Krymu, fakt ale je, že definitivní oznámení o konci jednání do tohoto rámce zapadá. I když údajně k němu neveřejně došlo už na konci roku 2013.

Část ministrů české vlády dávala už počátkem března otevřeně najevo, že přenechat v dnešní situaci dostavbu Temelína Rosatomu by bylo bezpečnostní riziko. Rusové už do vítězství v tendru mnoho investovali, jak do úsilí naklonit si politické kruhy, tak i do zajištění průmyslové základny. Nyní jim hrozilo, že kvůli Krymu přijdou v Česku o všechno. Ostatně už parlamentní volby se nevyvinuly úplně v jejich prospěch, pokles vlivu Miloše Zemana a jeho okolí s otevřeně proruskými stanovisky byl markantní a pro ruské zájmy nepříjemný; také změny poměru sil v samotném ČEZu byly v ruský neprospěch.

V Česku nebyl k dispozici politik typu a síly Viktora Orbána, který by prostě odjel do Moskvy a s Vladimirem Putinem Temelín zkrátka podepsal. Budapešť stvrdila dohodu s Moskvou 1. dubna, pár dní po dokončení anexe Krymu, to by si s výjimkou komunistů a zemanovského kabinetu nikdo netroufnul.

Má se Temelín vůbec dostavět?

Ano, rychleSnad ano, ale není kvaltSpíš ne, v dohledu jsou nové zdrojeUrčitě ne

Hlasovat

Vláda by měla ČEZ nařídit obnovení kontraktu

Je pravděpodobné, že přerušení tendru na Temelín nahrávaly mnohé další vlivy, jako například snaha vlády odčerpat z ČEZu veškerý pro stát dosažitelný zisk do státního rozpočtu. Pravda také je, že v současnosti není jasné, jak výrazně si s cenou elektřiny zahraje kombinace nových energetických zdrojů z břidlic na jedné straně a krize ve vztazích Západu s Ruskem na straně druhé.

Ale dostavba Temelína americkým Westinghousem nebo francouzskou Arevou by z hlediska české energetické bezpečnosti, ale i energetické bezpečnosti celého prostoru střední Evropy, byla zásadním krokem. Premiér Bohumil Sobotka se nechal slyšet, že česká vláda do tendru na Temelín, ani do dalších strategických rozhodnutí ČEZu nezasahuje. Mělo by to ovšem být právě naopak. Energetická bezpečnost je základní pilíř bezpečnosti jako takové, zvláště když se hroutí vztahy s hlavním dodavatelem energetických surovin. Proto by další kroky ČEZu, který je většinově v rukou státu, a naší energetiky vůbec měly být jednou za zásadních věcí, kterou by se vláda zabývat měla a zabývat musí. Proto by se měla česká vláda nad zastavením kontraktu na Temelín sejít a nařídit ČEZu jeho obnovení. A třeba už s vyloučením bezpečnostně nepřijatelných ruských firem. Byla by to ta nejvíc odpovídající reakce na vývoj na východě Evropy.

Autor je redaktor Lidových novin a MF Dnes

Nejlepší ceny elektřiny a plynu - ušetřete s peníze.cz

Zdají se vám vaše účty za elektřinu a plyn podezřele vysoké, ale nechce se vám do srovnávání nabídek? Odrazuje vás od změny dodavatele nekonečné papírování? Máme řešení: porovnáme distribuční sazby za elektřinu i plyn a vybereme tu pro vás nejvýhodnější. A pokud budete chtít, zařídíme za vás i změnu dodavatele.

Průměrně šetříme 2320 korun ročně na elektřině a 2560 korun na plynu.

• Nezávislé porovnání cen elektřiny
• Nezávislé porovnání cen plynu