Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Sportovce, nebo chcípáka? Ranařku, nebo plačku? S filtrem, nebo bez?

Michal Kašpárek
Michal Kašpárek
4. 1. 2013

Proč přemýšlet i nad třemi prezidentskými kandidáty, pro které jste pravděpodobně hlasovat nechtěli.

Sportovce, nebo chcípáka? Ranařku, nebo plačku? S filtrem, nebo bez?

Zdálo by se, že je devítka uchazečů o dokonale předžvýkaná: víme, co si myslí o potratech, Palestině, Ekonomii dobra a zla a dokonce seriálu Dexter. Média ale opominula tři důležitější klíče k výběru Klausova nástupce. Snad proto, že se na ně nedá odpověď získat rychlým telefonátem na tiskové oddělení.

Pokud pořád vážíte několik kandidátů a žádná miska ne a ne dolů, třeba to rozhodne některý z těchto drobných plíšků:

Je fit?

Transparentní bankovní účet mají všichni kandidáti, ale jen Karel Schwarzenberg zveřejnil i zprávu o svém zdravotním stavu. Příhodně. Nejstaršímu z kandidátů totiž statistika přisuzuje zhruba 60% pravděpodobnost, že se nedočká konce případného druhého volebního období. (I když podle rakouských demografických tabulek je na tom výrazně líp.) O zdraví ostatních můžeme jen spekulovat. Miloš Zeman a Přemysl Sobotka, kuřáci narození v roce Varšavského povstání, asi v kampani rentgeny plic nevytasí.

Balancuji teď na hraně cynismu a ageismu, jenomže česká záliba v prezidentech-dědečcích (z devíti československých prezidentů jich šest zemřelo do dvou let po odstoupení z funkce nebo ještě při jejím výkonu) nemá dobrou historii. Zesláblý Hácha nemohl klást odpor Hitlerovi, podobně pak umírající Beneš Gottwaldovi. Svobodu muselo odvolat generální shromáždění, protože byl senilní i na poměry normalizační KSČ. A přes veškerou mou úctu k Havlovi: pokud potřeboval při povodních v roce 2002 odpočívat v Portugalsku, měl to dělat jako penzista, ne jako prezident zkoušené země.

Samozřejmě: Hácha-maratonec by si s wermachtem jen tak nevytřel a Havel-silák by nevrátil Vltavu do koryta. Zdraví prezidenti by ale za své kroky aspoň nesli plnou politickou i historickou zodpovědnost. To není málo.

Kdo z devítky kandidátů vychází nejlíp? Po diskvalifikaci maratonce Vladimíra Dlouhého zbývá jediný aktivní sportovec: fotbalista Jiří Dienstbier mladší.

Unese rány osudu?

Prezident(ka) je katalyzátorem sdílených emocí – a ne vždycky to zrovna spočívá ve vyznamenávání zlatých sportovců. Pád letadla, požár Národního muzea i se školní výpravou, další povodně: nic z toho si nepřejeme, ale připusťme, že se to v příštích pěti nebo deseti letech prostě může stát. A když nic z toho, tak nějaká příslovečná černá labuť, nezažitá, nečekaná, neodbytelná šablonou „nechej se vyfotit na místě neštěstí a pak vyhlas smutek“.

Se schopností unášet rány je to jako s fyzickou kondicí: těžko ji odhadnout dopředu. Z panelové debaty kandidátů nepoznáte, kdo v nejtěžší hodině dodá zemi naději a kdo se bude v novém národním bebínku naopak sebelítostivě nimrat.

Jeden tip bych ale měl: Táňu Fischerovou. Jako herečka a politička se uplatnila i přes to, že pečuje o syna postiženého obrnou. Nelituje se, nedramatizuje se, pozornost obrací ke druhým, kteří jsou na tom hůř. „Není to vo tom, jakou dáš ránu, ale jakou mrdu dovedeš přijmout, a furt jít dál,“ říká v posledním dílu boxerské série Rocky Balboa. Fischerová se mu z kandidátů blíží nejvíc, i když váží třetinu a namísto ran rozdává Dobro.

S filtrem, nebo bez?

Sloupkař Thomas L. Friedman a ještě dřív politolog Gautam Mukunda rozdělili „lídry“ podle stejného klíče jako cigarety: s filtrem, nebo bez? Všimli si totiž, že prezidenti a manažeři bez velkých zkušeností mají kuráž dělat odvážné kroky, protože nemusí vycházet vstříc zájmovým skupinám, skrz které a díky kterým se pracně vyškrábali vzhůru. Abraham Lincoln, Woodrow Wilson, Steve Jobs – ti všichni se spíš zjevili, než vyrostli. Všichni byli nefiltrovaní.

Ačkoliv novináři i současný prezident strašili před první přímou volbou lecjakými zjevy z ulice, šest z devíti finálních kandidátů je filtrovaných. Nejdůkladněji dva bývalí premiéři: Zeman a Fischer. Sobotka, Schwarzenberg a Roithová byli dlouho senátory. Fischerová poslankyní – a pilnou. Jana Bobošíková a Dienstbier to mají tak napůl: distancují se od hlavního proudu, zároveň mu už oba udělali užitečné idioty. Bobošíková při poslední prezidentské volbě, Dienstbier na pražském magistrátu.

Jediným zcela nefiltrovaným prezidentem kandidátem je tak Vladimír Franz. Zkušenosti s politickými amatéry z Věcí veřejných můžou vypadat jako dobrý argument proti němu. Riziko blamáže je tu vždycky. Véčkaři ale svými trapasy jen dělají křoví harcovníkům z ODS a TOP 09, kteří se ve vrcholné politice pohybují celou dekádu. Přes filtry v Česku procházejí straníci, ne státníci – pokud by tedy tohle měl být váš jediný argument, proč Franze ne, nebojte se projednou filtr ulomit.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 do jara 2021 vedl Finmag.cz a editoval tištěný... Více

Související témata

jiří dienstbierprezidentské volbytáňa fischerovávladimír franz
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo