Krize jedna báseň

Po krizi bankovní, finanční, hospodářské a morální tu máme ještě krizi poetickou. Na jeden analytický článek o tom, jestli Česko má, nebo nemá poskytnout část devizových rezerv Mezinárodnímu měnovému fondu a proč, totiž připadá deset metafor, pohádek a příběhů o zvířátkách. Většinou mizerných.

„Ta činčila stejně pojde, nekrmte ji!“ volají jedni po nasazení střízlivého selského, někdy až hokynářského rozumu. „To by ale bylo krátkozraké jako nepomoci s hašením sousedova hořícího bytu!“ míří druzí na soucit, zodpovědnost a někdy i prostý strach z turbulencí.

Podobně je to i s dalšími ekonomickými tématy. Chápu tedy, že si vlast – a novinářská obec obzvlášť – v této těžké době žádá oběť dvojnásobného vítěze soutěže Brněnské kolo, kategorie poezie do 17 let, ročníků 2000 a 2001. Tedy mě.

Nabízím kolegům třicet exkluzivních metafor, obratů a stereotypů pro různé příležitosti, plus pět slovních hříček vypůjčených ze sportovních přenosů. Pravda, nejsem Holan, Seifert ni Mikulášek – ale i tak jim snad ušetřím zoufalé hledání inspirace v lahvi frankovky.

Mezinárodnímu měnovému fondu bychom tři a půl miliardy eur na záchranu eurozóny poslat neměli, protože by to bylo jako…

• platit za večeři italské krásce Monice Bellucci, když navíc sama spráskala sedm chodů a my měli jen párek;
• koupit kuřákovi jeho desátou úplně poslední krabičku jen za poslední rok;
• načůrat si v mraze do kalhot a doufat, že se tak zahřejeme (finské pořekadlo, na které si česká severofilní média kupodivu zatím nevzpomněla)
• půjčit drobné bratranci, který už do automatů naházel sto tisíc a pořád věří, že to ještě vyhraje zpátky;
• dát Berlusconimu ještě jeden příspěvek na bunga bunga s nezletilými čičindami;
• vybrat vlastní pojistku a vsadit ji na kulhavého koně;
• zainvestovat film Jiřího Pomeje;
• velkomožně přispět Michaelu Schumacherovi na formuli, když sami splácíme fabii na leasing;
• … jako kdyby Ned Flanders půjčil Homeru Simpsonovi další nářadí.

Ale kdeže. Ty peníze bychom tam poslat měli, protože jinak by to bylo jako…

• nezaplatit pojišťovně těsně před krupobitím – a radovat se z úspory;
• nevzít si pejska z útulku, i když víme, že ho zítra utratí;
• nepůjčit ostatním dětem v družině své hračky, ale pořád čekat, že nám budou dál nabízet ty svoje;
• nezapnout si v autě pás, protože kdyby to do nás někdo narval, zapřeme se o volant: pásy jsou výmysl automobilek, aby z lidí vytahaly další peníze a připravily je o svobodu;
• nenechat v horské chatě přebytečnou konzervu pro trosečníky, když jsme sami najedení;
• nepůjčit sousedům cukr, přestože jej za čas můžeme potřebovat zas my od nich;
• kvůli vlastnímu spěchu nepomoci slepé babičce přes rušnou silnici (kterou tam postavili zlí bankéři?);
• šetřit před výpravou na Mont Blanc na mačkách a bundě s tím, že my jsme teda chtěli k moři;
• dělat po dlouhé hostině zagorku kvůli spropitnému.

Pokud chtějí Řekové prosperitu, musí pracovat a omezit…

• sezení pod cypřiši;
• pití ouza (oboje © víme kdo);
• běhání po atletickém oválu bez šatů, potření olivovým olejem;
• poskakování na hudbu Mikise Theodorakise;
• rozbíjení talířů;
• utrácení za obří svatby;
• sodomii;
• pedofilii;
• incesty a otcovraždy;
• vynalézání a rozvíjení demokracie, západní filozofie, divadelních dramat, atletických odvětví, řečnictví a architektury. Za to ještě nikdy nikdo žádný úvěr nesplatil!

Komentujeme ekonomickou krizi slovy Jaromíra Bosáka

• Brusel hraje takovou tužku, že by se i v Koh-i-nooru divili.
• Britové se rozběhli, ale narazili na šraňky jménem Merkelová.
• Jak se teď na Sarkozyho koukám, tak bych se s ním nechtěl hádat o to, kdo bude mýt nádobí.
• Takhle rozzuřeného ministra financí jsem ještě neviděl. Potkat ho v noci, zakousnu se do stromu a dělám suchou větev.
• Záchranná opatření mají k dokonalosti tak daleko jako tučňák patagonský k předsedovi OSN.

Zaujala vás v souvislosti s ekonomickými problémy nějaká básnická zkratka, metafora nebo slovní hříčka – tedy jiná než zprofanovaný „Merkozy“? Podělte se!