Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Americké volby: Obamovy trumfy

Tomáš Raputa
Tomáš Raputa
19. 9. 2012

Američané půjdou k volebním urnám už za necelé dva měsíce. Obhájí současný prezident svoji pozici, nebo bude muset vyklidit Bílý dům? Přichází čas si ukázat, na čem může Barack Obama stavět svoji kampaň.

Americké volby: Obamovy trumfy

Jedním z největších kroků kupředu, kterého Spojené státy za Obamovy vlády dosáhly, bylo razantní zvýšení energetické nezávislosti. Bezprecedentní revoluce v těžbě břidličného plynu a rostoucí těžba ropy spolu se snižující se spotřebou dávají Americe nová pracovní místa, lepší konkurenceschopnost a volnější ruce v energetických otázkách. Můžeme polemizovat, nakolik to bylo zásluhou právě Bílého domu, který rozvoj podporoval a neházel mu klacky pod nohy, a nakolik šlo spíš o výsledky dlouhodobého vývoje a aktuální tržní situace, ale můžeme si být jistí, že se Obama bude bít do prsou, jako by byl za trend odpovědný právě on.

Silnější regulace

Obama přinesl do americké ekonomiky mnohem víc regulace, což se po neřízeném finančním krachu roku 2008 logicky nabízelo. Někdy šly ale jeho zásahy příliš daleko – a například golfové kluby si z nich pěkně vystřelily, když si z dotací na elektromobily pořídily vozíky na green za hubičku. Na druhou stranu nedávno přijatý zákon, který tlačí na snížení průměrné spotřeby u nových amerických aut na polovinu, jde tím správným směrem. Američané budou víc investovat do své silné stránky, výzkumu a inovací, a účet za dováženou ropu spolu s deficitem běžného účtu bude klesat.

V zahraničí se Barack těší oblibě

Republikáni budou mít nynějšímu prezidentovi za zlé ústup z hegemonického postavení Spojených států v zahraniční politice. Zdá se ale, že kvůli přesouvání světového ekonomického těžiště do jihovýchodní Asie by k němu nevyhnutelně stejně muselo dojít. A nic na tom nezmění ani síť amerických letadlových lodí rozprostřená po celém světě.

Naopak zahraničněpolitické úspěchy (očima amerického občana) v utlumení terorismu, nenákladné operace v Libyi či nedávno uvaleného ropného embarga na Írán se Obamovi nezapřou. Ano, stažení vojáků z Iráku a Afghánistánu probíhá pomaleji, než se čekalo, výdaje na obranu však zůstávají na 800 miliard dolarů ročně. Porovnání s dvojnásobným nárůstem zbrojních výdajů během Bushovy éry je až zarážející.

Výdaje vlády USA na obranu (1993–2012)

Výdaje USA na obranu 

Zdroj:Federal Reserve Economic Database

V očích některých Američanů je Obama ten, kdo zemi zadlužil svou rozhazovačnou politikou. Reálné (o inflaci očištěné) vládní výdaje ale za poslední čtyři roky spíš klesaly (viz graf níž) a hrozivé rozpočtové schodky zavinil především prudký propad příjmů z daní, způsobený depresí let 2008–2009. Proti zakořeněnému klišé o levici posilující byrokracii jde i statistika o počtu státních zaměstnanců, Obamova administrativa zvýšila efektivitu státní správy a propustila 700 tisíc státních zaměstnanců.

Reálné výdaje vlády USA (1993–2012)

Reálné výdaje vlády USA (1993–2012) 

Zdroj:Federal Reserve Economic Database

Kde se bude lámat chleba?

Jak je více či méně známo, téměř celá prezidentská kampaň i všechen volební humbuk se točí okolo tzv. „swing states“, tedy států, u kterých není předem jasné, ke kterému z kandidátů se voliči přikloní. Tyto státy bývají pomyslným jazýčkem na vahách v konečném zúčtování. Dlouhodobě se jedná především o tyto státy:

  • Michigan + Ohio
    V srdci amerického automobilového průmyslu, reprezentovaném těmito dvěma státy, si Obama pěkně šplhnul, když za nejhlubší krize pomohl odvrátit krach General Motors a Chrysleru a zachoval tím desítky tisíc pracovních míst. Nezaměstnanost od té doby v Michiganu klesla ze čtrnácti až k osmi procentům.
  • Florida
    Asi nejznámější „nerozhodnutý“ stát se po celé čtyři roky Obamovy vlády vyrovnává s kolapsem stavebnictví, neboť splasknutí realitní bubliny zde bylo obzvláště silné. Jde sice o dědictví předchozí Bushovy vlády, Obama ale přesto může ztratit část voličů, jejichž představy o rychlé stabilizaci místního nemovitostního trhu nenaplnil. Postupné zotavování ekonomiky a stále větší podíl hispánské menšiny (která se přiklání k demokratům) by ale měly hrát Obamovi do karet. V naprosto stejné situaci se nachází také Nevada.
  • Pensylvánie
    V Pensylvánii se dnes žije lépe, protože ceny pozemků rychle rostou a o práci není taková nouze. Současný prezident na tom má minimální zásluhy, rozvoj souvisí se zmíněným boomem břidličného plynu, kterého se zde našlo požehnaně, přesto mu rozvoj může být přičten k dobru.

Obama si tedy ve „swing states“ připisuje lehké plus záchranou automobilového sektoru. Bude ale hlavně na něm, aby dokázal voličům těchto států připomenout, jak se za jeho vlády stabilizovala životní úroveň a přesvědčit je, že bude stabilní i nadále. Kandidáti si jsou vědomi důležitosti těchto států; vždyť bez vítězství v Ohiu se naposledy stal prezidentem J. F. Kennedy v roce 1960.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Tomáš Raputa

Tomáš Raputa

Studuje finance na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. Již během studia na gymnáziu získal řadu ocenění z oblasti investic. Aktivně se zabývá finančními trhy a makroekonomií. Působí rovněž... Více

Související témata

automobilový průmyslbarack obamabřidlicegeneral motorschryslerprezidentské volbyregulaceropaswing statesUSAvládní výdajezemní plyn
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo