Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Jižní Evropa: Turisti, nebo život

Luboš Palata
Luboš Palata
27. 9. 2012

Pokud má mít Řecko dlouhodobě nějakou šanci, musí udržet v chodu alespoň ty části ekonomiky, které jsou konkurenceschopné. Jednou z největších nadějí Řecka je turistika, která vytváří téměř pětinu hrubého domácího produktu. Jenže i ta má problémy. Španělská se zatím drží.

Jižní Evropa: Turisti, nebo život

Evropská unie pumpuje do Řecka obrovské sumy peněz a jejím jediným cílem je zabránit, aby se celá země ekonomicky sesunula. Jenže politická a ekonomická nestabilita, která se projevila opakováním voleb a dál projevuje vlnou stávek a násilných protestů, podkopala i jeden z hlavních a dosud pevných pilířů řecké ekonomiky, kterým je turistický ruch.

Ke konci jara situace řeckého turistického průmyslu zaváněla katastrofou. Vypadalo to, že celý sektor může meziročně poklesnout i o desítky procent. Mohly za to prognózy a věštby, že ještě během turistické špičky může Řecko skončit jako člen eurozóny. Předpokládaný (ať oprávněně, či neoprávněně) chaos, který by z toho plynul, obavy zesilující zpravodajské záběry z vášnivých demonstrací v Aténách – to vše vedlo k tomu, že objednávku dovolené v Řecku v takzvaném „first moment“, tedy několik měsíců dopředu, si v porovnání s minulými lety velmi mnoho klientů rozmyslelo.

Řecko muselo zlevnit

Situace mohla být ještě horší, kdyby další dvě klíčové středomořské destinace, Egypt a Tunis, neprošly vlnou revolucí „arabského jara“, které vedle některých pozitivních změn přinesly zhoršení bezpečnostní situace v těchto zemích. Úspěchem islamistů ve volbách pak celkově znejistil část turistů ze západních zemí. A to přesto, že média ujišťovala, že letoviska pro evropské turisty jsou oázami bezpečnosti – což mimochodem byla pravda.

Ani nestabilita v jiných částech Středomoří však Řecko nezachránila před poklesem zájmu turistů, byť nakonec nebyl tak dramatický, jak se očekávalo před sezónou. Celkově asi čtyřprocentní snížení počtu turistů (prudký úbytek však zaznamenaly například Atény) nevypadá v porovnání s jinými údaji z řecké ekonomiky tak zle, bylo ale vykoupeno výrazným snížením cen během prodejů last minutových zájezdů v hlavní sezóně. „Řecko nebylo nikdy lacinější než teď,“ předháněly se cestovní kanceláře v hlasitosti a alespoň částečně to zabralo.

Španělé hlásí rekordní čísla. Zatím

Daleko lepší čísla už druhý rok po sobě hlásí turistický ruch z jiné, krizí podobně postižené země, ze Španělska. V červenci prý přijelo do země 7,7 milionu zahraničních turistů, vůbec nejvíc počet za posledních patnáct let. Nahoru nejvíc poskočil počet rekreantů z Ruska, ve srovnání s loňským rokem o 45 procent (podobný příliv Rusů ale Řecko nespasil), ale na rozdíl od Řecka nepoklesl počet Němců, či Britů.

Celkově od počátku roku 2012 do konce prázdnin navštívilo Španělsko na 40 milionů zahraničních turistů. Vzhledem k tomu, že ve Španělsku tvoří příjmy z turistiky asi desetinu HDP, hovoří experti o tom, že turistický průmysl může výrazně vylepšit bilanci hospodářství, které se jinak potácí v recesi.

Záleží ale na obrazu země, tedy na tom, jestli španělské stávky a demonstrace proti úsporným opatřením nebudou dál narůstat do té míry, že začnou být opravdu přitažlivé pro televizní kamery. Řecké protesty se kamerám líbily a líbí hodně...

Také rostoucí se separatismus Katalánska, nejbohatšího, ale také velmi zadluženého regionu Španělska, může v případě, že statisícové demonstrace přerostou v násilí a vandalismus, španělskou turistiku ohrozit.

Nedá se přitom čekat, že by snad s výjimkou Rusů a možná části Němců zájem o zahraniční dovolenou ve Středomoří v příštích letech nějak výrazně stoupal, spíš naopak. A pokud se stabilizuje situace v Tunisku a Egyptě, vrátí se plně na trh důležití hráči, z jejichž částečné absence jak Řecko, tak Španělsko profitovaly. Pro Atény i Madrid přitom platí, že turistika je sice asi nespasí, ale bez turistů přijde úplný a rychlý kolaps.

Autor je redaktor Lidových novin

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského... Více

Související témata

protestyřeckošpanělskoturistický průmyslturistický ruchturistikazpravodajství. mediální obraz
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo