Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Když se nedá věřit už ani té flašce

V Česku funguje úplný opak znalostní ekonomiky. Jsme mistři ve vydělávání na tom, že víme něco, co ten druhý neví. Třeba že rum není rum.

Ani dva týdny na suchu nestačily k tomu, aby v komentářích věnovaných prohibici převládl střízlivý tón. Za šestadvacet mrtvých můžou vysoké daně, volají jedni. Nepřijde jim při tom divné, že ze všech zemí Unie metylalkohol ukrytý v nevinně vyhlížejících lahvích hromadně kosí zrovna v té, kde je spotřebka jen průměrná, ne v alkodaní výrazně postiženějších irských rašeliništích nebo na březích finských jezer:

Spotřební daň

Zdroj: Europa.eu

Může za to málo regulace a špatně fungující stát, kontrují druzí. Vytěsňují informace o selhání prohibice v USA i logický předpoklad, že by tedy měly být otravy pančovanými lihovinami ještě častější tam, kde stát funguje hůř než v Česku. Třeba v Rumunsku nebo Rusku:

Míra korupce, Evropa

Zdroj: Wikipedia

Po stopě pravých, mnohem hlubších příčin „alkocidy“ se můžeme vypravit v kterémkoliv obchodě, ať už prodává tuzemák pravý, nebo pančovaný. U dveří vás nejspíš přivítá cedule UMOŽNĚTE OBSLUZE NAHLÉDNOUT DO TAŠEK, a když si k pokladně donesete pastu Colgate, prodavačka pro jistotu koukne do krabičky, jestli jste si tam neschovali dražší Paradontax. Nevěří vám. A protože hned vedle misky na drobné stojí PŘEPOČÍTEJTE SI VRÁCENÉ PENÍZE HNED U POKLADNY, NA POZDĚJŠÍ REKLAMACE NEBUDE BRÁN ZŘETEL, hezky si po dlani přejedete každou vrácenou mincí, protože ta nedůvěra je vzájemná a nezakrývaná.

Ne, tohle není příčina samotná. Jen jiné důsledky stejného prvotního problému. Nemůže být náhoda, že se metylalkoholem tolik lidí otráví právě v zemi, kde jméno farmářských trhů zničili podvodníčci prodávající na stáncích průmyslové potraviny. Kde se burčák připravuje z hrušek. Kde v jídelních vozech dostávají cizinci lístky s vyššími cenami. V zemi, kde jsme si na tyhle sviňárny zvykli a zařizujeme se podle nich. Kde si číslo občanky „pro jistotu“ opisuje kdejaká hajzlbába. V zemi promořené nedůvěrou.

Flaška tuzemáku byla po desetiletí pevným bodem v křivícím se světě. I na ni došlo. Přinejmenším několik z těch šestadvaceti mrtvých věřilo, že okolkovaná lahev koupená v kamenném obchodě s vyvěšeným živnosťákem bude obsahovat normální líh. Mýlili se. A část reakcí se nese v tónu „dobře jim tak“.

Žijeme totiž úplný opak znalostní ekonomiky. Jsme mistři ve vydělávání na tom, že víme něco, co ten druhý neví. Odborníci na zneužívání důvěry. Tu roztomilé, tu smrtící chytračinky a podvůdky v Česku vítězí nad dlouhodobým budováním vztahů, ať už se bavíme o obyčejných lidech, o živnostnících, o velkých firmách nebo o vládě. Ta za krizi důvěry sice nemůže, ale prohlubuje ji: každý den ministři slíbí pijanům i likérkám jiné datum, kdy prohibice skončí, i podmínky, za kterých se tak stane. A jako země, které se nedá věřit, jsme se v posledních letech projevili několikrát i navenek, když jsme se pod různými záminkami pokoušeli vyvléct z už dojednaných mezinárodních závazků.

Metanolová tragédie je zkrátka jedním z mnoha projevů toho, že bereme mezilidskou důvěru jen jako další šumavskou slať k pokácení a vytěžení. Dál než tentokrát už snaha ochcat druhého snad jít nemůže: vždyť ani drogový dealer zbytečně nezabije věrného zákazníka.

Pokud v tom marastu někde hledat naději, pak snad v tom, že nikde jinde v západní a střední Evropě není pro podnikatele tak snadné vyčnívat. Stačí vám nemluvit se zákazníky jako se zloději. Vyrábět buřty z masa. Burčák z vína. A teď i lihoviny z lihu. Jen musíte doufat, že vám to bude ještě někdo věřit.

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 vede web Finmag.cz a edituje tištěný Finmag. Každý pátek posílá... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 11 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Ladislav Novák | 3. 10. 2012 09:15

Metanolová kauza je výjimkou z řadu let fungujícího černého trhu s lihovinami a nelze z ní činit jakékoli zobecňující závěry. Podstatou je, že nějaký blb bez hlubších znalostí vlastností metanolu jej začal vědomě přimíchávat do lihu, protože očekával nižší náklady (líh byl pro něj dražší než metanol) a tedy i vyšší zisk. Zemřelo ke 30 lidí. Že ročně umírá na otravu "nezávadným&quo t;alkoholem (rozuměj: tím legálním, kvalitním, řádně zdaněným) několik set lidí v ČR a nikomu to nepřijde divné, je přinejmenším věc k zamyšlení.
V čem je vlastně rozdíl? Kdo závislému alkoholikovi dokáže vysvětlit, že alkohol jej likviduje systematicky a (pokud se neotráví vypitím velkého množství najednou) dlouhá léta, zatímco metanol jej zabije pravděpodobně ihned?
Metanol do lihu přimícháván být neměl, to dá rozum. Kdyby se tak nestalo, nelegální distribuce levného lihu pochybné kvality by v klidu pokračovala dál. Místní lidé vědí, kde se dá sehnat a kdo s ním obchoduje. Je to veřejné tajemství, které znají ti, co tento trh využívají. Alkoholici. A někteří obchodníci - podvodníci. Vždyť získat 285,- Kč za litr čistého lihu zcela bezpracně navíc (+DPH) je tak lákavé!
Řešením není snadná dostupnost a láce legálně distribuovaného lihu. Vedla by jednoznačně k šíření alkoholismu ve společnosti i s neblahými důsledky, které jsou s tím spojené. MUDr Nešpor ve své kritice liberálního přístupu ke konzumaci lihu rozhodně ví, o čem mluví.

+1
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK