Petr Šourek: David Rath je příliš snadný terč!

• První díl rozhovoru se zakladatelem cestovní kanceláře, která nabízí výlety po pamětihodnostech a památkách české korupce: 
  Na lovu ptáků hrabivců s šéfem „korupční cestovky“

Nemáte v plánu navštěvovat také sídla politických stran?

Spíš ne. Určitě by se našly nějaké podezřelé kauzy, které jsou spojené s jejich financováním před volbami. Na druhou stranu mi to přijde hodně prvoplánové. Možná se to nezdá, ale politici pro nás vlastně nejsou zas tak důležití. Jde totiž většinou o malé ryby. Zajímaví jsou pro nás většinou až ve chvíli, kdy jsou úzce spojení s nějakým lobbistou. I když pojem lobbista není úplně přesný. Lepší asi bude používat slovo, které jsme pro ten účel vymysleli: přísedník – neregistrovaný člověk, který na státních jednáních nemá co dělat, ale přesto se tam vyskytuje. Ukázkovým případem přísedníka je Marek Dalík.

Kauza Davida Ratha vám nabízí spoustu materiálu. Nechystáte nějakou túru, která se bude věnovat jeho příběhu?

Přijde mi, že Rath je moc snadný terč. Navíc je to už hodně rozkryté. Za pozornost asi stojí jeho pozice neomezeného zeměpána. Když jsem to probíral s rakouskými kolegy, tak jsme došli k tomu, že se Rath nápadně podobá Haiderovi. Do Hostivice jsme nakonec vyrazili, protože mě zaujaly hlasy obyvatel, kteří prohlašovali: Krade kdekdo, ale on myslel i na nás. To mě pobavilo a rozhodli jsme se tam vyrazit.

A co Rath a středočeské nemocnice?

My se věnujeme pražským nemocnicím a ty nám bohatě stačí. Funguje to v nich totiž úplně stejně jako ve středních Čechách pod Rathem. V Praze je to navíc zajímavější. Vezměte si třeba Motol. Tam vše ještě stojí na principu bolševického prominentního špitálu.

Zmiňoval jste zájem zahraničních novinářů. Na co se nejvíc ptají?

Určitě to není tak, že by nás považovali za nějaké semeniště korupce. Oni mají korupci taky a vědí to. Většinou je zajímá Corrupt Tour jako nápad. Jde jim o to, v jaké společenské atmosféře tenhle projekt vznikl, čemu a jakým způsobem se věnujeme. A když je řeč o korupci v České republice, tak chtějí vědět, v čem se odlišuje od té jejich. Na korupčních praktikách se totiž vždy podepíše řada lokálních a kulturních faktorů.

Myslíte si tedy, že u nás není korupce o tolik horší než v zahraničí?

To je hodně těžké posuzovat. Člověk by totiž musel žít na několika místech najednou, aby se k tomu mohl vyjádřit. Korupce má v různých zemích různé podoby, protože je to kulturně podmíněná věc. Zahraniční kolegové si také často myslí, že je korupce nejhorší právě u nich. Z Kanady mi například několik lidí napsalo, že jsou nejzkorumpovanější země na světě. Měli totiž v Quebecu právě problém s dlouhodobým propojením města a stavebních firem. Také jejich média o nás měla velký zájem. Když jsem jim popisoval Bémovu Prahu, tak se jen chechtali, protože něco podobného moc dobře znali. Mlelo se to tam úplně stejným způsobem jako u nás. Ať už šlo o neprůhledné vnitřní financování politických stran, nebo o mocenský boj skupinek, které chtěly jít ve struktuře strany nahoru. Takový ten langerovsko-drobilovský systém. ODS má u nás tohle asi nejvíc propracované.

Čím je specifická česká korupce?

Česká korupce je zvláštním způsobem asymetrická. Na rozdíl od korupce východního despotického typu. V Číně a Rusku se ty peníze sbírají napříč celým systémem a posílají se směrem nahoru, platí tam jakási korupční pyramida. U nás je to spíš založené na feudálních lénech. Pyramida je jakoby postavená na špičku. Korupce tu strmě roste směrem nahoru. Čím výš jste v pyramidě, tím spíš na ni narazíte. Teď je navíc problém s evropskými penězi. Při klasickém rozkrádání se většinou někdo ozve. U eurodotací panuje názor, že to vlastně nejsou ničí peníze. A u nás od komunismu platí představa, že když to na první pohled ničí není, tak se to může vesele rozkrádat.

Myslíte si, že se v České republice daří korupci potírat víc, než tomu bylo před lety?

Přijde mi, že tu nastal určitý posun k lepšímu. Pořád je to ale hodně vážné. Nejhorší je, když člověk začne brát korupci jako samozřejmost. Když před ní zavírá oči, nebo se nechá zastrašit a začne tancovat jako ranami vycvičený had na hudbu, kterou neslyší.

Jen málokdo je za korupci trestně stíhán a odsouzen. Proč se u nás nedaří dotáhnout jednotlivé kauzy do konce?

Dokud tu bude místo osobní odpovědnosti fungovat kolektivní odpovědnost, tak se sotva co změní. V takovém případě se trestní odpovědnost prosazuje velmi těžko. Skoro ve všech kauzách můžeme najít podepisovače a rozhodovače. Jestliže se vždy najde někdo, kdo bude za nějakou lákavou funkci nebo bakšiš dobrovolně dělat podepisovače, tak se nepohneme z místa. Ve většině korupčních příběhů se ale nakonec stejně podaří odkrýt, kdo byl tím rozhodovačem. Jde ale o to, aby se soudy naučily poslouchat celý příběh a nezasekly se při hledání viníka na formálních nedostatcích v důkazním materiálu.

Na túře, kterou jsem absolvoval, se často skloňuje jméno Lenky Bradáčové, která je považována za symbol boje s korupcí. Nemáte pocit, že se od jednoho člověka čeká příliš?

Možná že jsou očekávání opravdu přemrštěná. Na druhou stranu nemám vůbec rád, když někdo osobu, která velká očekávání budí dobrými výsledky, shazuje paušálním tvrzením, že nic nemůže stát pouze na jedné osobě a vše musí fungovat systémově. Trpíme dlouhodobým nedostatkem kvalitních a odhodlaných lidí, a když už konečně někoho najdeme, tak s ním přece nemůžeme ve jménu systémového řešení zamést do rohu. Tohle je velký problém správy věcí veřejných v této zemi. Za každou cenu se snažíme být neosobní a ukazovat, že nepotřebujeme nikoho nadprůměrného. To je ale hrozné plýtvání lidmi.

Jak se díváte na snahu některých bohatých Čechů vstupovat do politiky?

Něco podobného se děje všude. Nic bych od toho ale nečekal. Vzhledem k místní tradici a kultuře to navíc lidem moc neimponuje. Pro boháče jsou jeho peníze spíš přítěž. Všichni se na něj nalepí, protože by z něj mohlo něco kápnout. Ostatní si zase myslí, že si svůj vliv koupil.

Máte nějakou představu o tom, jak by mohla agentura Corrupt Tour vypadat za rok či za dva?

To je hrozně těžké předvídat. Vznikli jsme v určité společenské atmosféře, se kterou zároveň i dýcháme, takže je otázka, jestli se brzy nestaneme přežitkem. Třeba se podaří korupci potřít, nebo ji bude naopak tolik, že už nebude vůbec nikoho zajímat. V našem projektu jde o originalitu a ryzí podnikavost. Není to nic, z čeho by nám okamžitě plynuly nějaké závratné zisky. Dokud nás to baví a bude o to zájem, tak to budeme dělat dál. Samozřejmě se budeme snažit vymýšlet stále něco nového.

Například?

Přeměnili jsme se na listinnou akciovku na majitele Corrupt Tour, a. s., a rozkrájeli ji na malinkaté podíly. Tyto drobné akcie budeme prodávat lidem. Samozřejmě kolem toho uděláme show. Předání by mělo být opravdu stylové. S každým majitelem akcie se sejdeme na vybraném místě v Praze. Akcii bude předávat náš tajný kurýr v černém obleku se slunečními brýlemi a koženým kufříkem. Předpokládáme, že také nový majitel se na předání řádně vystrojí.

Nevyplatilo by se vám, kdybyste se přeorientovali jen na zahraniční klientelu?

Je pravda, že už mi to dost lidí říkalo. Možná by se tak dalo i víc vydělávat. My to tak ale nechceme. Práce s domácími a zahraničními klienty je rozdílná a nás to tak baví. Neradi bychom se o to připravili.

Anonymní akcie jsou v Česku v módě!

Corrupt Tour, a. s., je anonymní listinná akciovka na majitele. Anonymní akciovky vydělávají na veřejných zakázkách o polovinu víc než společnosti s odkrytou vlastnickou strukturou. Také Corrupt Tour, a. s., chce vydělávat jako ostatní anonymní akciovky. Spolu s nimi můžete vydělávat na korupci i vy. Corrupt Tour, a. s., totiž přichází s emisí nejkrásnějších akcií na světě. Tři důvody, proč musíte mít akcii Corrupt Tour, a. s.:

•  získáte sběratelsky cenný a dekorativně použitelný předmět
•  akcie slouží jako vstupenka na Valnou hromadu Corrupt Tour, a. s.
•  také vy vyděláte na korupci.
  ^{Zdroj: Corrupt Tour}