Dvě rány do hlavy? Pardon, ale nevěřím!

Když bolivijská armáda v říjnu roku 1967 zabila Che Guevaru, vystavila jeho tělo na důkaz, že je skutečně mrtvý. Bolivijci dokonce naaranžovali mrtvolu tak, aby si ji obyčejní lidé a novináři z celého světa mohli prohlédnout pěkně zblízka.

Přiložená fotografie je možná morbidní, ale je to jen jeden z mnoha set snímků mrtvého Che Guevary. Ty společně s výpověďmi stovek novinářů a lidí, kteří se na bývalého revolucionáře přišli podívat, nepřipouštějí sebemenší spekulace, že Che nějakým způsobem přežil. A o to také pochopitelně bolivijské armádě šlo – chtěla dát světu jasně najevo, že El Che je jednoznačně a nenávratně mrtev.

Moji čtenáři vědí, že si nelibuji ve spikleneckých teoriích. Věřím, že Elvis je po smrti, že Paul McCartney nezemřel v druhé polovině šedesátých let a nebyl nahrazený dvojníkem, jak někteří dodnes tvrdí. A věřím také, že 11. září byl teroristický útok a že Neil Armstrong opravdu přistál na Měsíci.

Nevěřím ale, že Usáma bin Ládin byl zastřelen tuto neděli.

Včera mě někdo trefil…

V pondělí nám byl předložen příběh, jak tajné služby vystopovaly bin Ládina až k dvoupatrové vile uprostřed pákistánského venkova, kde ho americké speciální jednotky zastřelily dvěma ranami do hlavy. Vojáci pak jeho tělo odvezli a pohřbili do moře.

Tak zní oficiální historka. Já ji ale neberu.

Aby bylo jasno, nemyslím si, že bin Ládin stále žije. Věřím tomu, co léta v soukromí tvrdili někteří politici a zpravodajští analytici – že bin Ládin zemřel na selhání ledvin v prosinci 2001 a jeho věrní ho pohřbili v neoznačeném hrobě v horách mezi Afghánistánem a Pákistánem.

O jeho potížích s ledvinami koneckonců věděl celý svět. Lidé, kteří s ním mluvili v letech 2000 a 2001 vypověděli, že vypadal velmi nemocně, a popsali symptomy choroby. Z těchto údajů došla mezinárodní zpravodajská komunita ke konsenzu, že nechvalně proslulý terorista trpěl nějakým vážným onemocněním ledvin. Bez dialýzy nebo transplantace – což u něj po útocích z 11. září nepřipadalo v úvahu – nemohl dlouho přežít.

Od roku 2002 ho nikdo prokazatelně nespatřil, třebaže šlo údajně o nejhledanějšího člověka na Zemi. Videonahrávky s jeho tirádami, které kdosi pravidelně vypouštěl do éteru, neobsahovaly jedinou zmínku o aktuálních událostech. Jakous takous narážku na současné dění obsahuje pouze jeden z asi třiceti audiozáznamů, z nichž mnohé jsou však sporné, protože není jisté, zda je skutečně pořídil bin Ládin.

Živý mrtvý

Ještě výmluvnější je ale skutečnost, že intenzita amerických snah dopadnout bin Ládina „živého nebo mrtvého“, jak zněl Bushův přihlouple formulovaný úkol, klesla po roce 2003 prakticky na nulu. Řada lidí z levého i pravého křídla se pozastavovala nad tím, že obranné a zpravodajské komunity přestaly klasifikovat bin Ládina nejen jako reálnou hrozbu, ale dokonce i jako člověka, jehož je třeba brát vážně.

Je poněkud bizarní, že strůjce nejstrašnějšího teroristického útoku v amerických dějinách – dokonce nejkrvavější události na americké půdě od konce války Severu proti Jihu – americká generalita tak bezstarostně ignorovala.

Od roku 2003 americká armáda snahu o dopadení bin Ládina, „živého či mrtvého“, už jen víceméně kašírovala. Přístup, který nedává absolutně žádný smysl...

... snad leda pokud víte, že bin Ládin je mrtvý a jeho tělo už asi nikdo nikdy nenajde.

Měl jsem z toho zkrátka dojem, že americké obranné a tajné služby vědí, že nepřítel č. 1 je po smrti a že pátrání po jeho těle by k ničemu nevedlo. A pár mých známých ze zpravodajské komunity mi v soukromí mou domněnku potvrdilo.

Ale dnes ráno se vzbudím a slyším, že Usáma bin Ládin byl zastřelen.

Mrtvý živý

Nezemřel přitom v nějaké jeskyni, což bylo v minulosti jeho oblíbené obydlí, nýbrž ve dvoupatrovém komplexu na pákistánském venkově, který ve svém okolí působil jako pěst na oko a nacházel se necelý kilometr od pákistánské vojenské základny.

Pár amerických komandos komplex přepadlo a bin Ládina zastřelilo.

Tento muž byl tím nejobávanějším a nejstrašnějším teroristou v amerických dějinách, ale Američané, místo aby se ho pokusili dopadnout živého a postavit před soud celému světu na očích, ho raději střelili do hlavy. Pro jistotu dvakrát.

A pak, údajně dle islámské tradice, která vyžaduje, aby byl mrtvý pohřben do čtyřiadvaceti hodin, jej chvatně svrhli do moře – což ovšem islámské tradici výslovně odporuje. U ostatních muslimů, které kdy zabili, si Američané s islámskou tradicí hlavu nedělali. Vzpomeňme si například na syny Saddáma Husajna. Jejich mrtvoly si kvůli identifikaci nějaký čas klidně nechali.

Ale Usáma bin Ládin? Zastřelen a pohřben do moře v rekordním čase, třebaže jej předtím jedenáct let nikdo věrohodně nespatřil.

A fotky jeho mrtvoly? Kdepak. Ani snímky údajného námořnického pohřbu. Záběry bin Ládinova obydlí se média jen hemží, ale jeho samotného jsme zatím neviděli. Máme jen čestné slovo amerického obranného a zpravodajského establishmentu. Aha. Hmm. Ze zkušenosti víme, že mu lze bezvýhradně věřit.

Mžik

Malcolm Gladwell napsal velmi zajímavou knížku Mžik. Vysvětlil v ní, jak odborníci někdy zareagují instinktivně, bezmyšlenkovitě, a přesto správně. Uvedl příklad znalce umění, jemuž stačil jediný zběžný pohled na slavnou malbu, která se chystala k prodeji, a okamžitě ji označil za padělek. Prodejce, kupec i představitelé galerie, kteří prodej zprostředkovávali, tvrdili, že se mýlí a že malba je originál... až dokud sofistikovaná analýza neukázala, že jde skutečně o padělek.

I já, jakmile jsem se doslechl o bin Ládinově smrti, jsem si pomyslel: „Blbost.“ Celá ta historka smrdí – jeho údajné obydlí, dvě rány do hlavy místo zajetí, pohřeb do moře, neochota zveřejnit fotografie.

Americké námořnictvo ať si klidně tvrdí, že má v rukou vzorky DNA údajné mrtvoly bin Ládina. Ať si tvrdí, že to je nezvratný důkaz jeho smrti. Ale já – poměrně skeptický člověk, který se nevyžívá ve spikleneckých teoriích – jim nikdy neuvěřím. Zpráva z laboratoře není totéž co fotka mrtvoly.

Znovu opakuji – ani na okamžik jsem nezapochyboval, že bin Ládin je opravdu po smrti. Jen nevěřím, že byl zabit tento víkend. Jsem přesvědčen, že zemřel už před nějakým časem – vlastně před mnoha lety. Ať už tuto neděli zemřel kdokoli, nevěřím, že šlo o Usámu bin Ládina.

Mise splněna

Je mi jasné, že s tímto názorem notně vybočuji z mainstreamu. Všeobecný konsenzus dnešního rána zní, že jde o „velké vítězství“. Prezident Obama pronesl řeč podobnou slavné „Mission Accomplished“. Lidé křepčili před Bílým domem a na Times Square, jako by slavili konec 2. světové války. Mimochodem bych rád dodal, jak odpudivé je oslavovat zabití jakéhokoli člověka. Protože právě toho jsme dnes v ulicích New Yorku a Washingtonu byli svědky – lidé jásající a zapíjející vraždu. To přece není jen odpudivé, ale přímo odporné. Ať už jde o kohokoliv. Nechápu, proč by tato vražda měla být „vítězstvím“. Prezident Obama tvrdí, že „spravedlnosti bylo učiněno zadost“. To tedy rozhodně nebylo.

Spravedlnosti by bylo učiněno zadost, kdyby byl bin Ládin zatčen, převezen do New Yorku a za útoky z 11. září souzen civilním soudem.

Mimojustiční úkladná vražda není „spravedlnost“, nýbrž obyčejná odplata, kterou křesťanství, dominantní základ morálky ve Spojených státech, výslovně odmítá. Nevěříte? Mrkněte na Matouše 5:38 nebo ještě lépe na Lukáše 6:27.

Někdo může namítnout, že pokud mám pravdu, že bin Ládin zemřel již před lety a my jsme dnes svědky jen velkého mediálně-zpravodajského divadla, pak co je smyslem takové mystifikace?

Netuším. Mohu jen spekulovat a každá taková spekulace by byla zbytečná, bezvýsledná a nekonečně nudná.

Vzhledem ke všem těm řečem o „vítězství“ je možné, že Obamova administrativa „zabití“ bin Ládina zinscenovala, aby se mohla rychle stáhnout nejen z Afghánistánu, ale i z Iráku. Možná má být celá ta šaráda záminkou k vyhlášení „vítězství“ a konce války proti teroru. Spojené státy koneckonců, jak jsem opakovaně na tomto blogu psal, směřují k jistému bankrotu, který do značné míry souvisí s neudržitelnými výdaji na obranu. Bin Ládinova „smrt“ může posloužit jako dokonalá záminka ke chvatné změně dosavadní politiky.

Ale to jsou jen plané, absolutně ničím nepodpořené spekulace.

Je škoda, že se asi nikdy nedozvíme pravdu. Kdyby Američané bin Ládina ukázali světovému tisku stejně jako Bolivijci Che Guevaru, nikdo by neřekl ani půl slova. Když bolivijská armáda vystavila na veřejnost Guevarovo tělo, vysloužila si mezinárodní odsudky za „krutost“ takového počínání. Ale ani notorický pohádkář Fidel Castro nemohl popřít, že El Che je opravdu mrtvý.

A Usáma bin Ládin? U něj si stoprocentně jistí nebudeme nikdy.

Článek byl publikován na webu http://gonzalolira.blogspot.com/

Do češtiny přeložil Aleš Drobek.