Příliš teplá dráha Jaromíra Duška

Právě tahle třešnička na dortu korunuje famózní rozhovor, který dnes publikovaly Lidové noviny. Na první pohled je z něj patrné, že kromě zad odborového předáka očividně nebolí ani huba.

Ačkoliv vás asi nebude mnoho, kteří by rozhovor s předsedou Svazu odborářů služeb a dopravy ještě nečetli, dovolím si onu inkriminovanou pasáž přetisknout. Všechno začalo otázkou, jak pan Dušek hodnotí generálního ředitele Českých drah Petra Žaludu.

„To je jednoznačně člověk Romana Janouška a pražské kliky ODS. Jinak: homosexuál Žaluda drží s homosexuálem Slamečkou, homosexuál Slamečka má vazby na homosexuála Nováka. A na ministerstvu dopravy je těch homosexuálů natahanejch tak dvacet a ve vedení drah tak třicet, a tihle lidé absolutně ovládají České dráhy. To mi věřte. Já tam chci založit spolek čtyřprocentní menšiny heterosexuálů, abychom měli rovné příležitosti. Můžu vám říct, že se tam bojím ohnout pro tužku na chodbě,“ zakouřilo se od pusy Duškovi, jakoby se nechumelilo.

„Jak můžete vědět a tvrdit, že skupinu lidí, která řídí nějaký podnik, pojí sexuální orientace?“ dotázal se vzápětí překvapený Daniel Kaiser. I na to měl Dušek eso v rukávu: „Nechci se nikoho dotknout, ale heterosexuálové spolu nedržej tolik jako homosexuálové.“

Gayové infiltrují americkou politiku

Kdekoliv na západě by Jaromír Dušek za to, co provedl, okamžitě skončil. Jeho veřejný život by se omezil na sebenápravná prohlášení na srazech anonymních homofobů a Kainovo znamení by ho na čele nepřestalo pálit ani v urnovém háji.

Když v roce 2008 prohlásila bigotní republikánská politička Sally Kern, že „homosexualita představuje větší problém než terorismus“ a „že gayové infiltrují americkou politiku, která tak spěje ke svému zániku, protože vědecké studie dokazují, že každá společnost, která povolila homosexualitu, během několika století zanikla,“ snesla se na ní okamžitě smrť telefonátů a 17 tisíc nepřátelských emailů. Ačkoliv se jí dostalo standing ovation od jejích spolustraníků, v dalších volbách to má spočítané i v prudérní Oklahomě.

Francouzský poslanec Christian Vanneste zase musel zaplatit třítisícovou pokutou, devítitisícové odškodné a celostránkový omluvný dopis v největších tištěných denících za zmínku o nadřazenosti heterosexuálů nad homosexuály a o tom, že „homosexualita ohrožuje přežití lidstva“. Ceny jsou v eurech.

Jenže Dušek žije v Čechách, a tak není jisté vůbec nic. Vývoj následujících dní tak můžeme brát také jako test, je-li česká společnost ochotná se s takovými projevy vypořádat. Nechme se překvapit. Já jsem optimista a sázím, že Dušek si právě podepsal ortel. Co si myslíte vy?

Co má homofob v hlavě?

Co ale mohlo Duškovu homofobii způsobit? U různých jedinců je možné nalézt různé příznaky. Obecně platí, že vliv má rodinné zázemí - konzervativní sexuální výchova, resp. nevýchova, a intenzivní nekritické přejímání náboženských dogmat. Obojí pak dále posiluje absence osobních zkušeností a hlubšího porozumění problémům.

Existuje však ještě další poměrně rozšířená příčina a tou je vlastní latentní a potlačovaná homosexualita. „Všichni homofobní jedinci, u nichž nelze zvrátit jejich dogmatické postoje předložením a vysvětlením základních biologických principů, by měli zvážit, jestli jejich homofobie nevyplývá z vlastních projevů osobnostní nejistoty, kterou by mohlo odstranit hlubší sebepoznání. Je totiž známo, že v pozadí řady homofobních postojů může být i nejistota s vlastní sexuální orientací a nevědomá potřeba udržení integrity vlastní osobnosti,“ shrnuje argumenty například web http://www.004.cz/.

Homofobie v žákovských kolektivech

Ať tak, či onak, pro Duška je velká škoda, že Ministr pro oblast lidských práv Michael Kocáb nevytáhl do boje proti nenávisti k sexuálním minoritám už dříve. Kocábova metodická příručka Homofobie v žákovských kolektivech, která přesvědčuje, že „tématu homosexuality se není dobré vyhýbat, ale naopak o něm mluvit, a vysvětluje, jak reagovat na homofobní šikanu,“ mohla Duškovi zachránit profesní život. Její součástí jsou totiž nejen nudné definice ale také preventivní psychohry, jež pomáhají strach z homofobie překonávat. Bohužel, kniha přišla pozdě. V souladu s otřepaným příslovím, že všechno zlé je k něčemu dobré, by se však odborář mohl stát alespoň odstrašující tváří kampaně ve stylu Nemyslíš, zaplatíš!

„Kluka z vesnice, vesnického balíka,“ jak se před lety Dušek sám pojmenoval v rozhovoru pro Reflex, „který ve škole patřil k menším žákům, a byl tak tím, kdo dostal nářez, což silně ovlivnilo jeho nesnášenlivost vůči nespravedlnostem,“ snad čekají podobně krušné časy jako jeho zahraniční kolegy. A je jedno, jestli za jeho slovy stojí kolektivně sdílená dogmata, přísný tatínek, bigotní babička, nebo jestli je Dušek opravdu latentní homosexuál. Každý z nás je přeci zodpovědný za své jednání i za důsledky, které z něj plynou. Proto doufám, že Duška čeká ústup do ústraní. Pokud ne, máme se nad čím zamýšlet.

Bojovník z Dolní Dobrouče

V čele Odborového sdružení železničářů stál Jaromír Dušek od května 1995. Jeho nástup mezi nejvýraznější odborové předáky byl raketový. Získal si pověst tvrdého a razantního vyjednavače s vedením Českých drah i s ministerstvem dopravy. Obávali se ho všichni premiéři. Před časem v rozhovoru pro Hospodářské noviny prohlásil, že Klaus před ním skoro klečel. Teď se bude muset, chtě nechtě, ohnout on. Uvidíme, jak se bojovník z Dolní Dobrouče na úpatí Orlických hor zachová. Jestli se ke své chybě postaví čelem, nebo stáhne kalhoty a uteče.

Foto: Profimedia.cz