Země Ježíše, jarmulky a peněz

Dne 14. května 1948 byl ustanoven židovský stát. Okolním zemím – Egyptu, Sýrii, Jordánsku, Libanonu a Iráku – se to vůbec nelíbilo, a následující den na Izrael zaútočily.

Podle odhadů OSN vyhnala tato válka ze země více než 700 000 Arabů a zbytek byl nucen žít v různých uprchlických táborech. Tento fakt je pravděpodobně hlavním důvodem neshod v palestinsko-izraelských vztazích.

Po vyhlášení státu Izrael začala vlna přistěhovalectví a počet obyvatel v zemi vzrostl v roce 1958 na dva miliony. Roku 1967 se Izrael stal iniciátorem nové šestidenní války, ve které díky bleskovým úderům téměř zlikvidoval bojeschopnost egyptské vojenské techniky.

V této válce si Izrael připsal nemalé územní zisky, jež zahrnovaly Sinajský poloostrov, Jeruzalém, celý západní břeh Jordánu a Golanské výšiny. V současnosti stát Izrael vynakládá na svou obranu kolem 7,3 % hrubého domácího produktu, zatímco v minulosti to bylo často více než 20 % hrubého domácího produktu.

Izrael patří k nejvyspělejším státům světa, podle parity kupní síly měl v roce 2007 dvacáté druhé nejvyšší HDP na světě, a to 33 299 dolarů. Na rozdíl od jiných států investuje Izrael značné sumy do vědy a výzkumu. V roce 2007 činily tyto investice 4,7 % HDP, zatímco průměr zemí OECD dosahoval pouze 1,7 % HDP a v USA to byla 2 % HDP.

Vzdělání jako nejlepší investice

Velké investice do vzdělání a výzkumu lze vysvětlit tradičně kladným vztahem Židů ke vzdělání. Ve starověku, středověku i novověku byli totiž Židé často odloučeni od většinové společnosti a nebylo jim dovoleno vykonávat některá povolání. Museli se proto zaměřit na tehdy poměrně okrajové obory, jakými byly lékařství, věda či bankéřství.

Na vzdělanosti se také zakládá přístup celé rodiny, která drží v každé situaci pohromadě a jejím primárním cílem bylo a je vychovávat vzdělané potomky. Židé ve vzdělání tradičně spatřují naději na lepší a hodnotnější život, zatímco středověká křesťanská společnost si chtěla uzurpovat právo na vzdělání jen pro církev.

Tento světonázor částečně přehodnotil příchod renesance, avšak i v této epoše docházelo k nejhorším pogromům, respektive k vyhánění Židů. Vzpomeňme sjednocování Španělska (boj o reconquistu), při kterém byli vyháněni Židé i vysoce kulturní maurské obyvatelstvo. To mělo za následek úpadek řemesel a obchodu, a zřejmě právě proto se původně nejsilnější říše tehdejšího světa stala tak snadnou kořistí pro ostatní vycházející evropské mocnosti.

Židé však sehráli významnou historickou roli nejen ve Španělsku, ale i při ekonomickém rozvoji většiny evropských zemí. Izrael se tak pro ně po druhé světové válce stal zemí zaslíbenou, kde mohli uplatnit své vědomosti a zkušenosti shromažďované po několik generací.

I přesto, že přišli do země, jejíž území tvoří většinou pouště a nerostných surovin je tu jak šafránu, dokázali noví obyvatelé toto prostředí „zkrotit“, zúrodnit půdu a věnovat se oborům s vysokou přidanou hodnotou společně s využíváním nejmodernějších (hi-tech) technologií. Dnešní pozice Izraele je proto velmi silná.

Foto: Profimedia.cz