Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

O nákupech grafiky

Jiří Vohradský
Jiří Vohradský
10. 4. 2009
 12 256

Na celkově se rozvíjejícím trhu s uměním můžeme zaznamenat i zvýšený zájem o grafická díla. Jejich ceny už mnohdy nejsou zanedbatelné, a proto se může hodit alespoň orientační informace o tom, jak grafiku kvalitativně a cenově hodnotit.

O nákupech grafiky

Již po několik staletí jsou grafická díla dostupným zdrojem poznání i potěšení, mnohdy též intimním a bezprostředním vhledem do práce umělcovy ruky a do jeho výtvarného myšlení. Obdivovatelé si je pořizují jednotlivě („co se líbí“) nebo sběratelsky, dle autorů, doby vzniku, techniky či tematického zaměření.

Kvalitní grafika může nést i funkci „cenného papíru“, jehož hodnota se může zajímavě vyvíjet. Pořídit se dá v široké cenové škále od desítek po desítky tisíc korun. Se zvýšeným zájmem o grafiku a růstem jejích cen se ovšem objevují také mnohá úskalí nákupů, o nichž by všichni zájemci i začínající sběratelé měli vědět.

Přímo od autora

Co vše nám dnes může být nabízeno jako „grafika“? Nejcennější grafické práce jsou autorovy vlastnoruční či pod jeho dohledem prováděné a signované tisky.

Cenově dostupnější jsou tisky nesignované, vydané ve větším nákladu, které jsou ovšem prováděné z originálních matric schválených autorem za jeho života. Často se vyskytují jako přílohy k publikacím či jako součást konvolutů, tedy v souborech volných listů buď od jednoho autora, nebo komponované jako určitý tematický celek.

Nižší hodnotu, autentičnost a mnohdy i kvalitu mívají takzvané novotisky. V lepším případě jsou vytištěné zkušeným tiskařem či grafikem z původní matrice po umělcově smrti. Pokud jsou označené jako novotisk, nejlépe i datem a množstvím nákladu, což se ovšem děje málokdy, není na jejich prodeji nic nekorektního. Novotisky nahrazují často již nedostupný autorův otisk a v takovém případě se stávají jediným svědectvím o vytvořené matrici.

Mnohdy však již ztrácejí charakter původního listu, zvláště v technikách, v nichž sám autor dotváří výraz konečné podoby listu osobně (suchá jehla, barevné tisky). Cena novotisků by tedy měla zohledňovat dostupnost původních tisků, náklad a také kvalitu zachovalé matrice.

Co nebrat

Pod označením „tisk“ či pod upřímnějším „ofset“ nám však mohou být (a se stoupajícími cenami grafiky stále častěji jsou) nabízeny obyčejné průmyslové reprodukce, byť třeba dobové. Mnohdy mají změněné měřítko oproti původní práci nebo jsou na nekvalitním papíru. Horší z nich poznáme podle pravidelného bodového rastru (ofset) znehodnocujícího jemné detaily provedení. Jako litografie mohou být někdy označovány světlotiskové reprodukce kreseb.

Pokrok reprodukční techniky dnes umožňuje vytištění kopií těžko odlišitelných od originálu, zvláště u tisků z plochy (litografie, sítotisk) i z výšky (dřevoryt, linoryt). Chráněnější jsou hlubotisky, protože se vyznačují při bočním světle znatelným reliéfem kresby, vrstvou barvy, po obvodu vytlačenými okraji matrice. U těch se však někdy můžeme setkat, zvláště u staré grafiky, s kopiemi či replikami prováděnými podle mistrovských předloh žáky, následovníky či kopisty, které ovšem mohou mít různou kvalitu.

U děl dnes už prakticky nedostupných autorů (Rembrandt, Dürer) byly mezi válkami např. v Berlíně vydávány velmi kvalitní kopie, tištěné z galvanoplasticky duplikované matrice. Můžeme se s nimi setkat v cenách cca od 500 do 5000 Kč.

Hříchy obchodu

Růst zájmu o volné grafické listy bohužel dovedl některé „podnikavce“ k tomu, že se nezdráhají rozřezat knihu s původními, z originálních matric tištěnými ilustracemi, a ty pak prodávat jednotlivě. Cena bibliofilie vcelku může být často jen zlomkem toho, za co jsou prodávány grafiky z ní vyjmuté. Chytrácká ruka trhu tak každoročně zničí nemálo z nejlepších opusů české knižní kultury. Jde vlastně o totéž, jako je brakování uměleckých děl v kostelech, s tím rozdílem, že zde se zřítí i celá „budova“ – kniha.

Zákon dnes podobné ničení kulturních hodnot nepostihuje. Několik solidních antikvářů či galeristů takovéto listy sice nevykoupí, ale to ztrátám cenných uměleckých knih bohužel nezabrání. Dlužno poznamenat, že rozpoznání původně ilustračních grafik vyžaduje hlubší znalosti a široký přehled o bibliofiliích či starých tiscích. Pro mnoho méně zkušených sběratelů nebo milovníků grafiky může být problém si jejich zdroj uvědomit.

Něco jiného jsou volné grafické listy, které byly vloženy do knih nebo do časopisů a jejich vyjmutí a prodej je možné tolerovat.

Mimo náklad knihy bývají prováděny ještě otisky knižních ilustrací navíc, na kvalitní papír většího formátu, než je rozměr knihy. Někdy mohou být doplněny, vně formátu v knize použitého tisku, o remark, což je drobná technická zkouška čar či detailu, kterou si dělal sám umělec; pak jsou vzácnější.

Na internetových aukcích grafiky můžeme najít i vyňaté stránky knih s obyčejnými ofsetovými reprodukcemi kresebných ilustrací, dokonce i třeba odříznutou přední desku vazby s raženou výzdobou provedenou dle návrhů umělců, kteří se věnovali knižní grafice, jako například Toyen, Svolinský, Tichý. V těchto případech ovšem nejde o grafiku, ale o další příklad plenění knih.

Kde hledat

Jak se tedy vyvarovat zklamání po nákupu, kdy se vyjeví, že věc není tím, čím se zdála být? V případě hlubšího zájmu je zde literatura ke sběratelství i grafickým technikám. Nenahraditelný je ale „živý“kontakt, prohlížení původních děl, komentáře autorů a nahlédnutí do jejich ateliérů.

Nejbezpečnější je samozřejmě získat grafické listy přímo od žijícího autora. U nich také mnohdy již zmíněná ruka trhu drží ceny urputně nízko při zemi, a to často i u těch nejkvalitnějších, třeba až do umělcovy devadesátky, aby je po jeho posledním vydechnutí nechala křepce povyskočit.

Pokud nemáme příležitost získat dílo přímo od autora, vybírejme v solidních, doporučených galeriích, antikvariátech, aukčních síních. Raďme se s více zdroji informací, vysledujme historii díla, případně ceny při minulých prodejích, což je u grafiky dobře možné například ze starých aukčních katalogů. Listy je rozhodně vhodné vidět „naživo“, nezarámované. I nejčistší sklo leccos zakryje. I když nakupujeme v internetových aukcích, měli bychom si prohlédnout vybraná díla osobně.

Omyly značení

Označování technik bývá často nepřesné, například pod názvem „litografie“ najdeme přímou autorskou litografii, tedy přetisk přímo z kamene na papír, ale i kontrapres, s přenosem kresby nepřímo, přes gumový válec, též zinkografii, algrafii, světlotisk, dokonce třeba i ofsetové techniky. Skalní příznivci počítají k původní autorské litografii jen první z těchto technik.

Vlevo pod dolním okrajem tisku bývá jeho pořadové číslo lomené celkovým nákladem. Označení se týká novodobé grafiky zhruba posledního století. Užívají je spíše specializovaní grafici. Někdy se stává, že matrice má více variant (stavů). List tak může být po malé změně či v jiné barevné variantě vydán v další sérii. Naproti tomu číslo nákladu nemusí být zdaleka naplněno. Grafik si jím dopředu jen omezuje maximální počet výtisků. Z náročnější matrice tiskne ale postupně jen pár kusů, takže místo značených padesáti může pak existovat třeba jen pět tisků.

Číslo pořadí vypovídá o kvalitě významněji jen u techniky suché jehly, kdy dochází během tisku k opotřebení grádku (hřebínku) kolem rytých čar a tím ke ztrátě jejich typicky sametového vzhledu. Mnozí cenění tvůrci pracující třeba právě v technice suché jehly však listy nečíslovali. Navíc tiskli mnohdy každý list trochu odlišně od předchozího (Tichý, Reynek).

Šťastnou ruku

Váháme-li při nákupu, mnohde nám grafický list ochotně zarezervují, máme možnost se s odstupem rozmyslet, poradit, často po nějaké době vidíme věc jinýma očima. První vzplanutí ochabne, nebo se naopak ještě prohloubí. Při opakovaných návštěvách téhož prodejce lze smlouvat nebo někde využít i slev pro stálé zákazníky.

Pro milovníky akčního napětí jsou dobrodružnější aukce, na něž by nicméně alespoň začínající měli jít už s určitým vymezením cenového stropu vyhlédnutého dílka. Vyvolávací ceny bývají leckdy nasazeny níže než ty v kamenných obchodech a stává se, že i vynikající grafika či kniha zůstane na aukci stranou zájmu mezi efektnějšími či módnějšími položkami. Pak je možné ji získat za zajímavou cenu.

I u grafiky platí, že ceny prací jednotlivých autorů se mnohdy odvíjejí od dobové vlny zájmu, která na zdejším malém trhu může být vyvolána i ojedinělými podněty. Iniciačním popudem k růstu ceny bývá i větší retrospektivní výstava autora s mediálním ohlasem, ale i jednotlivý překvapivý nákup, který následně spustí řetězovou reakci. Na vrcholu takové vlny pak bývají práce z dlouhodobého hlediska předražené a je lépe si počkat, až horečka opadne.

Zlaté časy jemnoznalců, kteří se v zapadlých krámcích probírali hromádkami laciných Váchalů, Reynků, Boudníků či Čepeláků, minuly. Objevují se ovšem zase nová jména či pozapomenutí autoři a příjemné objevy a nálezy jsou stále možné. Jistý sborníček původních litografií byl nedávno spatřen tu za 4000 Kč, onde za 60 Kč. Pěkné a záslužné je objevovat nové autory, jež ocení třeba až následující desetiletí.

Doufám, že jsem nesmělejšího čtenáře některými ostnatými pasážemi od grafiky neodradil, neboť může přinést za stále ještě postradatelný peníz okamžiky radosti až vytržení, zážitek otevřeného vnímání, výtvarného vtipu, zkratky a řemeslné dovednosti na malé a skladné plošce papíru.

(Autor je malíř a grafik, vede litografickou dílnu na VŠUP. Převzato z měsíčníku Finmag - Finanční magazín). Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
8
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Jiří Vohradský

Jiří Vohradský

Další články autora

Zobrazit vše

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo