Panika místo pandemie

Ten den bylo v 16 evropských státech 263 potvrzených případů. Nejvíce byly postiženy Španělsko a Velká Británie. Ve všech ostatních státech je počet nemocných naprosto zanedbatelný. A také závěr zprávy je stejný jako u všech předchozích už přes měsíc – členské státy budou situaci bedlivě sledovat, ale rozvoj epidemie zatím nehrozí.

Za epidemii se totiž, aspoň u nás v České republice, považuje situace, kdy onemocní nejméně 2000 lidí na sto tisíc obyvatel. Pokud se epidemie rozšíří do celého světa, pak se jedná o pandemii. Na celém světě onemocnělo na takzvanou mexickou chřipku k 18. květnu asi devět tisíc lidí, a to by na označení epidemie nestačilo ani v ČR, natožpak, aby se dalo mluvit o nějaké celosvětové pandemii.

Prasata jsou v tom nevinně

Málokdo z laiků ví, že prasečí organismus je velmi podobný lidskému. Dokonce tak, že jsou vepříci nejoblíbenějšími laboratorními zvířaty transplantační medicíny. Proto se také prasata dokážou nakazit stejnými viry, jakými se nakazí člověk. I vir chřipky H1N1 mají docela běžně. Pokud u nich vypukne epidemie, řeší se to velmi radikálně – celé stádo se zlikviduje, včetně naprosto bezpečně zdravých jedinců. Říká se tomu „stamping out“ a ochránce zvířat to přivádí k šílenství.

Kritizují to ovšem často i veterinární epidemiologové, kteří považují takové vybíjení za zbytečné. Jenže politická rozhodnutí často nemají vůbec nic společného s názory odborníků. Navíc vědci, bohužel, nebývají ve svých názorech úplně jednotní. A tak se vesele vybíjejí stáda, i když by stačilo vybít prokazatelně nakažené kusy. V Mexiku se u prasat objevil virus zvláštně zmutovaný. Když jsem ve FINMAG – finančním magazínu psal o chřipce, zmínil jsem její jednotlivé typy, které se víceméně každý rok v celosvětových epidemiích střídají. Jedním z těchto typů, který má navíc celou řadu podtypů, je i typ A. Právě tento typ se spojil s typem H1N1. Jediné písmenko navíc – A/H1N1 – vyděsilo hygieniky i epidemiology. Znamená totiž, že se chřipka bude šířit mezi lidmi, bude přenosná z člověka na člověka. A mohla by vzniknout pandemie.

Chřipkové pandemie přicházejí cyklicky. V 19. století asi jednou za dvacet let, v minulém století, kdy se podstatně zvýšila hygiena, jednou za 35 až 40 let. Ta poslední pandemie proběhla v roce 1969, a tak vědci stále čekají, kdy vypukne další.

Ne každá chřipka však přeroste v pandemii, protože její vznik je vždy spojen s tzv. antigenním shiftem (to je zvrat genetické informace chřipkového viru). K antigennímu shiftu dochází tehdy, jestliže je nahrazena část genetické informace chřipkového viru. Shift je typický pro virus chřipky typu A. Ve třech pandemiích minulého století došlo k vnesení části genetické informace ptačích chřipkových virů do lidského viru chřipky. Takže když před dvěma lety vypukla v jihovýchodní Asii ptačí chřipka, představovali si vědci, že už je to tady. Nebylo. Scénáře byly katastrofické. Jenže ptačí chřipka se zvládla naprosto bez problémů.

Profesor Dmitrij Lvov, přednosta Ruského virologického institutu, předpovídal, že může během šesti měsíců zemřít až jedna miliarda lidí. Přitom jich zemřelo asi stejně jako na obyčejnou chřipku. Ptačí chřipka byla přenášena ptáky, člověk se musel nakazit od nemocného zvířete. Ti, kdož se s ptákem nedostali do kontaktu, se nakazit nemohli.

To, co se stalo v Mexiku, ovšem naprosto změnilo situaci. Nakažený jedinec mohl šířit nemoc na další lidi. V Kanadě dokonce došlo k paradoxní situaci – zaměstnanec prasečí farmy, nakažený v Mexiku, přenesl nemoc na své vepře. Nemoc se šíří do světa. Jenže s tím už prasata nemají celkem nic společného. Šiřiteli jsou lidé. Takže když Egypt nechal vybít 350 tisíc prasat, která v této muslimské zemi chovali křesťané, bylo to rozhodnutí povýtce politické a hlavně naprosto nesmyslné. Nemístnou iniciativu vyvinul i Irák, který nechal usmrtit jediná tři prasata v zemi – v bagdádské zoo. Afghánští vepři v zoo měli více štěstí, dostali se pouze do karantény.

Máme se bát?

Světová zdravotnická organizace WHO stále zvyšovala stupeň nebezpečí. Popírala tím ovšem slova svých vlastních expertů. Při WHO funguje pohotovostní komise, která odhaduje, jakým směrem se bude epidemie ubírat. Její členové paniku okolo A/H1N1 zdaleka nesdílejí. Profesor Masato Taširo, člen komise a vedoucí vědecký pracovník Japonského národního ústavu infekčních chorob, si nemyslí, že by se tento virus mohl stát pro člověka zhoubným. Je slabounký, stejně jako obyčejná chřipka. Zdravotní dopady na společnost jsou jasně nižší, než tomu bylo u ptačí chřipky. Podobně hovoří i ostatní členové pohotovostní komise. Přesto se panika dál vesele šíří světem. Zavírají se školy, ruší se hromadné akce, vydávají se různá doporučení a nařízení…

Odborníci jenom zírají, když vidí, jak se po světě promenují lidé s ústními rouškami. Přitom nikoho nenapadne, že rouška nemůže nikoho před virem ochránit, poněvadž vir je menší, než jsou uzlíky na tkanině, a tak snadno volným místem projde. Ochránit by mohla pouze rouška vyrobená podle patentu našeho profesora Oldřicha Jirsáka z netkané nanotextilie, ale tato technologie ještě není dostatečně rozšířená. Česká společnost Elmarco zatím prodala pouze 40 strojů na výrobu nanotextilie, takže o nějaké masové výrobě těchto roušek nemůže být ani řeči. Z výrobků, které jsou na trhu, může ochránit pouze respirátor, a to výhradně nejvyšší 3. ochranné třídy. Respirátory ovšem nikdo ani nerozdává, ani nenosí.
 
Také po lécích s oseltamivirem a zanamivirem se v lékárnách jenom zaprášilo. Marně vyzývali hygienici, aby lidé neužívali tyto léky preventivně. Berou je i lidé naprosto zdraví, kolem nichž vir mexické chřipky nešel ani náhodou. Jenom v České republice se prodalo okolo 32 tisíc balení léku Tamiflu. Nikoho nezajímá, že lék má především u mladých lidí, vedlejší účinky, které působí na psychiku. V Japonsku bylo dokonce jeho předepisování mladistvým zakázáno. Panika ale dělala i u nás své. K 18. květnu bylo 92 podezřelých nemocných, z nichž se ani u jednoho mexická chřipka neprokázala, ale někdo to prostě odmítá brát na vědomí. A tak například pražští radní schválili tři miliony korun na letáčky, které mají obyvatele hlavního města nabádat, aby si myli ruce, dodržovali správnou životosprávu a posilovali kondici. Ale to jsou drobné proti tomu, co panika způsobuje ve světě.

Komu to slouží?

Panika kolem mexické chřipky má své poražené a své vítěze. Na burzách ztrácely akcie leteckých společnosti, cestovních kanceláří i hotelových řetězců. Naopak akcie společnosti GlaxoSmithKline, jejíž hospodářské výsledky v poslední době nebyly příliš povzbudivé, letěly docela slušně nahoru.

Společnost Roche, která má také problémy a její výsledky byly jedny z nejhorších za poslední desetiletí, rovněž potřebovala něco, co by znovu rozjelo její obchod s Tamiflu. Při vypuknutí paniky kolem ptačí chřipky se všechny vlády předzásobily na základě svých pandemických plánů tímto lékem. Tehdy měla společnost Roche zajištěnou výrobu na dva roky dopředu. Přineslo to docela slušný obrat ve výši sedmdesáti miliard korun! Zlatá žíla ale vyschla koncem minulého roku a Tamiflu zůstávalo ve skladech. Mexická chřipka přišla jako na zavolanou.

Finančně to pomůže i společnosti Gilead Sciences, ano té, jež financuje výzkumy našeho profesora Holého. Bude těžit z licenčních poplatků, neboť objevila oseltamivir, základ Tamiflu. K ní se připojí Biota Holdings, vynálezce zanamiviru, z něhož GlaxoSmithKline vyrábí Relanzu, druhý antivirový lék. Relanza se inhaluje, a tak byla méně populární než Tamiflu. Jenže teď ji vlády zcela jistě nakoupí do svých strategických zásob, už jenom proto, aby si tyto zásoby diverzifikovaly. Ve skladech českých strategických rezerv leží Tamiflu za tři sta milionů korun. Jedno z posledních rozhodnutí Topolánkovy vlády, už v demisi, bylo přijetí nabídky společnosti Baxter k přednostní koupi dvanácti milionů dávek vakcíny proti prasečí chřipce. Baxter, který vakcínu rozděluje podle svého pandemického plánu, učinil naší vládě mimořádnou nabídku proto, že se bude vyrábět v jeho nejlepším závodě, který shodou okolností leží v Konárovicích u Kolína. Ano, bude se vyrábět. Vakcína totiž zatím neexistuje a ani se neví, kdy bude na trhu. A protože to vláda projednala ve vyhrazeném režimu, tak se ani neví, kolik za to náš stát zaplatí. Celým světem obchází krize. Některým farmaceutickým firmám se ale zcela jistě vyhne. Díky, mexická chřipko! Díky, paniko!

(Autor je emeritním profesorem sociální farmacie CEREGE, Universita Poitiers, Francie.)

Článek přetištěn z červnového čísla časopisu FINMAG, které právě vychází.

Foto:Profimedia.cz