Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Školné ano, ale co za to?

Lada Kičmerová
Lada Kičmerová
17. 6. 2009

Vysoké školství je u nás možná financované státem, rozhodně již však není pro mnohé studenty zadarmo. Již dnes se platí nemalé částky za překročení délky studia o více než jeden rok. Platí i ti, kteří začali studovat jednu školu, nedokončenou ji opustili a zapsali se ke studiu jinde. Léta takzvaného „neúspěšného studia“ se totiž přičítají k celkové délce pobytu na vysoké škole.

Školné ano, ale co za to?

A nejedná se o malé částky: na Vysoké škole ekonomické v Praze stojí první a druhý semestr „navíc“ 21 tisíc korun, třetí a další semestr 34,5 tisíc. A to bez ohledu na to, že už třeba máte zapsaný pouze jeden jediný předmět a ve škole se ukážete na hodinu a půl týdně. Další poplatky se ale platí třeba za takzvané další studium. Máte-li ukončené jedno magisterské studium a na jiné škole ukončujete další, budete platit zhruba 3000 Kč za každý semestr za „studium, jehož úroveň jste již dosáhli.“

Uznávám argument, že věční studenti by si měli své extra roky na vysoké škole platit sami. Kdo se není schopen vejít do standardní doby plus roku zřejmě studium tak úplně vážně nebere (a v tom případě ať pocítí jeho cenu), nebo pracuje (a v tom případě předpokládám, že na školné ze svého příjmu mít bude).

Kdo byl na VŠE v poslední době a viděl Rajskou budovu i seznam konferencí, které se zde konají, jistě nepochybuje, že některé vysoké školy si na sebe vydělávat umí. Z podstaty věci to má ale ekonomka snazší a sponzoři z řad bank, pojišťoven a auditorských firem se jí shánějí lépe. Technické obory nebo medicína jsou nesrovnatelně nákladnější, zvláště chtějí-li mít vybavení na dostatečné úrovni pro výzkum a kvalitní výuku. České vysoké školy také potřebují peníze na kvalitní profesory, odborníky, kterým se alespoň relativně „vyplatí“ opustit praxi a jít učit na univerzitu. V tuto chvíli mají lidé z praxe seminář na VŠ spíše jako docela prestižní hobby, které stíhají při práci, a podle toho i jejich nasazení při výuce a čas na studenty vypadá.

Takže sečteno a podtrženo se školným souhlasím, i když samozřejmě předpokládám systém bezúročných úvěrů (po dobu studia) a výběrových stipendií včetně možnosti zaměstnání na univerzitě (jakože v univerzitních knihovnách a správách IT již dávno nepracují samí studenti?).

Jedním dechem ale musím dodat: CO ZA TO? Jak budou tyto prostředky použity, co se na školách zlepší? Nebude to jen další žblunknutí v rozpočtech, které se rozvlní do ztracena? Pokud mám platit za studium desetitisíce i více, očekávám, že na kvalitě výuky se to projeví. Očekávám výběr předmětů v cizím jazyce, profesory s odbornou praxí, kteří si na mě udělají čas i jindy než v pátek od 9 do 10, očekávám vybavenou knihovnu s cizojazyčnou odbornou literaturou i možnost studia v zahraničí nebo zprostředkování stáží v podnicích.

Zkrátka vedle debaty, kolik se bude školám platit a z čeho budou studenti tyto náklady moci financovat, očekávám i debatu o tom, jak bude s prostředky naloženo, aby se úroveň českých vysokých škol dostala na zase o skok výše.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Lada Kičmerová

Lada Kičmerová

Absolventka žurnalistiky a mediálních studií na FSV UK a programu MBA na Vysoké škole ekonomické v Praze. Ještě během studií nastoupila v roce 2006 jako redaktorka do finanční rubriky Lidových novin, kde... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo