Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Máme se špatně! Špatně! Špatně!

Martin Vlnas
Martin Vlnas
17. 10. 2009

Všichni jsme svobodní individuálové. Naše postmoderní společnost si na nezávislosti a schopnosti tvořit vlastní úsudek zakládá jako snad na ničem jiném. Jenže ona to není pravda. Lidé byli, jsou a budou tvární jako čerstvě uhnětaná bramborová kaše.

Máme se špatně! Špatně! Špatně!

Přesvědčovací síla umně smíchaných obrázků a slov je obrovská. Kdo viděl film Vrtěti psem s Dustinem Hoffmanen a Robertem de Niro, ví, o čem mluvím. Pointa filmu je obsažená už v jeho neobvyklém názvu (v angličtině Wag the Dog). „Proč pes vrtí svým ocasem? Protože pes je chytřejší než ocas. Kdyby byl ocas chytřejší, vrtěl by ocas psem...“

Interpretací existuje víc, všechny jsou si ale podobné: pes je veřejné mínění a ocas média, nebo pes jsou média a ocas politické kampaně, nebo pes jsou lidé a ocasem je vláda. Nasnadě je však i ta, že ocas jsou PR odborníci a pes pasivně konzumující majorita na druhém konci vedení.

Že se film trefil do černého, se celý svět začal přesvědčovat už měsíc po jeho premiéře, kdy vypukla aféra s potřísněnou garderobou Moniky Lewinské. Během dalších dvou let, kdy skandál vládl americké politice, se Spojené státy zapojily hned do tří vojenských operací: Operace Desert Fox  (několikadenní bombardování Iráku) se „shodou okolností“ odehrála, když se Clinton zpovídal z obžaloby ve Sněmovně reprezentantů; Operace Infinite Reach (raketový útok proti údajným teroristickým základnám v Sudánu a Afghánistánu) zase následovala tři dny poté, co Clinton přiznal, že měl s Lewinskou hanbatý vztah. Do třetice všeho dobrého: Operace Allied Force (první fáze Války v Kosovu, 78 dní dlouhé bombardování vedené vojsky NATO proti Svazové republice Jugoslávie) sice začala několik týdnů poté, co byl Clinton zproštěn obžaloby, veřejné mínění však zůstávalo rozjitřené.

Vraťme se však zpět ke vztahům s veřejností. Odvětví založil průkopnický učenlivý synovec Sigmunda Freuda, Edward Bernays. Rozhodl se spojit psychoanalytické dílo svého strýčka s poznatky Gustava Le Bona a Wilfreda Trottera, kteří se zabývali psychologií davu. Výsledek byl impozantní. Manipulace „naslouchajících oveček“ pomocí podvědomých stimulů byla tak účinná, až se jí zalekl sám Bernays.

Jeho oblíbenou technikou, bylo nepřímé využití opinion leadrů (názorových vůdců). „Pokud přesvědčíte, ať již vědomě, nebo nevědomě, vlivné osobnosti, automaticky získáte na svou stranu všechny, kteří se kolébají v jejich stínu,“ řekl kdysi.

Právě tak se mu na objednávku podařilo zmnohonásobit spotřebu slaniny. Stačilo zorganizovat jednoduchý průzkum mínění mezi lékaři, jehož výsledkem bylo doporučení: je dobré začít den těžkou snídaní. Překvapivou zprávu pak rozeslal pěti tisícovkám lékařů po celých Spojených státech. Zároveň zorganizoval mediální kampaň obsahující klíčové sdělení: vejce a slanina jsou velmi těžká jídla. Nic o jejich kvalitě či ceně. Ani slovo o tom, že by měly být nedílnou součástí každé americké snídaně. Nebylo to nutné. O všechno se postarali lékaři, kteří na základě objevného výzkumu (poznatků kongeniální vědy) začali pacientům předepisovat jednu těžkou snídani za druhou. Jestli to bylo vědomě, nebo podvědomě, není jisté. Ale není to ani podstatné. Fungovalo to. Podobným způsobem Bernays propagoval třeba cigarety, ale i mýdla či knihy. Vize nezkrotnosti individua dostala pořádně na frak.

Právě na tomto principu funguje mediální kampaň ČSSD, o které na Finmagu psal třeba Luděk Zdražil, nebo Jan Majer ve svém posledním textu o lidské závisti.

Honza ve svém článku říká: „Sociální demokraté musejí za pomoci marketingových expertů vytrvale pracovat na tom, aby se co největší část národa cítila mizerně, aby lidé sami sebe vnímali jako ty slabé a věřili, že se mají špatně, protože jiní se mají příliš dobře.“ A přesně v tom tkví podstata socdemáckého úspěchu.

Jakmile začnete lidem říkat, jak se mají, dříve nebo později (záleží na tom, jak jste efektivní) vám to uvěří. Pokud navíc do boje povoláte vhodné názorové vůdce – Katku Brožovou, Jirku Šlégra, Michala Davida, nebo udatného bojovníka za právo na bezplatné zdravotnictví, sira Davida Ratha a muže z lidu, Vítězslava Jandáka, máte vyhráno. Schopný tým PR agentů se pak postará o zbytek.

V tu chvíli už není podstatné, že se lidé mají lepé než před 10 lety, že si mohou dovolit takový životní styl, o kterém se jim dříve ani nesnilo, a že pomalu ale jistě vymazáváme padesátileté socialistické manko předchozího režimu. Všichni se přeci máme pořád stejně špatně, jen tuční kynou dál. Říšský ministr propagandy Joseph Goebbels kdysi prohlásil: „tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou“. Vystižnější přirovnání pro současné dění, byste v našich končinách hledali jen obtížně.

Na závěr mi dovolte zmínit ještě jeden psychologický experiment:

Vědci spolu do místnosti usadí deset lidí. Devět z nich jsou herci, testovaná osoba je mezi nimi jen jediná. Každému v místnosti pak ukážou několik básní. Úkolem zúčastněných je po poradě s ostatními určit, která z nich je nejkratší (design podkladu, na němž jsou básně vytištěné, odhad mírně, ale nikoliv zásadně, komplikuje). Během prvních pěti kol herci skutečně vybírají nejkratší báseň. Shoda s testovanou osobou je tak otázkou vteřin. Poté však začnou herci záměrně vybírat místo nejkratší tu nejdelší, tedy již na první pohled nesprávnou, z nabízených možností.

Zkuste si tipnout, jak výzkum dopadl. Plná třetina z testovaných subjektů se přiklonila k názoru většiny, ačkoliv byl zjevně nesprávný.

Přesně tolik procent české populace volí ČSSD.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (4)

Vstoupit do diskuze
Martin Vlnas

Martin Vlnas

Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Rok studoval v Jižní Koreji. Během studia publikoval reportáže v Reflexu, Respektu nebo Týdnu, kariéru ale začal jako portýr. Od... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo