Spravedlnost progresivní daně

Hodně se mluvilo o spravedlnosti a „psychologickém faktoru.“Není to zrovna invenční: když nejsou peníze v pokladně, tak si je někde vybereme. A jelikož progrese nebude stačit, protože boháčů zas tolik není a část z nich se přesune do daňově příznivějších krajin, tak rovnou taky pořádně „nabouchneme“ nepřímé daně, protože koneckonců daň z majetku je u nás dost nízká a nabízí prostor pro nenápadný přísun nějakých těch miliard, které se rázem ztratí v černé díře zvané státní rozpočet.

Než Janotovi po vzoru Miroslava Ševčíka z Liberálního institutu vynadáme do populisty, který dychtí po politickém trůnu, řekněme na jeho obranu to, že svůj požadavek na progresivní zdanění vždy spojoval s dodatkem, že „progrese sama o sobě nic nemění, jelikož změny je třeba udělat i na straně mandatorních výdajů“. Mnohem horší už ale je, že o těchto změnách se zatím jen mluví, zatímco změny v daňových sazbách a dávkách procházejí sněmovnou překvapivě rychle.

Maraton změn

Ve výsledku to znamená, že prakticky nejsem schopná dohledat, jaké přesné sazby budou v roce 2010 platit. A to je prosím za měsíc. Po progresi od 12 do 32% daně přišla v roce 2008 jednotná 15% daň ze superhrubé mzdy. Do toho se kompletně změnila výše daňových slev (na poplatníka, na dítě.) V roce 2009 se měla sleva na poplatníka dále měnit, ale to se nekonalo. Potom přišlo zavedení stropu na zaplacené sociální a zdravotní pojistné. Tento strop se od roku 2010 opět mění z dnešního 48násobku průměrné mzdy na 72násobek (státní rozpočet si prý díky tomu přijde na cca 4 mld. Kč). Stropy ale možná padnou úplně.

Ohlášeno bylo snížení sazby pojistného v roce 2010 z 25 % na 24,1 %. To padlo na konci října (9 miliard do státní kasy). Mateřská doznala na začátku roku 2009 zásadních změn související s přiblížením se příjmům matky před nástupem na „dovolenou.“ Rok 2010 přináší zpátečku a mateřská zase vesele poputuje dolů (úspora rozpočtu: 1,6 mld. Kč).

Že vám z toho jde hlava kolem? Není se čemu divit, balíček střídá balíček, procento sem tam, pojmy se zaměňují s dojmy a výsledkem je pár miliard do černé díry, hrozný zmatek okolo a zase žádná revoluce v oblasti státních mandatorních výdajů.

Tedy: progresi si může schovat oranžová strana pro své všudypřítomné billboardy, výdajová strana rozpočtu zůstává neřešená a Janota si nijak nepomohl.

Foto: Profimedia.cz