Jak vyhrát ve Sportce

Ve Sportce tipuje sázející šest čísel ze čtyřiceti devíti, která budou tažena při slosování. Z osudí je pak postupně vylosováno šest čísel. Po vylosování těchto čísel je ze zbývajících čtyřiceti tří čísel vylosováno ještě dodatkové číslo.

Kdo se trefil do všech šesti čísel, vyhrál. Druhý je ten, kdo uhodl pět čísel a k tomu dodatkové číslo. Pět čísel bez dodatkového znamená třetí místo atd.

Jediným faktorem, který rozhoduje, je samozřejmě náhoda. Čísla v osudí nemají paměť, stejně jako hrací kostky. Kombinace z jednoho tahu nijak neovlivňuje výsledek následujícího tahu.

Lidé přesto v nahodilosti hledají nějakou magii, která při určité konstelaci zajistí, aby štěstí dopřálo právě jim. Ve skutečnosti jejich "šťastná" nebo "magická" čísla mají stejnou šanci jako kombinace 1, 2, 3, 4, 5, 6.

Jak tedy sázet? I když je to z pohledu pravděpodobnosti prašť jako uhoď, odborníci doporučují čísla pokaždé měnit. Redaktor Robert Matthews, který v listu The Sunday Times vede rubriku o vědě, vysvětluje proč: "Představte si, že celé roky sázíte stejná čísla. Pořád nic, a tak vás napadne, že je čas je změnit a vymyslíte si novou kombinaci. Vsaďte se, že právě v ten moment vyhrají vaše stará čísla."

Myslíte, že takové doporučení popírá výše uvedené zákonitosti? Jen zdánlivě. Jedno pravidlo totiž platí zcela bezpečně. Totiž to, že náhoda je blbec.

Kdyby se stalo to, s čím straší Matthews, bylo by to pro člověka upnutého na svou životní šanci tragické. A protože sázením stejných čísel hráč nijak nezvyšuje pravděpodobnost výhry, je lepší čísla úplně nahodile střídat a raději tak podobné psychické újmě předejít.

Dalším argumentem, proč nespoléhat na šťastná čísla, je možnost, že stále stejnou kombinaci sází více lidí. Někteří totiž "svá" čísla odvozují od číselných řad, na jaké mohli vsadit i jiní.

Typickým příkladem je právě zdánlivě originální kombinace 1, 2, 3, 4, 5, 6, případně 21, 22, 23, 24, 25, 26 apod. Velmi populární jsou také čísla 4, 8, 15, 16, 23, 42. Diváci seriálu Ztraceni už vědí.
 
Tato tajemná čísla, označovaná jako "lost numbers", se v seriálu objevují v různých souvislostech a prolínají se osudy hrdinů. Jeden z nich, Hurley, vsadil tuto kombinaci v loterii a vyhrál 114 milionů dolarů.

Mimochodem, Hurley v seriálu občas mluví o svých 156 milionech. Čtenáři finančního webu to na rozdíl od ostatních diváků nemusí považovat za záhadu, nesrovnalost nebo důkaz, že je Hurley blázen. Vyhrané peníze zkrátka zhodnotil o těch 42 milionů (ergo kladívko - zase jedno z "lost numbers"!), jak se v průběhu seriálu dozvídáme.

V případě výhry by oddané příznivce seriálu, sázející jako Hurley čísla 4, 8, 15, 16, 23, 42, čekala po prvotním nadšení studená sprcha. Výhra by se totiž dělila mezi všechny, kteří uvažují stejně. V případě české Sportky jde odhadem o desítky, možná stovky lidí.

Reagujte na článek

Kvalitní příspěvky budou publikovány jako komentáře k článku nebo jako samostatné články na Finmag.cz.

Komentáře čtenářů:

"Kdysi jsem viděl statistiku, která ukazovala „četnost/oblíbenost“ čísel při sázení Sportky. Lepší úvaha při volbě čísel je tedy asi vsadit nejméně oblíbená čísla. Šance na výhru je stejná, ale roste pravděpodobnost, že se o ni nebudete dělit."
Petr Kuchařík

"Bylo by jistě zajímavé, kdybyste vypočítal nutnost vložit takové prostředky do sázky, aby pravděpodobnost 1. pořadí byla 100%. Kdysi jsem na tohle téma dělal program v pascalu, to bylo tak 25 let zpět. I na tuhý socialismus s protireaganovskou rétorikou to bylo silné kafe. Musel bych vsadit drobné – nějakých 32 mld Kčs… Mohl jsem se mýlit, ale jde tuším o jeden ze základních vzorců kombinatoriky.
Od té doby se na sázející spoluobčany dívám lékařskýma očima. Doufám, že nesázíte. To byste mě zklamal. Jako poradce a novinář jste a budete úspěšný se smrtelnou jistotou. Úspěch si najde osoby, které mají vizi a mají odvahu jít za ní."
Pavel Hanzl, Fincentrum

"Zdravím, pane Hanzle. Nebojte, nesázím. Vlastně ani nevím, kde a jak  se to dělá. To téma mě pro víkendový chill-out-článek zaujalo v knížce Everyday Mysteries of Science, odkud cituji Roberta Matthewse. Ale připomněl jste mi milou vzpomínku - před sedmi lety jsem vsadil v britské National Lottery, kamarád mi podstrčil v trafice ten papírek a vyřídil to za mě. A hned jsem trefil tři nebo snad dokonce čtyři čísla. Chvilku jsem žil v domnění, že to bude balík. Pro ten pocit se to hraje a je to fajn. Ale nakonec z toho bylo jen deset liber. Myslím, že jsem tím vyčerpal své hypotetické šance na výhru :-) Ale počítat pravděpodobnosti se mi nechce."
Jan Majer, Partners