Den zúčtování za dveřmi. Bitcoin a daňové přiznání

Růst bitcoinu a některých dalších virtuálních měn na rekordní úrovně zvýšil i počet lidí, kteří je prodali a slušně vydělali. Nechceme nikomu kazit radost, ale – zisk z prodeje kryptoměn se zdaňuje.

A to dokonce i v případě, že jste bitcoin či jinou virtuální měnu drželi přes tři roky. Virtuální měny nejsou cenným papírem, na které se tříletý časový test vztahuje. Zisk z prodeje bitcoinu se podle výkladu finanční správy daní jako takzvaný ostatní příjem, a to podle § 10 zákona o daních z příjmů. V takovém případě se ze zisku z prodeje kryptoměn neplatí sociální a zdravotní pojištění. Stejně se daní třeba i obchodování s cizími měnami.

Jednoduše řečeno: jestli jste bitcoin koupili třeba v polovině roku 2015 za cenu 250 dolarů a prodali jste ho na konci roku 2020 na hodnotě 27 000 dolarů, musíte z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou zaplatit 15 procent daň z příjmu. Je potřeba to zanést do daňového přiznání za rok 2020, které se podává v prvních měsících roku 2021. Letos je výjimečně čas až do začátku května, při online podání do začátku června. Příjmy z virtuálních měn se uvádějí v příloze č. 2 k daňovému přiznání.

Jestli jste vydrželi a bitcoin prodali až na rekordních úrovních začátku roku 2021, budete tyto příjmy danit až v přiznání za rok 2021, které se podává v prvních měsících roku 2022.

Bitcoin a limit pro příležitostné příjmy

Výjimkou může být situace, kdy nevyvíjíte takzvanou soustavnou činnost a vejdete se do ročního limitu 30 tisíc korun pro příležitostné příjmy, které jsou od daně osvobozeny. Podle názoru Lukáše Eisenworta, daňového poradce ze společnosti EK Partners, osvobození pro příležitostné příjmy do 30 tisíc lze na prodej bitcoinů použít. Upozorňuje, že se počítá souhrn všech příležitostných příjmů. Když tedy máte příjem z prodeje bitcoinů a k tomu třeba příjem z prodeje na zahradě vypěstovaných brambor, sčítají se do limitu oba tyto příjmy. Pokud se s příležitostnými příjmy dostanete nad hranici 30 tisíc korun, daníte pak vždy vše, tedy nikoli jen příjem nad 30 tisíc.

Finanční správa tenhle výklad ale neuznává. Podle ní nejde příjem z prodeje virtuálních měn počítat do limitu pro příležitostný příjem. „Peněžní příjem z prodeje kryptoměny u fyzické osoby, která není podnikatelem, podléhá zdanění jako příjem z převodu jiné věci – podle § 10 odst. 1 písm. b) bod 3 zákona o daních z příjmů. Nejedná se tedy o příjmy z příležitostných činností podle § 10 odst. 1 písm. a), na které se vztahuje osvobození při příjmu do 30 000 Kč,“ tvrdí Lukáš Heřtus z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.

Komu by se výklad finanční správy nelíbil, musel by se v případě sporu obrátit na soud.

Kde vzít kurz?

Jak postupovat, když jste nakupovali a prodávali víckrát? „Při pořízení kryptoměny za různé ceny postupuje poplatník podle metody FIFO: kryptoměnu, kterou nakoupil nejdříve, nejdřív prodává, přičemž výdajem je cena, za kterou tuto kryptoměnu pořídil,“ říká Klára Křehlová z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.

„Pokud dojde k prodeji všech kryptoměn, je situace jednoduchá – příjem bude součtem všech prodejních cen a jako výdaj půjde uplatnit součet všech pořizovacích cen. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob se podává za celý rok, bereme tedy v potaz všechny prodeje v daném kalendářním roce,“ vysvětluje daňový poradce Eisenwort.

K obchodům většinou dochází na zahraničních burzách, neuskutečňují se tedy v korunách. Jak se tyto ceny převádějí na českou měnu? „Pokud poplatník nevede účetnictví, používá buď kurzy devizového trhu vyhlášené ČNB, nebo použije jednotný kurz, který pro každý rok stanovuje Generální finanční ředitelství pokynem řady D. Přitom platí, že v jednom zdaňovacím období nelze použít současně jednotný kurz a kurz devizového trhu vyhlášené ČNB,“ odpovídá Křehlová.

Co když jste virtuální měnu nakoupili už ve vzdálenější minulosti a nemůžete teď dohledat, kde konkrétně to bylo a za kolik? Křehlová doporučuje web coinmarketcap.com, kde lze zpětně nalézt vážený průměr ze všech burz podle objemů obchodů u naprosté většiny kryptoměn.

Banka může hlásit

Má vůbec finanční správa nějakou možnost dostat se k datům burz, kde se s virtuálními měnami obchoduje? „Ano, data o transakcích jsou poskytována a finanční správou aktivně využívána,“ říká Křehlová z Generálního finančního ředitelství.

Zdroj: Shutterstock

„Tuzemské subjekty, včetně takzvaných kryptoměnových burz, poskytují v této oblasti finanční správou požadované informace standardně podle platné legislativy – zejména jde o výzvy dle § 57 a § 57a daňového řádu,“ připomíná Křehelová. Většina obchodů probíhá na zahraničních burzách –  i data z nich se prý k finanční správě dostávají. „Jsou dotazovány v rámci mezinárodní výměny informací a data poskytují. Například jen ve druhém čtvrtletí 2020 se z naší strany jednalo o 17 hromadných dotazů v této oblasti,“ tvrdí Křehlová.

„Ze strany finanční správy jsme žádné významné snahy o vyhledávání osob, které obchodují s kryptoměnami, nezaznamenali,“ říká nicméně daňový poradce Lukáš Eisenwort. „Dokud jsou prostředky deponované v elektronických peněženkách u zprostředkovatelů obchodů, má finanční úřad velmi omezené možnosti, jak se o obchodování dozvědět, což ale nic nemění na povinnosti tyto obchody řádně danit. Jakmile by došlo k převodu prostředků (v běžné měně) na bankovní účet, možnosti finanční správy na zjištění příjmů z obchodování se zvyšují, jelikož banky mají povinnost oznamovat finanční správě nestandardní transakce na účtech svých klientů,“ upřesňuje.

„Pokud tedy běžně přijde na účet klienta pouze pravidelná výplata a následně dojde větší objem peněžních prostředků z kryptoměnové burzy (tj. většinou ze zahraničí), je možné, že banka danou transakci vyhodnotí jako nestandardní a oznámí ji,“ vysvětluje Eisenwort.

Soustavná činnost mění pravidla

Způsob danění se mění v případě, že kryptoměny těžíte. Pak se příjem z jejich prodeje nevede jako ostatní příjem, ale řídí se pravidly podle § 7 zákona o daních z příjmů – tedy pro příjem z podnikání. „Pokud se jedná o soustavnou činnost, tedy těžbu kryptoměny v rámci podnikání za účelem dalšího využití, uplatní se daňový režim jako u výroby vlastní činností,“ vysvětluje Křehlová. V takovém případě už se z příjmů z kryptoměn platí i sociální a zdravotní pojištění.

Podle Eisenworta může finanční správa za soustavnou činnost považovat i situaci, kdy virtuální měny netěžíte, ale například s nimi pravidelně obchodujete.

„Finanční správa může argumentovat, že pokud to děláte soustavně za účelem dosažení zisku, lze to kvalifikovat jako podnikání, a musíte tedy danit podle § 7 místo § 10 zákona o daních z příjmů. A také platit sociální a zdravotní. Hranice mezi ostatním příjmem (nesoustavnou činností) a podnikáním (soustavnou činností) je však velmi nejasná, a pokud vím, tak u kryptoměn neexistuje judikát, který by ji pomohl definovat. Je to tedy celkem tenký led,“ upozorňuje daňový expert.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag