Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Podílový fond, nebo ETF?

Hlavní výhoda ETF: nízké náklady na správu. Zásadní nevýhoda: měnové riziko a v některých případech i skryté riziko kreditní. ETF jsou vhodné spíš pro krátkodobé až střednědobé spekulace, podílové fondy pro dlouhodobé investice, speciálně pak pro pravidelné investování.

Ve světě už delší dobu pasivní indexové investování válcuje aktivně řízené fondy. Zvlášť podílové fondy ve Spojených státech v USA několikátým rokem hlásí odliv kapitálu, zatímco ETF (exchange traded funds – burzovně obchodované fondy), které se snaží jen kopírovat vývoj podkladového aktiva, se těší masivnímu přílivu nových peněz.

V Česku zatím popularita ETF není tak velká, ale roste. Stále častěji se setkávám s názorem, že klasické fondy mají vysoké poplatky, výnosově zaostávají, a že smysl tedy dávají pouze nízkonákladové ETF.

Je na tom velký kus pravdy. Ale tak jednoduché to není. Podívejme se na klíčové rozdíly mezi podílovými fondy a ETF. Obojí má své uplatnění.

Investovat a šetřit!

Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.

Ale k tomu pořád investovat a šetřit.

Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat. Podílové fondy dokážeme zprostředkovat bez poplatků:

Co je co

ETF je investiční nástroj, který standardně kopíruje vývoj nějakých burzovně obchodovaných aktiv. Nejčastěji se jedná o akciový index, ale existují i dluhopisové nebo komoditní ETF. Přístup ke správě ETF je pasivní, není potřeba financovat analytické oddělení, kopíruje se jen složení indexu, takže náklady na správu se dají stlačit na minimum.

Investiční fondy mají záběr širší a mnohdy investují i do neburzovních aktiv. Momentálně jsou třeba vzhledem k nízkým úrokovým sazbám velmi populární nemovitostní fondy jako alternativa klasickým dluhopisovým fondům, jejichž výnosový potenciál je nyní mizivý, mnohdy spíš záporný. Mezi fondy pro kvalifikované investory bychom dále našli různé developerské projekty, investice do obnovitelných zdrojů energie, zemědělskou půdu, private equity, fondy investující do start-up firem apod.

Pokud investiční fondy investují do burzovně obchodovaných aktiv (akcie, dluhopisy, komodity), zpravidla mají ke správě aktivní přístup, snaží vyhledávat příležitosti, ať už výběrem jednotlivých akcií konkrétních firem, u kterých vidí největší růstový potenciál, nebo i na úrovni jednotlivých regionů či sektorů.

Dál se budeme zabývat rozdíly mezi standardním aktivně spravovaným akciovým fondem a běžným ETF, pasivně kopírujícím akciový index.

Poplatky

Poplatkům u podílových fondů jsme se podrobně věnovali v článku Investiční fondy a poplatky: Na co si dát pozor. Pokud jde o standardní podílové fondy, akciové fondy si zpravidla při každém vkladu do fondu účtují jednorázový vstupní poplatek kolem 3–5 procent z realizovaného vkladu, dluhopisové fondy kolem 1–3 procent. Podle objemu investice ale můžou být poplatky i výrazně menší. 

Do ETF se investuje trochu jinak, kupujete si akcie daného ETF přímo na burze. K tomu potřebujete obchodníka s cennými papíry (brokera). Běžně si takový obchodník s cennými papíry účtuje za každý nákup minimální poplatek kolem desíti dolarů nebo eur, to samé pak i při prodeji. U zahraničních discount on-line brokerů může být poplatek třeba i jen dolar za transakci, ale zase tam pak zpravidla bývají měsíční poplatky za data, kolem desíti dolarů měsíčně. Takže běžně za nákup jednoho ETF zaplatíte na poplatcích kolem 200–250 korun. Tedy pokud bych chtěl investovat měsíčně třeba 5000 korun, vyjde mě to na 4–5 procent z každého nákupu. To je podobné jako u většiny akciových fondů. ETF jsou tedy poplatkově výhodnější až při větších investicích.

I na českém trhu ale existuje jedna světlá výjimka. Společnost DeGiro umožňuje nakupovat vybrané ETF zcela bez poplatku. Najdeme mezi nimi všechny největší správce ETF od společnosti Black Rock (iShares) až po Vanguard. Ovšem bez poplatku je možné provést pouze jeden nákup měsíčně, ideálně tedy nějaké globálně zaměřené ETF. Chci-li portfolio rozkládat na více nástrojů, u dalších už platím standardní transakční poplatky, ty jsou ale i tak výrazně nižší než u jiných brokerů.

Jan Traxler

Jan Traxler

Privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management

Přední český expert v oblasti investování. Prosazuje férovou provizi podílem na zisku. Zastánce dlouhodobých strategií s value přístupem. Preferuje investice, které generují pravidelný výnos a jejich hodnota dlouhodobě roste, tedy zejména kvalitní nemovitosti a dividendové akcie. Všechny jeho publikace najdete na www.finez.cz.

Kontakt: jan.traxler@finez.cz

Investiční seriál na Finez.cz

Seriál Fond-show představuje vybrané investiční fondy – od nejznámějších jmen přes speciální méně známé fondy až po některé fondy kvalifikovaných investorů:

Nákladovost

Hlavní výhodou ETF je jejich nízká roční nákladovost ve srovnání s klasickými podílovými fondy. ETF kopírující nejlikvidnější indexy amerického či evropského akciového trhu zpravidla mívají roční nákladovost pouhých 0,1–0,2 procenta ročně. Na méně likvidních rozvíjejících se trzích nebo u různých specificky zaměřených ETF pak nákladovost bývá vyšší, ale standardně to bývá méně než procento za rok.

Aktivně spravované akciové fondy od renomovaných správců většinou mívají roční nákladovost lehce pod dvě procenta ročně. Občas se najdou i výjimky s nižší nákladovostí, ale standard bývá 1,8 až 1,9 procenta za rok. Některé české fondy jsou hodně mimo realitu a mají nákladovost TER třeba až ke třem ročním procentům, ale to už je opravdu extrém.

Z logiky statistiky je jasné, že dlouhodobě směřuje většina k průměru, tedy dlouhodobě musí průměrné výnosy fondů zaostávat za výnosy indexů právě kvůli vyšším nákladům na správu. Tak tomu skutečně je. Proto nízkonákladové pasivně spravované fondy a ETF získávají na stále větší popularitě.

Na druhou stranu najdeme i aktivně řízené podílové fondy, které dlouhodobě výkonností drží krok s indexem, nebo ho dokonce porážejí. V rámci seriálu Fond-show se snažím veřejnosti prezentovat takto úspěšné i neúspěšné fondy. Například Fidelity World Fund má roční nákladovost TER 1,9 procenta, ale čistou výkonností se poměrně stabilně drží indexu MSCI World a od založení v roce 1996 ho dokonce mírně poráží. Nebo mezi českými investory velmi oblíbený fond Top Stocks, ten má roční nákladovost TER 2,15 procenta, ale přesto od založení v roce 2006 výkonností výrazně předčí index MSCI World. Výhodou obou fondů oproti ETF je, že jsou vedené v korunách a zajišťují měnové riziko – o tom víc později.

Takže nízká nákladovost není vše. Statisticky sice většina podílových fondů bude výnosově za indexem zaostávat, ale najdou se i takové, které ho čistou výkonností porážejí, což je ve finále důležitější než samotná nákladovost.

Podstatné je si také uvědomit, že čím větší oblibě se dnes těší indexové investování, kdy fakticky masy lidí nakupují prostřednictvím ETF plošně všechny akcie bez rozmyslu (akcie prosperujících i méně prosperujících firem), tím větší prostor pro přidanou hodnotu aktivní správy tu do budoucna vzniká. Takže plošně bych jen kvůli vyšší nákladovosti podílové fondy nezavrhoval.

Měnové riziko

Největší nevýhodou ETF z pohledu českého investora je měnové riziko. Naprostá většina dostupných ETF na burze se obchoduje v dolarech nebo v eurech. Nenajdete na trhu jediné ETF, které by bylo vedené v korunách a zajišťovalo měnové riziko.

Naproti tomu mezi klasickými podílovými fondy nabízenými v Česku najdeme celou řadu fondů vedených v korunách a většina z nich dnes zajišťuje měnové riziko do korun. Nedělají to všechny a také se liší v tom, jakým způsobem měnové riziko zajišťují, jestli na úrovni celého portfolia, nebo třeba jen vůči primární dolarové variantě fondu. Ale každopádně výběr fondů zajištěných do české koruny je dnes solidní.

Pohyby kurzů měn jsou mnohdy větší než pohyb samotného akciového trhu. Však si vzpomeňte na rok 2001, dolar přes 40 korun. Během následujících sedmi let pak koruna posílila na pouhých 15 korun za dolar, po přepočtu na koruny tak dolarová investice ztratila 65 procent hodnoty. Během dalších sedmi let ale dolar zpevnil zpět na 25 korun za dolar, čili jen na posílení dolaru (oslabení koruny) šlo v tomto období naopak vydělat 65 procent navíc. Za poslední rok a půl ovšem dolar zase ztratil zhruba 20 procent proti koruně. To jsou obrovské a předem naprosto nevyzpytatelné pohyby, které mají výrazný vliv na čistou hodnotu investice v korunách.

Kurz koruny k dolaru od roku 2000

Zdroj: kurzy měn a kurzy méně obvyklých měn na Peníze.cz

Kreditní riziko

ETF mají podobně jako podílové fondy oddělený majetek fondu od majetku správce. V tom se neliší. Čili problém s případným krachem správce nemusí investory v ani jednom případě trápit. U některých ETF je ale přesto skryté kreditní riziko, které si většina investorů neuvědomuje. Zásadní totiž je způsob, jakým ETF kopíruje daný index. Rozlišuje se takzvaná fyzická a syntetická replikace. Většina velkých a známých ETF fyzicky nakupuje do portfolia jednotlivé akcie konkrétních společností podle jejich aktuální váhy v akciovém indexu a snaží se neustále udržovat tyto váhy v souladu s indexem. Tady žádné kreditní riziko nehrozí, všechno v pořádku, je to v zásadě obdobné jako u podílových fondů. V majetku fondu jsou skutečně akcie – podíly na firmách.

Vedle toho ale spousta ETF nekopíruje index fyzicky držením jednotlivých akcií, ale řeší to pouze synteticky nákupem derivátu na daný index (buď futures kontraktem, nebo swapovou operací). Fakticky tak v portfoliu takového ETF nemusí být akcie jednotlivých firem, ale v uvozovkách pouze příslib protistrany, že fond dostane plnění podle vývoje hodnoty daného indexu. Kdyby ale protistrana zkrachovala, nemusí teoreticky fond dostat nic a hodnota majetku takového ETF může být najednou nulová. Po zkušenostech s pádem banky Lehman Brothers nelze toto riziko brát na lehkou váhu.

Speciálním případem jsou pak pákové ETF a inverzní ETF, které jsou vždy konstruované pomocí derivátů. Možnost podílet se na vývoji určitého podkladového aktiva násobně či inverzně je něco navíc, co běžné podílové fondy neumějí. Ale nevyhnutelně zde investor podstupuje i skryté kreditní riziko.

Klasiku, nebo ETF?

ETF nabízí investorům větší flexibilitu. ETF jsou vhodné spíše pro krátkodobé až střednědobé spekulace, kdy si se správou portfolia rádi hrajete a přesouváte kapitál mezi různými regiony či sektory, chcete třeba půl roku spekulovat na vývoj nějaké komodity nebo akciového indexu, pak zase investovat jinde. Můžete k tomu využívat dokonce i pákové a inverzní ETF, jen jim musíte rozumět a akceptovat jejich specifické kreditní riziko. Můžete si také u jednotlivých pozic zadávat inteligentní pokyny (stop-loss, limitní cenu nákupu apod.) Musíte ale skousnout měnové riziko. ETF jsou tedy spíš pro investory, kteří počítají v dolarech, popřípadě v eurech. A musíte běžně dělat operace minimálně v desítkách tisíc korun a více, aby to bylo poplatkově efektivní.

Naopak klasické investiční fondy jsou pro krátkodobé spekulace zcela nevhodné. Podílové fondy jsou vhodnější pro dlouhodobé investice, speciálně pak pro pravidelné investování menších částek. Jejich nespornou výhodou je zejména možnost zajištění měnového rizika. Samotné investování je také technicky velmi jednoduché, jen převedete peníze na účet fondu. Pro majetnější investory jsou pak speciálně zajímavé různé fondy kvalifikovaných investorů, které nabízejí mnohem pestřejší škálu investičních možností i mimo finanční trhy, zejména do nemovitostí nebo private equity.

Podílové fondy i ETF tedy mají své uplatnění na trhu a svou vlastní cílovou skupinu investorů. Nebylo by správné slepě preferovat nebo zavrhovat ani jednu, ani druhou formu investice.

Jan Traxler

Jan Traxler

Privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management. Přední český expert v oblasti investování. Prosazuje férovou provizi podílem na zisku. Zastánce dlouhodobých strategií s value přístupem. Preferuje... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Lukáš Lánský | 2. 5. 2018 13:51

Je dobře, že se o kurzovém riziku přemýšlí.

Lidi ale často zapomínají, že skutečnost, že třeba Vanguardí ETF kupujete za dolary, neznamená, že máte expozici vůči dolaru. Co se měnových aspektů týče, záleží vám na trhu, který dané ETF trackuje. Proto na stránkách Vanguardu varují američany před tím, že se vystavují měnovému riziku, když nakupují evropská ETF -- naopak Evropan připracující se na důchod v eurech by při nákupu evropského ETF za dolary tenhle problém neměl.

Když to zkombinujete se skutečností, že naprostá většina obyvatel ČR je vůči lokálním podmínkám vystavená příliš -- lidé tu mají práci placenou v korunách, lidé tu mají domy, jejichž cena záleží na výkonu zdejší ekonomiky -- tak skutečnost, že můžete vyvážit tuhle závislosti na koruně něčím, co s kurunou může a nemusí souviset, a s čím navíc můžete snadno utéct do zahraničí, je super. I pokud věříte v rozvíjející se ekonomiky, jako je ta naše, je rozumný geograficky diverzifikovat.

+9
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK