Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Zakladatelé finGOOD: Miliardy zbytečně ztrácejí na hodnotě

„Vracíme se ke kořenům a z procesu financování vynecháváme banky. Je tu obrovský potenciál – na běžných a spořicích účtech v Česku leží ladem miliardy korun. Stačí je vzít a šikovně investovat,“ říká spoluzakladatel crowdfundingové platformy Roman Vyorálek.

Zlínští podnikatelé se snaží dobýt Česko. Tentokrát nejde o obuvnickou společnost, ale o crowdfundingové financování, při kterém investoři půjčují peníze tuzemským firmám na další rozvoj. Zakladatelé platformy finGOOD Roman Vyorálek a Marek Galetka chtějí lidi naučit, aby si před cestou do banky rozmysleli, jestli není i jiné – možná výhodnější – řešení. Do konce letošního roku mají v plánu zprostředkovat úvěry za víc jak 100 milionů korun.

Roman Vyorálek

Roman Vyorálek

Má odpovědnost za vedení a strategické směřování společnosti. Má za sebou 10 let zkušeností z bankovnictví a kolektivního investování. Vedl tým v Komerční bance, spolupracoval s Českou pojišťovnou a ČP Invest (Generali CEE Holding). Úspěšně složil prestižní zkoušky European financial planning association.

Jak vzniknul nápad pustit se do platformy založené na crowdfundingovém financování?

Roman Vyorálek: Když jsem v roce 2014 tvořil investiční portfolia klientům, uvědomil jsem si, že kvůli nízkým úrokovým sazbám není dostatek alternativ pro investiční horizont od dvou do pěti let. Navíc mi bylo jasné, že ani na další roky nejsou lepší vyhlídky. Díval jsem se proto, jaké možnosti jsou v zahraničí. Narazil jsem na peer-to-peer financování a okamžitě si uvědomil, jak velkou má budoucnost.

Jak dlouho vám trvala příprava projektu?

RV: finGOOD jsme spouštěli až v květnu 2015. Musel jsem všechno důkladně promyslet. Zvolit jednoduché, a přitom efektivní řešení. A taky zjistit, jak se k peer-to-peer půjčkám staví naše legislativa. Zároveň jsem věděl, že to nezvládnu rozjet sám a že chci k projektu přizvat ještě parťáka. Nakonec jsem oslovil Marka, se kterým jsme se dobře znali z finanční akademie České pojišťovny. Dokonce jsme spolu seděli v jedné kanceláři.

Marek Galetka

Marek Galetka

Je odpovědný za vedení společnosti. Přináší víc než 10 let zkušeností v oblasti řízení týmů, prodeje a správy investičních portfolií, které nasbíral za působení v České pojišťovně (Generali CEE Holding). Odborné vzdělávání završil získáním celoevropsky uznávaného titulu €FA.

Marek Galetka: Romanovi jsem hned řekl, že se mnou může počítat. Po pěti letech ve velké korporaci jsem měl pocit, že se neposouvám, kam bych chtěl. Oba jsme opustili teplá místečka a začali řešit, jak sehnat kapitál do začátku podnikání, jak založit firmu a taky jak získat licenci ČNB. Jak už to bývá, mysleli jsme, že to půjde rychleji. Nakonec nám trvalo skoro rok, než jsme finGOOD spustili naostro.

Dnes se zaměřujete na financování peer-to-business, tedy půjčky drobných investorů firmám. Na začátku to přitom bylo klasické peer-to-peer financování fyzických osob. Proč?

RV: Od začátku jsme měli v plánu dělat financování fyzických osob a později se posunout k úvěrům pro firmy. Pak ale všechno urychlily legislativní změny, které pro nás znamenaly velkou komplikaci.

Jak to?

RV: Novela zákona o spotřebitelském úvěru zavedla i pro firmy, které půjčky jen zprostředkovávají, povinnost mít základní kapitál aspoň 20 milionů korun. To byla rána pro všechny peer-to-peer půjčkové platformy s výjimkou Zonky, za kterými stojí Home Credit. Museli jsme reagovat, jinak by to byl pro nás konec.

Už předtím jsme jednali o možné spolupráci se zástupci společnosti Arfin, která se zaměřuje mimo jiné na vyhodnocování rizikovosti firem. Se změnou byznysmodelu jsme tehdy chtěli ještě počkat, než se dostatečně rozjede financování fyzických osob. Legislativní úpravy ale všechno uspíšily, takže jsme k původním partnerům ze společnosti Busyman přibrali dalšího silného investora Arfin. Tím jsme získali i jejich knowhow, založené na patnáctiletých zkušenostech s financováním firem, analýzou a oceňováním rizik. Ze dne na den jsme tak otočili kormidlo z peer-to-peer financování na peer-to-business. 

MG: Otočení kormidla ve skutečnosti trvalo asi pět měsíců. Vymýšleli jsme, jakým způsobem získávat od firem data, co všechno bude potřeba, abychom mohli každou firmu dostatečně zanalyzovat a tak podobně. V listopadu 2016 jsme pak na webu zveřejnili poptávky prvních dvou firem.

Na jakém principu dnes finGOOD funguje?

MG: Od té doby se už náš koncept nijak zásadně nezměnil. Jsme platforma pro investory, kteří hledají atraktivní úrokové sazby, a také pro firmy, co poptávají úvěr na rozvoj svého byznysu. Zástupci první jmenované kategorie si na našem webu můžou vybrat některý z nabízených projektů a ten zafinancovat. Úroková sazba úvěrů se průměrně pohybuje mezi šesti až devíti procenty.

RV: Vyšší investice samozřejmě doporučujeme rozkládat mezi víc firem. Když mám třeba padesát tisíc ze stavebního spoření, tak se vyplatí nedávat všechno do jedné firmy, ale rozložit to mezi víc poptávek. Peníze se postupně úročí, takže je můžete po čase zase reinvestovat do dalších projektů.

Jaké poplatky účtujete investorům?

MG: Když se projekt úspěšně zafinancuje, bereme si jedno procento z investované částky. To si strhneme z první splátky, která investorovi míří na účet. Dále si strháváme v průběhu splácení deset procent z výnosu úroku. Samozřejmě jen v případě, že firma řádně splácí.

Jak vypadá váš typický investor?

RV: Většinou jde o muže, který vydělává alespoň třicet až čtyřicet tisíc korun měsíčně a má dostatečnou finanční rezervu. Často u nás investují právníci, lékaři, ajťáci. Ale myslím, že jsme dostupní pro každého. Chodí k nám také investoři, kteří vydělávají dvacet tisíc korun, a stejně si na finGOOD najdou své místo. Je to opravdu různé. Nyní jednáme i s několika firmami, které mají přebytek kapitálu, takže by přes nás mohli zainvestovat.

V současnosti máme necelou tisícovku investorů, někdo investuje každý měsíc pět tisíc, jiní zase jednorázově statisíce. Průměrná investice se teď pohybuje kolem 35 tisíc korun.

Jak u vás nejčastěji vznikají úvěrové poptávky ze strany firem?

MG: Jedna možnost je, že se nám firma ozve sama. Na webu vyplní stručný formulář – popíše, kolik chce vybrat peněz, k čemu a na jakou dobu hodlá úvěr čerpat, jakou maximální úrokovou sazbu je ochotná akceptovat. Pak se firmě ozveme, a pokud nám to bude dávat smysl, začneme s finanční analýzou, ze které vyjdou konkrétní parametry úvěru.

Poptávky ale vznikají i na základě aktivity obchodního týmu, který jsme nedávno sestavili. Jde o profíky, kteří vytipovávají firmy, kterým by mohl náš projekt sedět a které by byly zároveň atraktivní pro investory.

Alea sportswear na fingood.cz

Nežádají u vás o úvěr rizikovější firmy?

RV: Rozhodně ne. Nejsme platforma pro firmy, které by nás braly jako poslední možnost, jak získat peníze. Akceptujeme jen ty, které mají alespoň tříletou historii a zdravé hospodaření. Například start-upy u nás nepochodí. Cílíme zkrátka na firmy, které si běžně půjčují i v bankách.

Proč tedy nezůstanou u bankovní půjčky?

MG: Někdo si záměrně bere úvěry z víc zdrojů, další chce na svoji značku upozornit i jinými kanály než běžnou inzercí. Taky se setkáváme s tím, že některým firmám bankovní úvěry z principu nevyhovují. Banky si totiž často při úvěrování podnikatelů příliš diktují, stanovují přísné informační povinnosti nebo zbytečně určují účelovost půjčky.

Máme také zásadu, že do každého projektu posíláme vlastní peníze. Je to fér k ostatním investorům a nás to zase vede k větší obezřetnosti při výběru firem.

Jak často se stává, že firmu odmítnete?

MG: Běžně. Někdy se nám hlásí firmy, které se dostatečně neinformovaly o našich nárocích na úvěrové projekty. Na začátku jsme odmítali zhruba každou druhou poptávku. Teď už se to lepší, protože naši obchodníci vědí, jaké firmy oslovovat.

Jaká je minimální částka, o kterou může firma přes finGOOD zažádat?

MG: Na webu sice uvádíme půl milionu korun, ale cílíme spíš na částky od milionu výš. V takovém případě je to z hlediska administrativy, fixních nákladů a poplatků výhodnější pro obě strany. Horní hranice je teoreticky neomezená, ale prakticky vycházíme z toho, co si firma může reálně dovolit a jaký potenciál mají investoři, kteří přes nás projekty financují. Někdy radši volíme financování ve víc tranších. V nejbližší době ale chystáme výrazný růst, na konci minulého roku jsme se spojili se silným strategickým partnerem, takže teď šlápneme pořádně na plyn. Zvýší se objemy půjček i počet projektů k zainvestování.

ČERSTVÝ FINMAG

Finmag předplatné

Nakonec jsem si řekl: Jindro, co blbneš? Přece nemůžeš dělat šéfredaktora novin, které vlastní politik. Babišovi jsem napsal že by to nedělalo dobrotu. Rozhovor s Jindřichem Šídlem.


Žánr, který se Česku příčí v krku: Těžko vysvětlovat voliči ODS ve středních letech, proč si člen Wu-Tang Clanu kdysi zajel vyzvednout potravinové lístky limuzínou a že to někdo považuje za užitečný aktivismus. Táňa Zabloudilová o rapu.


Máme přijmout syrské sirotky z uprchlických táborů v Libanonu? Jestli tam nějací jsou, zjišťovala na místě Markéta Kutilová. Výsledek? Nedostatkové zboží.


Jak vysoký poplatek si účtujete od firem?

RV: Nemáme fixně stanované procento, které bychom si strhávali. Záleží na tom, jak vyjde konečná analýza. Rozhoduje řada faktorů – délka splatnosti, výše úvěru, dosavadní finanční výsledky firmy, ale i její atraktivita pro investory. Když nám to dává smysl, můžeme jít i na dvě procenta z výše poskytnutého úvěru. Většinou je to v rozmezí tří až pěti procent.

Jaký byl dosud nejúspěšnější zainvestovaný projekt?

MG: Hodně úspěšné bylo financování známých značek Prim a Alea. Nejrychleji ale vybrali peníze výrobci obytných vozů KPS Automobile. Poptávaných 1,3 milionu korun získali během jedné hodiny.

A kdy je naopak oslovení investorů problematické?

MG: Bývá to ve chvíli, kdy je pro lidi činnost firmy těžko uchopitelná. Když vidíte, jak člověk s lupou a pinzetou vyrábí hodinky Prim, nebo když český daviscupový a fedcupový tým nastupuje v dresech Alea, je to samozřejmě něco jiného, než prezentace vývojářů softwaru. Ale nedá se říct, že by slavily úspěch jen firmy, které produkují něco hmotného. Velký zájem byl třeba i o financování personální agentury. Vždycky je zkrátka důležité dobře vysvětlit fungování firmy a konkrétní důvod, proč si chce peníze půjčit.

Proč jste pro crowdfundingové financování zvolili klasické firemní úvěry? Podobné projekty často využívají dluhopisy…

RV: Pro investory je to bezpečnější. Každý úvěr – na rozdíl od firemních dluhopisů na podobných platformách – je u nás zajištěný. S investory máme komisionářskou smlouvu, takže se jim o všechno staráme. Kdyby došlo k tomu, že firma přestane splácet – což se naštěstí ještě nikdy nestalo –, tak finGOOD zastřešuje vymáhání. Každý investor se na tom podílí částkou v poměru, jakou investoval.

Alea chce dva míče

Dva miliony korun – tolik chce získat český výrobce sportovního vybavení Alea na platformě finGOOD, která zprostředkovává úvěry od investorů. Alea je na finGOOD už potřetí, v roce 2017 se jí podařilo získat 3,1 milionu korun. Aktuálně chce česká firma oblékající například daviscupový tým získat dva miliony korun s úrokem sedm procent ročně na čtyři roky. Firma získané finanční prostředky využije k modernizaci technologií ve výrobě.

Co když se vybere nižší částka, než firma původně poptávala?

RV: Kromě cílové částky ještě používáme takzvaný MAČ – minimální akceptovatelnou částku. Ta může být po dohodě třeba osmdesát nebo i padesát procent. Záleží na konkrétní situaci. Když chce firma úvěr například na nový stroj a ještě k tomu na marketingovou propagaci a vybrané peníze stačí jen na pořízení techniky, dává to pořád smysl. To samé platí i pro situaci, kdy se vybere víc peněz.

Koho považujete za největší konkurenci?

MG: Co se týká firemních úvěrů, přetahujeme se hlavně s bankami. Naše přidaná hodnota je kromě atraktivních finančních podmínek i v tom, že se u nás firmy můžou zviditelnit a získat nové podporovatele, jak je u crowdfundingového financování zvykem.

A investorům můžu jen doporučit, ať nás vyzkoušejí. Většinou k nám navíc nechodí lidé, kteří nemají s investicemi žádné zkušenosti. Diverzifikují portfolio, zkoušejí, jaké jsou další možnosti. Věřím, že si k nám najdou cestu v hojném počtu.

Anketa

Věříte v crowdfundingové investice?

Není český trh na tenhle druh byznysu moc malý? Přeci jen tu už bylo hned několik zajímavých peer-to-peer projektů jako třeba převody měn, carsharing a další. Nikdo se ale zatím moc neprosadil…

RV: Myslím, že některé z nich přišly moc brzo. Navíc v oblastech, kde není taková poptávka. My podnikáme v oboru, který funguje od nepaměti. Lidi si vždycky půjčovali. Spíš se vracíme ke kořenům a z procesu financování vynecháváme banky. Je tu obrovský potenciál – na běžných a spořicích účtech v Česku leží ladem miliardy korun, které ztrácejí na hodnotě. Stačí je vzít a šikovně investovat.

Přesto, nejsou Češi na crowdfundingové investování příliš konzervativní?

RV: Myslím, že tu probíhá přirozený vývoj. Lidi se už zajímají mnohem víc, jak zhodnocovat svoje peníze. Často je chyba v tom, že se jim finanční produkt špatně vysvětlí. Věřím, že když pochopí, že se jim u nás investovat vyplatí, budou mít zájem.

Jsem navíc přesvědčený, že hnacím motorem každé ekonomiky jsou právě firmy. Investice do nich je historicky nejlepší aktivum. My nabízíme alternativu k akciím a podílovým fondům.

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK