Krypto 15: Tu miliardu dolarů, prosím pěkně, nechci

Mt. Gox a Mark Karpelès. Většina starých bitcoinistů by na ta jména nejradši zapomněla. Pokud jim mezi lety 2010 a 2014 svěřila své bitcoiny a včas je nevybrala, pravděpodobně se s jejich ztrátou už dávno smířila. Možná předčasně. V divokém světě krpytoměn se možná rýsuje jeden dost překvapivý zvrat.

Kdo je Mark Karpelès

Mark Marie Robert Karpelès alias MagicalTux se narodil v roce 1985 ve Francii. V roce 2009 se přestěhoval do Japonska, kde o dva roky později přebírá bitcoinovou burzu Mt. Gox, ze které se během krátké doby stává dominantní platforma pro celosvětový obchod s kryptoměnami. Byl zakládajícím členem neziskové organizace Bitcoin Foundation a všeobecně váženým členem kryptoměnové komunity. Na přelomu let 2013 a 2014 se jeho reputace zhroutila společně s burzou Mt. Gox, ze které zmizelo 850 tisíc bitcoinů (200 tisíc se později „našlo“). V letech 2015 a 2016 strávil 12 měsíců v tokijském vězení (za zpronevěru). Soudní řízení rozhodující o Karpelèsově roli a vině při kolapsu burzy ale stále probíhají. Karpelès nesmí do skončení řízení opustit Japonsko a je pod dohledem místních orgánů.

Foto z loňska: Profimedia

Od kartiček s kouzelníky k bitcoinu

Název někdejší největší bitcoinové burzy je – aspoň pro znalé – dosti komický. Mt. Gox totiž není žádná „hora Gox“, ale akronym Magic the Gathering Online eXchange. Původní majitel Jed McCaleb (mimochodem později zakládá projekty ripple a stellar) koupil doménu v roce 2007 a vybudoval na ní burzu s populárními fantasy kartami. Burza se nicméně neujala a doména zůstala několik let nevyužitá.

V roce 2010 objevuje McCaleb bitcoin a využívá prázdnou doménu k budování první světové bitcoinové burzy.

Na jaře 2011 prodává McCaleb burzu francouzskému developerovi žijícímu v Japonsku - Marku Karpelèsovi.

Ke světové dominanci

V nedávném rozhovoru pro BBC Karpelès vzpomínal, jak masivní byl prvotní růst. Po první zmínce o bitcoinové burze v časopisu Forbes vzrostl počet uživatelů ze tří tisíc na šedesát tisíc, během pouhých tří měsíců.

S prvním úspěchem přicházejí ale i první problémy – neznámý hacker tehdy získal přístup k jednomu z velkých obchodních účtů a prodal všechny bitcoiny, které na něm byly. Cena tehdy padla na několik hodin ze 17 dolarů na jeden cent. Mt. Gox se z hacku oklepal a pokračoval v růstu.

Od dubna 2013 až do svého konce byl Mt. Gox naprosto dominantním hráčem – spravoval přes 70 procent obchodovaného objemu. Burza nicméně začíná narážet na problém s mizejícími bitcoiny – burzu někdo konstantně vykrádá. Na dveře začínají klepat i různí regulátoři.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

---

Koupit Finmag

„Byl to pocit (…) jako když padáte z budovy a vidíte, jak se přibližuje chodník, a vy víte, že zemřete,“ říká Karpelès ve zmiňovaném rozhovoru. „Ze zajímavého technologického projektu se Mt. Gox stal, dalo by se říct, noční můrou jednání s bankami, vládami, lidmi, o kterých jsem dřív neměl ani ponětí, že existují.“

Jinými slovy, burza přerostla Markovi přes hlavu a nezvládal ji vést.

Poslední hřebík do rakve

Na podzim 2013 roste cena bitcoinu do závratných výšin přes 1000 dolarů (počátkem roku byla 13 dolarů). Uživatelé se ale potýkají s čím dál většími problémy vybrat jakoukoli částku – na výběry čekají týdny až měsíce. Problémy s výběry tehdy burza vysvětlovala poukazem na skutečnost, že úřady během roku zmrazily několik bankovních účtů.

V únoru 2014 nicméně přichází nemilé prozření o skutečném stavu věcí, když Mt. Gox vydává tiskovou zprávu o ztrátě 850 tisíc bitcoinů (v tehdejší hodnotě okolo 800 milionů dolarů). Největší bitcoinová burza oficiálně zbankrotovala a cena bitcoinu se na další dva roky postupně propadá až ke 200 dolarům.

Měsíc po vyhlášení bankrotu vychází zpráva, že Mark Karpelès našel na tzv. cold wallet (offline peněžence) 200 tisíc bitcoinů. Tyto bitcoiny jsou hlavním aktivem, které po zkrachovalé burze zbyly; jedná se o jedinou naději, že bývalí uživatelé získají něco ze svých prostředků zpět.

Jak se vlastně na Mt. Gox ztrácely bitcoiny?

Než se ale dostaneme k samotnému osudu nalezených bitcoinů, věnujme se ještě chvíli těm ztraceným. Během let následujících po krachu vznikla analytická skupina WizSec; ta si klade za cíl analyzovat skutečné ztráty na burze, a to pomocí informací v blockchainu a mapování známých a pravděpodobných účtů burzy. A skupina našla skutečné lahůdky. Burza byla vykrádána po celou svou historii a byla několik let technicky nesolventní. K největším ztrátám ve výši stovek tisíc bitcoinů došlo už dva roky před krachem, v roce 2012.

Rostoucí diskrepance mezi uživatelskými vklady (modrá čára) a skutečně drženými bitcoiny (oranžová oblast) na burze Mt. Gox v průběhu let 2011–2014. Burza byla většinu své existence nesolventní. Tmavě oranžová oblast označuje bitcoiny v cold walletu, které Karpelès v roce 2011 patrně „zašantročil“ a o několik let později objevil (zřejmě při vyklízení kanceláří). Zdroj: https://blog.wizsec.jp.

Zajímavý je i příběh robota Willyho. Jednalo se o interního obchodního robota, který měl za úkol prostřednictvím velkých obchodů zlepšit solventnost burzy, tedy vydělat na klientech dostatek, aby burza mohla pokrývat nedostatek bitcoinů a vypořádávat výběry. Tento robot byl pravděpodobnou příčinou tehdejšího rekordního růstu ceny a paradoxně tím Mt. Goxu přitížil, jelikož chybějící bitcoiny měly čím dál vyšší hodnotu.  

Kobayashi: Bitcoin / 1:0

Zpět k nalezeným 200 tisícům bitcoinů. Podle japonského práva mají být klienti v rámci insolvenčního řízení vypořádání na základě hodnoty svých účtů vyjádřené v japonských jenech. To vzhledem k růstu hodnoty bitcoinu nyní není nejmenší problém.

Peníze jsou už dokonce k dispozici: insolvenční správce Nobuaki Kobayashi na přelomu roku prodal 40 tisíc bitcoinů a obdržel částku, která by měla na vypořádání věřitelů stačit. Vysoké prodeje pana Kobayashiho jsou mimochodem jedním z pravděpodobných důvodů, proč cena bitcoinu (a v návaznosti i ostatních kryptoměn) v posledních měsících klesá.

Zbývá tak „jenom“ vyřešit otázku, co se zbylými 160 tisíci bitcoiny. Mají připadnout Marku Karpelèsovi a udělat z něj dolarového miliardáře? Aktuální hodnota těchto zbylých bitcoinů se totiž pohybuje okolo 1,1 miliardy dolarů.

Zatímco bývalí uživatelé by tak získali zpět hodnotu svých bitcoinů na základě ceny z roku 2014 (zhruba 400 dolarů za jeden bitcoin), nezodpovědný CEO by získal hromadu bitcoinů s příjemnou aktuální cenovkou okolo sedmi tisíc dolarů. Je to spravedlivé?

Miliarda dolarů? Děkuji, nechci

Samotný Karpelès se ale k situaci vyjádřil poměrně překvapivě, když na sociální síti Reddit publikoval následující text (úryvek, celý text zde):

„Tu miliardu dolarů nechci. Ani na chvíli jsem neočekával, že bych z bankrotu burzy něco získal. Že by se to mohlo stát, je podle mě úchylka a myslím, že je moje zodpovědnost zajistit, aby se to nestalo. Jeden ze způsobů jak tomu zabránit, je civil rehabilitation – s tím by, myslím, věřitelé souhlasili a dělám všechno proto, aby proběhl. Nechci se stát zničehonic boháčem. A nežádám o odpuštění. Chci jenom, aby se ta věc co nejrychleji vyřešila a všichni věřitelé dostali spravedlivý podíl ze svých zůstatků na Mt. Gox; abychom já a všichni poškození mohli uzavřít tuto kapitolu a posunout se dál.“

Je paradoxní a pro mnohé i frustrující, že i po letech může Karpelès a Mt. Gox ovlivňovat dění na kryptoměnovém trhu. Nicméně pokud nedojde ke zmíněné civil rehabilitation, bude muset pan Kobayashi prodat i zbylých 160 tisíc bitcoinů, jelikož k likvidaci zbankrotované společnosti má dle práva dojít s pomocí prodeje zbylých aktiv a rozdělení výnosu. Pak bude jen na Karpelèsovi, jestli své slovo dodrží a získané peníze (po odečtení nemalých daní) rozdělí mezi bývalé uživatele.

Nezbývá než doufat, že pokud k této variantě skutečně dojde, bude prodej probíhat formou OTC (přímého prodeje dvou stran, mimo veřejnou burzu), nikoli nečekaným dumpem na burze, jak to bylo u první části likvidace.