Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Investiční fondy a poplatky. Na co si dát pozor

S investováním do fondů jsou spojeny tři základní poplatky: vstupní, výstupní a správcovský. Vstupní poplatek se dá při větším objemu investice stlačit výrazně dolů. Výstupní poplatek bývá účtován jen ojediněle. Největší dopad na hodnotu investice má z dlouhodobého hlediska poplatek správcovský.

Když někde vysvětluji, co je to vlastně investiční fond, často ho ilustruji jako jakýsi společný měšec, do kterého dávají různí investoři kapitál a o který se pak stará určený správce fondu. Ten to ale nedělá jen pro krásné oči investorů. Je to služba, za kterou se platí. Na jaké poplatky se musíte připravit, pokud se rozhodnete investovat prostřednictvím fondů?

Vstupní poplatek

V první řadě si prakticky každý fond účtuje vstupní poplatek. Liší se fond od fondu, zpravidla to bývá 1–5 procent z objemu čisté investice. Poplatek hradí přímo investor. Tedy pokud chci investovat do fondu například sto tisíc korun a fond si strhává tříprocentní vstupní poplatek, musím poslat 103 tisíce korun, z toho se strhnou tři tisíce jako vstupní poplatek a za zbylých sto tisíc korun nakoupím podílové listy či akcie fondu.

Vstupní poplatek inkasuje buď správce fondu, nebo obchodník s cennými papíry či banka, přes které nákup podílových listů probíhá. Vstupní poplatek slouží primárně na úhradu odměny distributorům, ať už finančním poradcům, nebo bance, která daný fond nabízí svým klientům.

Smyslem vstupního poplatku je také odradit investory od krátkodobých spekulací a neustálého přesouvání peněz z jednoho fondu do jiného. Investiční fondy jsou učené pro dlouhodobé investování.

Výstupní poplatek

Dál si některé fondy účtují výstupní poplatek, který se strhává při výběru peněz z fondu (říká se tomu zpětný odkup podílových listů). Pakliže například prodáváte podílové listy s aktuální tržní hodnotou 110 tisíc korun a fond si účtuje jednoprocentní výstupní poplatek, dostanete fakticky pouze 108 900 korun.

Výstupní poplatek je dnes spíš rarita, většina fondů ho neúčtuje. Najdeme ho zpravidla spíš u fondů kvalifikovaných investorů nebo u některých specifických fondů, třeba nemovitostních, a většinou bývá účtovaný jen po omezenou dobu od nákupu, například tři roky, pak už je nulový. Jeho smyslem je odradit investory od předčasného výběru prostředků. Typicky ho vybírají třeba investiční fondy, které realizují nějaký developerský projekt a po dobu jeho realizace chtějí mít ve fondu stálý kapitál.

Výstupní poplatek inkasuje správce fondu (investiční společnost) a záleží jen na něm, jak ho použije. Je poměrně běžnou praxí, že si ho správce vůbec nenechává a vrací ho do fondu. Na úkor toho, kdo z fondu předčasně vybral peníze, pak vydělají všichni ostatní investoři ve fondu, nikoliv samotný správce. Ale není to podmínkou, záleží opravdu na správci.

Investovat a šetřit!

Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.

Ale k tomu pořád investovat a šetřit.

Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat:

Správcovský poplatek

Ze všech nejdůležitější je podle mě správcovský poplatek. Někdy se mu také říká manažerský poplatek. Správcovský poplatek neplatí přímo investor, strhává se automaticky průběžně z majetku fondu. Nejčastěji bývá stanovený jako určité procento z objemu spravovaného kapitálu, zpravidla 1–2 procenta ročně. Někdy může být stanoven i procentem ze zisku, pak mluvíme o takzvané výkonnostní odměně. V Česku je zatím běžnější fixní poplatek z objemu kapitálu, ale některé fondy už přecházejí na férovější model, berou si nižší fixní poplatek a doplňují ho výkonnostní odměnou. Konkurence nízkonákladových pasivně spravovaných indexových fondů postupně bude nutit všechny aktivně spravované fondy na tento model odměňování přejít. Je to, odhaduji, otázka pěti až desíti let.

Správcovský poplatek inkasuje správce fondu a slouží na úhradu běžných provozních nákladů investiční společnosti, hradí z něho zaměstnance, náklady na pronájem kancelářské potřeby a podobně. Mnohdy z něho vyplácí také další pobídky velkým distributorům, takzvané udržovací provize. Smyslem správcovského poplatku je ochrana investorů, aby bylo předem jasně určeno, jaké budou náklady na správu fondu, a tím se omezilo riziko špatného hospodaření fondu.

TER: celková roční nákladovost

Majetek fondu je striktně oddělený od majetku správce. Každý vede vlastní účetnictví.

V rámci hospodaření fondu lze do nákladů zahrnout pouze vybrané nákladové položky, nikdy se tam nemůže objevit faktura za elektřinu, právníka, uklízečku, mzda sekretářky, cesťák, náklady na tisk a podobně. To jsou všechno provozní náklady správce fondu. Nákladem fondu může být pouze výše uvedený správcovský poplatek účtovaný správcem fondu, který musí být jasně vymezen ve statutu fondu. Z něho pak správce fondu platí všechny své náklady. Dalšími přípustnými náklady fondu jsou náklady na depozitáře fondu, auditora fondu, burzovní či jiné transakční poplatky a daně. V České republice platí investiční fondy pětiprocentní daň ze zisku.

Pokud všechny tyto náklady fondu za dané zúčtovací období sečteme a následně podělíme velikostí vlastního kapitálu fondu, dostaneme takzvanou celkovou roční nákladovost fondu označovanou též zkratkou TER (z anglického total expense ratio). Tento údaj musí každý fond povinně zveřejňovat v dokumentu nazvaném klíčové informace pro investory často označovaném zkratkou KIID (z anglického key investor information document).

Jedná se o náklady, které nehradí investor přímo a fakticky je vlastně ani nevidí. Hodnota podílových listů fondu a z ní odvozené prezentované výnosy fondu totiž musí být vždy kalkulovány z čistého jmění fondu označovaného též zkratkou NAV (z anglického net asset value), tedy po odečtu poplatku za správu a všech dalších nákladů fondu. Když někde vidíte graf vývoje hodnoty podílových listů fondu, tak to už je očištěno o všechny náklady na úrovni fondu, není tam pouze započten vliv vstupního poplatku, který může být u každého investora jiný.

Jelikož tyto náklady investor nevidí, často je zcela přehlíží a sleduje pouze vstupní poplatky. Mnohdy pak při rozhodování mezi vícero fondy zvolí fond s nižším vstupním poplatkem, ale výrazně vyšší roční nákladovostí na správu. Přitom v konečném důsledku na delším horizontu má celková roční nákladovost fondu mnohem větší vliv na vývoj čisté hodnoty investice než vstupní poplatek. Vstupní poplatek je pouze jednorázový náklad, kdežto poplatek za správu každoroční náklad.

Nechci to úplně paušalizovat, protože nikdy není moudré se rozhodovat jen na základě výše poplatků. Některé fondy mají sice vyšší poplatek za správu, a přesto dlouhodobě generují i vyšší čisté zhodnocení. Ale obecně vzato hraje celková roční nákladovost fondu velmi podstatnou roli a v principu čím nižší procento nákladovosti TER, tím lépe pro investory.

Jan Traxler

Jan Traxler

Privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management

Přední český expert v oblasti investování. Prosazuje férovou provizi podílem na zisku. Zastánce dlouhodobých strategií s value přístupem. Preferuje investice, které generují pravidelný výnos a jejich hodnota dlouhodobě roste, tedy zejména kvalitní nemovitosti a dividendové akcie. Všechny jeho publikace najdete na www.finez.cz.

Kontakt: jan.traxler@finez.cz

Investiční seriál na Finez.cz

Seriál Fond-show představuje vybrané investiční fondy – od nejznámějších jmen přes speciální méně známé fondy až po některé fondy kvalifikovaných investorů:

Co ovlivňuje výši poplatků

Zákon výši poplatků nijak nereguluje, je ale vždycky limitovaná statutem daného fondu. Tam se dočtete, jaká je maximální přípustná výše vstupního, výstupního i správcovského poplatku, případně dalších dílčích poplatků, pokud je správcovský poplatek rozepsán na víc složek. Je tam vždy uveden i maximální poplatek depozitáři a auditorovi fondu.

Jednotlivé poplatky ale můžou být nižší, než uvádí statut. Ten řeší pouze maximální limity. Konkrétní výši poplatků zpravidla upravuje ještě ceník investiční společnosti nebo obchodníka s cennými papíry. Zejména vstupní poplatek může být i výrazně nižší. Závisí to mnohdy i na velikosti investice. Čím vyšší objem investice, tím nižší bývá procentuální sazba vstupního poplatku.

Správce fondu nebo obchodník s cennými papíry zároveň běžně dává distributorům ještě možnost u vstupních poplatků odchýlit se od ceníku směrem dolů, tedy poskytnout investorům slevu na vstupním poplatku. Distributor se tím pochopitelně připravuje o vlastní odměnu. Pokud investorovi poskytne slevu, jde to vždycky na úkor jeho provize. Takže to žádný distributor nedělá zrovna moc rád. Ale určitý prostor pro smlouvání tu je, zvlášť když se jedná o větší objem investice, pak je možné stlačit vstupní poplatek výrazně dolů, teoreticky až na nulu.

Předplacený vstupní poplatek u pravidelných investic

Speciální režim vstupních poplatků často bývá pro pravidelné investice, kdy investor zadává trvalý pokyn k pravidelnému nákupu podílových listů na nějakém delším časovém horizontu. Podle výše měsíční úložky a délky časového období je vypočtena takzvaná cílová částka, ze které má investor zaplatit vstupní poplatek. V podstatě tak předplácí vstupní poplatek na řadu let dopředu, často třeba až na 30 let.

Vezměme si kupříkladu pravidelnou investici 5000 korun měsíčně po dobu 30 let. Celkem tedy do fondu za 30 let vložíte 1,8 milionu korun. A teď máte zaplatit vstupní poplatek dopředu z celé cílové částky, řekněme tři procenta, tak to dělá 54 tisíc korun.

Tohle považuji za zlodějinu. Je to obrovský nešvar, který se v posledních letech mezi finančními zprostředkovateli v České republice rozmáhá. Protože chtějí rychle zinkasovat vysokou provizi, nutí klienty uzavírat smlouvy na vysoké cílové částky a nechávají je platit předplacený vstupní poplatek.

Pochopitelně je nesmysl se upisovat k pravidelným investicím a předplácet vstupní poplatek. Jde to vždy i bez toho, jen o tom zpravidla zprostředkovatelé mlčí, nebo co je ještě horší, kolikrát ani nevědí, že jsou i jiné možnosti. A přestože klienty lákají na zvýhodněný vstupní poplatek, pokud ho předplatí takhle dopředu z cílové částky, tak ve většině případů je to stejně pro investora velmi finančně nevýhodné. Příště si to ukážeme na názorném příkladu a povíme si, jak to řešit lépe.

ČERSTVÝ FINMAG

Finamg předplatné

Nakonec jsem si řekl: Jindro, co blbneš? Přece nemůžeš dělat šéfredaktora novin, které vlastní politik. Babišovi jsem napsal že by to nedělalo dobrotu. Rozhovor s Jindřichem Šídlem.


Žánr, který se Česku příčí v krku: Rytmusovskému „zo stoky hore“ se v rovnostářském Česku, kde většina obyvatel nebyla v chudinské čtvrti, nefandí. Táňa Zabloudilová o rapu.


Máme přijmout syrské sirotky z uprchlických táborů v Libanonu? Jestli tam nějací jsou, zjišťovala na místě Markéta Kutilová. Výsledek? Nedostatkové zboží.

Jan Traxler

Jan Traxler

Privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management. Přední český expert v oblasti investování. Prosazuje férovou provizi podílem na zisku. Zastánce dlouhodobých strategií s value přístupem. Preferuje... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Lukáš Lánský | 4. 4. 2018 11:26

"If the market return is 7 percent and the active manager gives you 5 after that 2 percent cost, and the index fund gives you 6.96 after that four basis point cost — you don’t appreciate it much in a year — but over 50 years, believe it or not, a dollar invested at 7 percent grows to around $32 and a dollar invested at five percent grows to about $10."

http://freakonomics.com/podcast/stupidest-money/

Správcovský poplatek není radno podceňovat: z dlouhodobého hlediska procento nebo dvě sní většinu investovaných prostředků. Kdyby aktivně spravované fondy byly výkonné, dalo by se o tom přemýšlet -- no ale ony nejsou. Jsou to tři měsíce, co Buffett tu svoji slavnou sázku vyhrál, výrazným rozdílem.

+7
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK