Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Aleš Michl: Kam dáte peníze během krize?

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
6. 1. 2018
 39 141

Blíží se pád akciových trhů? Má bitcoin šanci vstoupit do mainstreamu? A proč je robot lepší investor než člověk?

Aleš Michl: Kam dáte peníze během krize?
Další fotky
v galerii (17)

Tradice se mají dodržovat. S ekonomem Alešem Michlem jsme proto už popáté vyběhli na novoroční rozhovor. Stejně jako před rokem jsme zvolili osmikilometrovou trasu po loukách, polích a lesích Posázaví. Teplé podvlíkačky ani rukavice nebyly potřeba. Mráz a závěje sněhu vystřídala teplota kolem devíti stupňů, mrholení a kluzké bahno. Nejen vzhledem k neutěšené kondici obou běžců nešlo o ideální podmínky, ale přežili jsme.

Česká ekonomika je na tom s fyzičkou o poznání lépe a dobrá forma by jí měla vydržet celý rok. Řeč se proto tentokrát točila především kolem investování a investičního fondu Quant, který Aleš Michl založil spolu s dalším ekonomem Pavlem Kohoutem. Jejich hlavní zbraní je algoritmus, který určuje, kolik akcií držet v portfoliu. S Alešem už máme „pár“ kilometrů naběhaných, nebudeme proto předstírat, že si vykáme…

V anketě Očima expertů čtenářům radíš, aby při investicích nesázeli všechno na jednu kartu. Nedělá ale tvůj fond Quant stejnou chybu, když investuje jenom do amerického akciového indexu S&P 500?

Ne. V tuhle chvíli tvoří dvě třetiny našeho portfolia pět set největších amerických akcií, respektive jejich index. Zbylou třetinu máme na termínovaných vkladech v českých bankách. Klientům zároveň doporučujeme, aby k nám do fondu poslali maximálně třetinu peněz, kterou investují.

Jak byste reagovali, kdyby přišel průšvih a americké akcie výrazně spadly?

Když se to stane zítra, pořád na tom budeme líp než ostatní akciové fondy, které budou mít všechno v akciích. Podle našeho algoritmu jsou teď americké akcie nadhodnocené zhruba o 11 procent. V roce 2007 – než začala krize – to bylo 19 procent. Třeba akciové trhy ještě nějakou dobu porostou. My bychom tím pádem akcie postupně odprodávali. Až spadnou dolů, zase je přikoupíme.

Takže očekáváš, že může přijít výraznější korekce?

Jednou určitě.

Myslím v dohledné době…

Netuším. Člověk to nikdy přesně netrefí. A když jo, tak jen díky štěstí. Většina analytiků, co varují, že přijde korekce, tvrdila to samé i před rokem. Kdo se řídil jejich radami a vyprodal svoje portfolio, přišel o pěkné zisky.

Spousta lidí se poohlíží po alternativách, jakémsi jištění proti další ekonomické krizi. Má smysl diverzifikovat přes zlato, diamanty nebo dokonce kryptoměny?

Člověk by měl mít uloženou většinu majetku v aktivech, kterým nejvíc rozumí. Tím bych se vždycky řídil. Majitelé firem a podnikatelé rozvíjejí svůj byznys, dávají peníze zpátky do firmy. Ostatní kupují nemovitosti, aby bydleli ve vlastním.

A investoři?

Každý je investor do své budoucnosti. Ale jo, taky mám kousek bitcoinu, ale jen jako spekulaci. Vážně netuším, jestli poroste, nebo zahučí dolů. Jen pro zajímavost, volatilita bitcoinu je 80 procent, ropy 31 procent, zlata 11 procent a akcií sedm procent.

Takže bitcoinu dlouhodobě nevěříš?

Dlouhodobě jsme všichni mrtví. Zajímavá je technologie, která za ním stojí, a hlavně decentralizace. Že není řízený zhora strýčkem státem, vládou nebo centrální bankou.   

Budeme už za pár let kryptoměnami běžně platit v obchodech?

S bitcoinem můžeš nakupovat už teď třeba na Alze. Ale počítej s mastnými poplatky.

Myslím ve většině obchodů…

Těžko říct. V historii přicházely etapy, kdy svět prahnul po decentralizaci. Pak si vládci, politici a centrální banky vzali moc zase zpátky. Kryptoměnám se v tomhle kontextu určitě nebude lehce dýchat. A ještě dlouho zůstane hlavní měnou dolar.

Když už zmiňuješ centrální banky, loni jsi věštil té české, že se pořádně zapotí. Konec intervencí ale proběhl bez problémů…

Je pravda, že to proběhlo překvapivě dobře. Myslel jsem, že je koruna víc natlakovaná. Kurz zatím žádnou velkou neplechu neprovedl. To ale neznamená, že na trhu nevznikly „nespravedlnosti“. Můžou se negativně projevit později.

Jak?

Všechny centrální banky pumpovaly do ekonomiky nové peníze jako šílené. Americký Fed za ně ale chytře nakupoval dluhopisy. Jak se budou splácet, pro něj bude jednodušší stahovat dolary zpátky. ČNB tiskla koruny a nakupovala eura. Obrovský balík eur. Koruny se jí vrátí, jen když bude dostatečně zvyšovat sazby. To ale může zbrzdit celou ekonomiku.

Dejte si s námi kolečko

Pojďme zpátky k investování. Pořád mluvíš o disciplíně a o tom, že ji člověk nedokáže stoprocentně udržet…

Jasně, ani ten nejdisciplinovanější portfolio manažer se nevyhne chybám. Vzpomeň si, jak při poslední finanční krizi panikařili i zkušení investoři. Nebo si přečti vyjádření velmistra ve hře go, který v roce 2016 prohrál s počítačem. Ten člověk má nervy ze železa, ale když na něj mířily kamery a veřejnost čekala, že dokáže umělou inteligenci porazit… Nikdy prý nebyl tolik nervózní.

Stroje nervózní nejsou. Proto je investiční strategie našeho fondu založená na algoritmu, který porovnává množství peněz v oběhu s cenami akcií. Podle toho prodáváme nebo přikupujeme. Jak to vyjede z počítače.

Když je to tak jednoduché, proč přes algoritmy neobchodují všichni?

Někdo spoléhá na to, že dokáže porážet trh tím, že si vyzobe akcie nejlepších firem. V Americe třeba Warren Buffett, u nás Honza Hájek. Můžete se ale dostat až na hranici insider tradingu – jako Steve Cohen, podle kterého vzniknul seriál Billions.  Jiní zase shortují na pokles jako Michael Burry a Steve Eisman, podle nich zase natočili film Big Short. Šance je ale stejná jako na výhru v loterii. Já věřím na disciplínu, kterou zajišťuje předem daný algoritmus. Dva z pěti nejvýnosnějších hedgeových fondů na světě jedou přes algoritmy.

Vzali byste si na investování za pomocníka robota?

Takže za deset let to bude pět z pěti?

Tak rychle to asi nepůjde. Každopádně portfolio manažeři by se časem mohli stát ohroženým druhem. Počítač dokáže pracovat bez emocí a s nižšími náklady. Nemusíš mu platit mzdu, pracuje „za jídlo“ – za elektřinu.

Kolik teď spravujete ve fondu peněz?

Máme 255 milionů korun. Z toho 168 milionů v amerických akciích a zbylých 87 na konzervativních termínovaných vkladech.

V bance s nulovým úrokem…

Ne, na tom si dávám záležet. Máme čtrnáctidenní vklad s roční sazbou 0,3 procenta. Na delší dobu by to nedávalo smysl. Potřebujeme mít možnost dostat se relativně rychle k hotovosti, abychom mohli v případě poklesu akciových trhů začít zase nakupovat.

Jaké jste měli loni zhodnocení?

Ke konci listopadu 8,8 procenta. Od startu fondu, v září 2016, přesně 11 procent. Čistého, v korunách. Prosinec byl taky dobrý měsíc, takže ta čísla ještě porostou. Navíc fond zajišťujeme do českých korun, protože většina investic je v dolarech. Máme licenci od ČNB, audit dělá KPMG, obhospodařuje nás Amista…

Má smysl se zajišťovat?

Rozhodně. Zvlášť po intervencích České národní banky. Koruna od té doby vůči dolaru hodně posílila. Kdybychom nezajišťovali, tak by v podstatě vygumovala celý zisk, který udělaly americké akcie.

Aleš Michl

Aleš Michl

Studoval na VŠE v Praze, LSE v Londýně a Wharton School of Finance ve Philadelphii. Během studií psal pět let pro Hospodářské noviny. Později působil devět let jako portfoliový stratég v Raiffeisenbank. Byl také v poradních týmech místopředsedů vlád pro ekonomiku Martina Jahna a Jiřího Havla, spolupracoval s NERVem. Dnes radí na ministerstvu financí. Je zakladatelem think tanku www.verejnydluh.cz. Působí ve správní radě Y soft Ventures a v roce 2016 založil spolu s ekonomem Pavlem Kohoutem investiční fond Quant.

Čeho se teď na trhu nejvíc bojíš?

Ničeho. Až přijde krize, bude to pro nás příležitost koupit akcie levně.

To jsou jenom silný řeči. Když přijde obří krize, začnou ti lidi utíkat z fondu. Toho se přece musíš bát.

Utíkat můžou kdykoli. Ale kam dají peníze během krize? Jasně, může přijít nějaká katastrofa nebo válka, ale kdo ví, jak by to pak vypadalo. Kdy by sis koupil zlatou cihlu, s největší pravděpodobností by ti ji ukradli. A bitcoinem bys taky nezaplatil, těžko by šel internet. Běžné platidlo ve válce jsou cigarety. Takže lepší koupit karton malborek a zůstat u nás ve fondu.

Na trhu je řada firem, které tvrdí, že dělají robotické obchodování. Často to ale smrdí průšvihem. Ukázkový příklad zřejmě bude společnost WSM, do jejíchž forexových robotů investoři nalili stovky milionů korun. Nekazí to pověst i tvému byznysu?

Nám to ve finále spíš pomůže. Všichni tihle gauneři totiž přispějí k tomu, že se trh postupně kultivuje. Pokud někdo dává peníze firmám, které sídlí na Kajmanech nebo na Kypru a nemají licenci centrální banky, nemůže se divit, že o ně přijde.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (13)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

akciealeš michlbitcoininvesticekryptoměnypavel kohouts&p 500
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo