Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Roboporadci se nakonec bez lidského faktoru neobejdou

„Algoritmus je perfektní, pokud je na trzích klid. Jakmile ale dojde ke strmému výkyvu – černé labuti, musí zasáhnout člověk,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus, o novém investičním trendu: investičních roboporadcích.

Využíváte při investování robotické poradce?

Nijak aktivně, jsem poměrně konzervativní. Samozřejmě jsem si ale robota vyzkoušel, abych mohl svoji zkušenost zprostředkovat širší veřejnosti.

Investování za pomoci algoritmu tedy nepovažujete za konzervativní způsob investice…

Předně mám pocit, že slovo konzervativní má u nás trochu pejorativní význam – konzervativec je zpátečník, který by nejradši vrátil první republiku. Ve světě financí ale konzervativce chápu jako člověka, který střízlivě nahlíží na novinky, místo aby na ně hned naskakoval. To konzervativec udělá až po čase, když se ukážou jako potenciálně perspektivní. Takže i konzervativec může vytěžit trend jako robotické investování, které dokáže zhodnotit peníze s minimálním zásahem. Proč využívat mezičlánky, když nové fintechové služby stojí právě na tom, že prostředníci odpadají?

Investovat a šetřit!

Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.

Ale k tomu pořád investovat a šetřit.

Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat:

Výhodu robotického investování tedy vidíte v menším počtu zprostředkovatelů, a tím pádem i v levnějším produktu…

A nejen v tom. I sebelepší finanční poradce z masa kostí zvládne v jeden časový úsek vést zhruba 150 obchodních vztahů. Na víc nemá kapacitu. Jednotliví klienti mu pak začnou splývat. Nebude mít dostatek času poznat jejich rizikový profil a nabídnout odpovídající plán nebo produkt. Člověk zkrátka může být v daný okamžik jen na jednom místě. Nemůže naráz mluvit třeba k šesti klientům. Na robotického rádce se tato omezení nevztahují. Zvládá třeba deset tisíc obchodních vztahů naráz, přičemž poskytne – střetem zájmů nebo lidským faktorem – nezkreslenou radu či doporučení. Proto také může být robotický rádce o tolik levnější než jeho člověčí protějšek.

Zároveň je ale potřeba říct, že bych rozhodně nesázel čistě jen na roboty. V budoucnu podle mého půjde především o spojení robotického a lidského faktoru. Ostatně ve Spojených státech se už tenhle trend projevuje. Na začátku sice hráli prim roboti, dnes ale největší rozmach zažívají hybridní poradci – kombinace algoritmu a člověka.

Proč byste vsadil právě na hybridní systém?

Algoritmus je perfektní, pokud je na trzích klid. V takovém případě lze efektivně balancovat portfolio a vybírat tituly na základě rizikového profilu investora. Jakmile ale dojde k strmému pádu nebo naopak růstu, je zapotřebí lidský faktor. Člověk totiž může posloužit jako psychologický kouč. Říct klientům: nezmatkujte a neprodávejte, podobných krizí už jsem zažil desítky. To je ostatně nejčastější chyba většiny investorů bez zkušeností, což jsou defakto všichni s výjimkou Warrena Buffetta a hrstky dalších: ztratí nervy a prodávají nebo naopak nakupují ve velkém, když jde trh nahoru. Jako člověk tohle dokážete líp vysvětlit. Když navíc dojde na černou labuť, ojedinělou událost, která není v časových statistických řadách, z nichž algoritmus vychází, může člověk zasáhnout do skladby portfolia a změnit jeho složení.


Když ale půjde o portfolio manažera bez dostatku zkušeností, nemusí jít zrovna o výhru­…

Takové riziko samozřejmě existuje vždycky. Chybu může udělat člověk i robot. I tak je třeba říct, že už před rokem 2008, kdy v USA spatřili světlo světa první roboporadci Betterment a kaChing, pozdější Wealthfront, využívali lidští finanční poradci své vlastní „roboty“. K těmto softwarovým řešením v oblasti správy majetku a investic měli ale přístup jenom specializovaní lidští finanční poradci, kteří jejich prostřednictvím automatizovali část svých pracovních úkolů. Přitom si ale pořád účtovali stejné poplatky, obvykle jedno až tři procenta investovaných aktiv. S příchodem roboporadců je celý byznys demokratizován. Roboporadce nyní může sloužit nejen specialistům, ale doslova každému,, bez zprostředkovatele.

O kolik jsou roboporadci levnější, než standardní investice do fondů a podobných offline nástrojů?

Zaleží na celé sadě faktorů. Jedním z těch klíčových je objem investované částky. Čím vyšší je, tím nižší bývá poplatek. V zásadě lze říct, že před příchodem roboporadců musel investor počítat s tím, že na poplatku odvede nižší jednotky procent investovaných aktiv. V případě roboporadců mnohdy jde o nižší desetiny procenta.

Investiční poradna

Do čeho a jak investovat

Aleš Tůma

Leží vám na běžném účtu sto tisíc a nevíte, co s nimi? Nejste si jistí garantovanou investicí, kterou vám nabídli v bance? Chcete vědět víc o investování do podílových fondů? Nechejte si poradit!

Partners Financial Services


Zeptejte se analytika Partners Aleše Tůmy a dalších odborníků v Investiční poradně na Peníze.cz

Můžou robotické služby v budoucnu nahradit nebo minimálně upozadit standardní investiční společnosti? Studie Deloitte předpokládá, že v roce 2025 budou roboporadenské projekty spravovat třikrát víc peněz, než má dnes pod správou gigant Black Rock…

Nemyslím si. V devadesátých letech vznikla ve Spojených státech čistě online banka NetBank. Zpočátku zažívala obrovský boom, všichni v ní viděli novou věc – v roce 1999 se prodávala za 20násobek upisovací ceny z roku 1997. Jenže pak přišel pád. Do online byznysu vstoupili zavedení hráči jako Bank of America a Wells Fargo, online bankovnictví se stalo doplňkem tradičního bankovnictví a online banky skončily – NetBank v roce 2007 zkrachovala. Takže jako každá správná revoluce, i tahle nakonec požrala svoje děti. Podobný scénář podle mého hrozí i roboporadcům.

Investiční manažeři tedy v budoucnu o práci nepřijdou…

Určitě ne. Znovu přichází doba aktivního investování. Roboti se ale zaměřují na investování pasivní – většinou obchodují s veřejně obchodovanými fondy, takzvanými ETF. Ty fungují na základě indexů – složení fondu přesně odráží složení určitého indexu. Pro roboty je to totiž jednodušší. Ale zatímco minulá léta byla charakteristická velkou rolí centrálních bank – s jejich politikou trh rostl, nyní nastává nová doba spojená s jejich stahováním z trhu. Bude potřeba specificky hledat tituly, do hry bude vstupovat fiskální politika a různá deregulatorní opatření vlád. Trend se tedy nejspíš otočí ve prospěch aktivního investování, a tím pádem i lidského faktoru.

Na stopě fintech startupů

Lovíme fintech startupy. O mnoha si u nás můžete přečíst, na některé se můžete dokonce mrknout na videu. To jsou zatím tyhle:

Účty a karty

Směnárny

Správa financí

P2P platformy

Bydlení

Projektů, které stojí na robotických poradcích, je v Česku několik. Mají podle vás šanci uspět, nebo jde o bublinu, která se veze na úspěchu zahraničních firem?

Podobné projekty se skutečně rojí jako houby po dešti a není se čemu divit – prosperujeme, cyklus je nahoře, máme peníze. Nízké úrokové sazby nás navíc nutí hledat nové způsoby, jak investovat. Kdo obstojí, ale poznáme teprve, až přijde útlum. Ten bude pro český fintech podobně zásadní, jako když v roce 2000 splaskla internetová bublina v USA. Přežijí jen nejsilnější a podle mého půjde o jednu dvě firmy. To je přirozená a pozitivní vlastnost krizí – čistí trh a oddělují zrno od plev. Britský trh robo-rádců se za tím americkým vyvíjí s asi dvouletým zpožděním, český trh je ještě zpožděnější. To je zároveň výhoda. Čeští roboporadci se můžou poučit z omylů svých amerických, případně britských a jiných „předskokanů“ a kopírovat jenom to, co se skutečně osvědčilo. Těch „plev“ by tedy zase nakonec nemuselo být tolik.  

Jak si ale už nyní vybrat projekt, který krizi přežije?

Obecně, nejen při volbě robotického poradce, ale i fondu, je důležité poznat lidi, kteří za projektem stojí. Projekty jsou dnes často personifikované a lidi, kteří za nimi jsou, výrazně určují jejich další rozvoj. Ideální tedy je, osobně se s takovým člověkem potkat a zjistit, jestli má na věci stejný názor, stejný postoj k riziku a tak dál.

Alternativním investicím ale řada lidí příliš nerozumí, takže snadno podlehnou někomu, kdo jim je hezky prodá

V tomhle souhlasím s Warrenem Buffettem: neinvestujte do něčeho, čemu nerozumíte. Dnes je na internetu spousta informací, takže pokud si někdo opravdu udělá čas, může pochopit i bitcoin. Právě bitcoin je podle mě příklad extrémně náročného instrumentu – ne z ekonomického pohledu, ale z kryptograficky-softwarově-vývojářského. Ani lidi, kteří do bitcoinu investují a hlasitě se ho zastávají, tomu tak docela nerozumějí. Na druhou stranu – řada lidí bitcoinem opovrhuje, když se ale ponoří do jeho tajů, zjistí, že jde o nesmírně vymakaný systém. Rozhodně bych ho ale nedoporučil někomu, kdo se s ním dopředu dobře neseznámí.

Druhá věc je informační asymetrie – řada lidí přeci nemá možnost osobně se setkávat s portfolio manažery nebo vlastníky podobných projektů.

To je pravda, ale tohle podle mě dokáže vyřešit trh. Pokud bude jasná poptávka po lidském faktoru, firmy kontakt s portfolio manažery umožní. Díky technologiím přeci není problém propojit lidi přes nejrůznější videochaty nebo videokurzy.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus. 

Člen správní rady think-tanku Prague Twenty. Přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE, kromě jiného vlastní předmět pop-ekonomie. Publikoval na sto rozhovorů s významnými světovými ekonomy, včetně řady laureátů Nobelovy ceny (Paul Samuelson, Ronald Coase, John Nash, Robert Solow, Harry Markowitz a další), a s dalšími osobnostmi typu Roberta Kiyosakiho či Bjorna Lomborga. Řadu z nich jste mohli číst na Finmagu.

Lukáše Kovandu můžete sledovat také na Twitteru.

Knižně

Neměl by tady hrát určitou roli regulátor – nastavit pravidla a posloužit jako záruka, že jde o prověřenou firmu?

Rozhodně ne. Žijeme ve zbytečně přeregulovaném prostředí, které brání rozvoji fintechových společností. Nechal bych to na odpovědnosti lidí. Česká národní banka samozřejmě musí stanovit nějaký minimální rámec ochrany. Zároveň by ale měla dát jasně najevo, že pokud se někdo spálí, jde o jeho problém. Obecně ovšem lidi nechtějí odpovědnost přijmout, obracejí se na centrální banku a v podstatě si říkají o větší a větší regulaci. Tím omezují vznik slibných fintechových společností, které pak nemají dostatečný kapitál pro vstup na trh.

Například v Číně ale po řadě špatných zkušeností zakázali Initial Coin Offering (veřejný prodej digitální měny před jejím uvedením na burzu, pozn. red.). Ukázalo se, že až příliš často šlo o pyramidu, která jen tahala z lidí peníze. Přesto je podle vás regulace zbytečná?

Pokud vím, čínský regulátor říká, že zákaz nemusí být absolutní. Jakmile bude napsaný kvalitní právní rámec, je ochotný regulační uzdu popustit. To může být správný přístup. Osobně jsem ale daleko razantnější: regulovat co nejméně a nechat odpovědnost na lidech. S tím jde ruku v ruce obeznámení veřejnosti s tím, že za jejich chyby nikdo nezaplatí. V Česku se s tím pořád neumíme smířit. V devadesátých letech řada lidí podlehla vábení 20procentních úroků, a když nakonec splakali nad výdělkem, obrátili se na stát. Lidé zkrátka po regulaci volají, proto neustále roste, je striktnější a snižuje tak počet nových projektů. Výsledkem je snížení růstu produktivity v ekonomice a tím pádem i pomaleji rostoucí životní úroveň. Svoji prosperitu zkrátka obětujeme na piedestal jistoty a zříkání se odpovědnosti, kterou převádíme na instituci. Pro mě je to cesta do pekel.

Monika Hájková

Monika Hájková

Bakalářské studium odstartovala na Technické univerzitě v Liberci, magisterské v oboru Mediální studia dokončila na Fakultě sociálních věd UK. S redakcí Peníze.cz spolupracuje od konce roku 2014. Ve volném čase běhá, kde... Více o autorovi.

Martin Vlnas

Martin Vlnas

Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Na univerzitě Sungkyunkwan v jihokorejském Soulu se rok zabýval východoasijskou kulturou a sociálními systémy. Během studia publikoval reportážní texty... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 3 komentáře v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 14. 11. 2017 13:39

Bohužel v ČR jsou provize/marže vysoké prakticky na všem.
Důvody podle mne jsou:
- mladý rozvojový nedozrálý trh
- malý trh (tedy málo klientů na umoření fixních nákladů)
- nízká konkurence
- mnoho lidí začíná podnikat s tím, že za dva roky budou těžcí milionáři

A ještě jeden důvod navrch:
- vzdělaní a bonitní klienti to všechno vidí a chápou a protože se vyznají a umějí jazyky, tak pro ně není problém si dané zboží/službu obstarat výhodněji v zahraničí.
- což zpětně vede k tomu, že na české prodejce zbudou jen menší a méně bonitní klienti, což s sebou nese malý obrat a velké náklady (obsloužit 100 málo bonitních stojí více, než jednoho bonitního, přestože objem je stejný)
- proto nasadí vyšší provize/marže, což dále demotivuje ty bonitní a tak stále dokola, pozitivní zpětná vazba.

Je to vidět i u prodejců investičních zlatých a stříbrných mincí. Kdo kupuje trochu větší objemy, vyplatí se mu jet do Německa. Drobnému investorovi se to kvůli malému nákupu nevyplatí. A tak němečtí prodejci prodávají po bednách a mohou mít nízké marže a čeští prodejci mají vzadu v kamrlíku několik pomocných sil, které chystají obálky a rozesílají poštou zásilky po jedné Ag minci za 500Kč (v Německu je ta mince za 440, takže si lze lehce spočítat, od kolika výše se vyplatí udělat si výlet).

Myslím, že v USA to dobře vidíte i na jiných produktech (auta, elektronika, atd...). Před půl rokem vyšel jistý nový model fotoaparátu. Oficiální cena v USA: $1200. Oficiální cena v EU: 1400 EUR. Oficiální cena v ČR: 47.000 CZK.
Kolik jich asi tak prodají v USA a kolik v ČR? A je ten obrovský rozdíl ceny příčinou či důsledkem rozdílného objemu prodeje. Nebo je rozdíl prodejů dán tím rozdílem v ceně? Tak trochu od obojího, oba pohledy se vzájemně posilují.
Někteří lidé jsou na CZ prodejce naštvaní, jiní si otevřou eBay.com a nakoupí za US cenu - například přes Británii (a ta přes stále tak trochu britský HongKong), protože touto cestou se nějak zapomene na clo a DPH (které má také docela významný dopad na vyšší cenovou hladinu u nás).

+8
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK