Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Červen na finančních trzích: ECB zase pálí z bazuky

Martin Mašát
Martin Mašát
15. 7. 2014

Evropská centrální banka splnila slib a tasila měnovou zbraň. Bazuka verze 2.0 přináší několik inovací. Jenže investoři nový design už čekali, a tak trhy na představení „tajné zbraně“ během zasedání ECB na počátku června reagovaly spíš vlažně. Razantní nárůst si akciové a dluhopisové trhy odbyly už během předchozího měsíce, kdy centrální banka začala o nové zbrani mluvit.

Červen na finančních trzích: ECB zase pálí z bazuky

S čím tedy Evropská centrální banka přišla a co má podle ní rozhýbat a dostat do oběhu likviditu zamrzlou v bankách? Prvním nástrojem, jehož užití je víceméně bezprecedentní, je snížení depozitní sazby centrální banky na -0,1 procenta. Ano, to není vtip: minus jedna desetina procenta. Pokud banky nechtějí půjčovat peníze klientům a radši si přebytečné peníze ukládají u Evropské centrální banky, teď za to budou platit „pokutu“. Účelem trestného úroku je odradit banky od odkládání peněz a donutit je použít na „trhulibější“ účely.

Druhým nástrojem jsou již z dřívějška známé dlouhodobé půjčky, známé pod zkratkou LTRO. Jejich určujícím rysem je to, za jak výhodných podmínek je Evropská centrální banka ostatním bankám nabízí. Nyní Evropská centrální banka tento nástroj inovovala a umožní bankám půjčit si navíc další zdroje oproti některým poskytnutým úvěrům. Příčinou je znovu snaha centrální banky rozhýbat úvěrování a přitom udržet dostatečnou likviditu v bankovním sektoru.

A není to všechno. Dalším nástrojem je omezení „sterilizace výkupu státních dluhopisů“ (v rámci aktuálního záchranného programu). Není to právě teď příliš silný nástroj, ale už jen pomyšlení na to, že si státy vydávají volně dluhopisy a centrální banka je hned vykupuje a sype nekryté peníze do ekonomiky a tím „monetizuje“ dluh, je mrazivá. Výraznější vliv může mít příprava programu na výkup aktiv přímo z trhů (po vzoru amerického Fedu), což by mělo snížit úroky, zvýšit ceny aktiv a opět rozproudit likviditu i aktivitu evropských ekonomik.

Martin Mašát

Martin Mašát

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a Institut ekonomických studií při Univerzitě Karlově, držitel prestižního mezinárodního titulu CFA® (Chartered Financial Analyst). Pracoval v ING Investment Management jako investiční manager pro portfolia podílových fondů, pojišťoven a penzijních společností skupiny ING v Česku a na Slovensku. Dnes portfoliomanažer v Partners investiční společnosti.

Neklidná doba

Razance uvolnění měnové politiky je tedy vcelku značná, ale trhy ji v zásadě, jak už jsem psal, čekaly. Ceny akcií a dluhopisů reagovaly s předstihem, v červnu – po oficiálním oznámení – už se žádná bouřlivá reakce nekonala. Dokonce se dá říct, že výkonnost evropských akciových trhů zaostala za americkými nebo za vývojem akciových indexů rozvíjejících se ekonomik.

Ani jinde na světě nebyl zrovna klid a finanční trhy reagovaly i na další události. Především na ceny ropy měla vliv bezpečnostní situace na severu Iráku, kde se zformovala silná protivládní armáda, která dokonce vyhlásila odtržení části země od Iráku a založení nového státu (Islámský stát v Iráku a Levantě – ISIL), který zahrnuje i některá území v Sýrii. Ohrožení územní celistvostí Iráku (oslabení oficiální vlády můžou k prosazení svých cílů využít také Kurdové) a současný chaos mají samozřejmě vliv na cenu ropy. Geopolitická rizika nezmizela ani na Ukrajině a v některých regionech se zvýšil tlak na odtržení po vzoru Krymu.

A samozřejmě nesmíme zapomenout na USA, kde se zveřejňovala revidovaná čísla HDP za první čtvrtletí. Mnohem horší, než se čekalo. Meziroční zpomalení čtvrtletního růstu se sice po mrazivé zimě očekávalo, ale pokles o 2,9 procenta byl nepříjemným překvapením, předchozí odhady mluvily o ztrátě jednoho procenta. Vliv to mělo především na dolar, který začal vůči euru oslabovat.

Dobrou zprávou nakonec, která se dobře vyjímá právě v kontextu tristního poklesu HDP v USA, je růst HDP v České republice. Za první čtvrtletí 2014 zde máme nárůst o 0,8 procenta a meziročně dokonce o 2,9 procenta! Že by byla krize zažehnána?

Optikou finančních indexů

Trh

Červen

Od počátku roku

Za poslední rok

S&P 500 (USA)

1,9 %

6,1 %

22,0 %

DAX (Německo)

-1,1 %

2,9 %

23,5 %

CAC 40 (Francie)

-2,1 %

3,0 %

18,3 %

CECE EUR (střední Evropa)

-2,3 %

0,0 %

9,1 %

RTS (Rusko)

5,4 %

-5,3 %

7,1 %

MSCI index – rozvíjející se trhy

2,2 %

4,8 %

11,7 %

FX CZK/EUR

0,1 %

-0,1 %

-5,8 %

Vývoj některých akciových indexů od počátku roku

Na grafu vpravo (zvětšíte klikem) je vidět, že růst akciových trhů obecně zpomaluje a že ani kroky Evropské centrální banky nefavorizovaly evropské indexy. Musíme si teď nějaký čas počkat, jak a jestli vůbec zmíněné měnové uvolnění pohne ledy evropské ekonomiky. Sledované akciové indexy evropských zemí měly v červnu vesměs negativní zhodnocení.

Rusko poslední měsíc zase zabralo, ale stále nedohnalo ztráty způsobené na počátku roku a viditelně ztrácí. Překvapivě dobře si vedl souhrnný index nerozvinutých trhů, který následoval nahoru americké trhy.

Jasným vítězem jsou opět americké trhy, které – i přes špatná makroekonomická čísla – drží nad vodou Fed se svou čitelnou a bezesporu prorůstovou měnovou politikou.

Sázka na riziko

Předpokládám, že zpomalení Spojených států je jen dočasné a že USA zase porostou. Když k tomu přidáme velmi nízké sazby na dluhopisových trzích a volnější měnovou politiku v Evropě, obrovský přetlak likvidity – a to nejenom v bankovním sektoru, měly by rizikovější investice být preferovaným aktivem. Což znamená, že by akcie – i po předchozím růstu – měly dostat přednost před dluhopisy.

Zvýšenou pozornost budou nyní přitahovat makroekonomická data, která ukážou, jestli jsou kroky centrálních bank dostatečné. Omezený vliv alespoň na některá aktiva mohou mít pokračující geopolitická rizika (Irák, Ukrajina, Izrael a další).

Horký tip! Pan Bufet, věštec z omáčky, prorokuje

Pan Bufet

V minulém měsíci kdekterý kolega stavěl na zelené louce – nebo přesněji na zeleném pažitu – svou vlastní teorii o vlivu fotbalistů a jejich výkonů na ekonomiku té které země. S fotbalem rostly a klesaly trhy, ba i vlády předběžně padaly. Teoreticky.

Přečetl jsem si dneska ve včerejších novinách, že v praxi pořád platí, že nakonec vyhraje Německo. Na góly i na to, jak se lidem žije. Znamená to, že můj investiční tip zase vyšel. Pokud chcete, dělejte to jako já: počkejte do dalšího šampionátu, minimálně evropského, a pak pod záminkou nákupu krabicového vína sežeňte aspoň padesát korun a vsaďte na Němce. Kurz nebude nic moc, ale je to tutovka. Můžete to zkusit i na jiných šampionátech než evropském a světovém, šance, že Německo vyhraje mistrovství Afriky je sice malá, ale je tu.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Martin Mašát

Martin Mašát

Portfoliomanažer v Partners investiční společnosti. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a Institut ekonomických studií při Univerzitě Karlově. Je držitelem prestižního mezinárodního titulu CFA (Chartered... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo