https://www.finmag.cz/finance/284787-velky-investicni-serial-od-koho-si-nechat-poradit-a-komu-se-radsi-vyhnout
Velký investiční seriál: Od koho si nechat poradit a komu se radši vyhnout
Proč by si měl začínající investor nechat poradit od odborníka? Jaký je rozdíl mezi investičním zprostředkovatelem a investičním poradcem? Má smysl investovat, když věci dokonale nerozumíme? Odpovědi najdete v pokračování velkého investičního seriálu.
Mnoho začínajících investorů si pohrává s myšlenkou, že se do investování pustí na vlastní pěst. Často se setkáme s úvahami typu „přečtu pár analýz, budu sledovat dění na trhu a ono to snad nějak půjde“. Drtivá většina z nich pak o svoje peníze (nebo jejich velkou část) přijde. Nedokážou se totiž na trhu dobře zorientovat a krotit své emoce v době, kdy se nedaří a kdy hodnota jejich portfolia kolísá.
Každý, kdo chce peníze investovat smysluplně, by měl aspoň na začátku vyhledat odborníka a nechat si poradit. „Začínající investor se za nějakým specialistou pro radu vydat v podstatě musí. Pokud tak neučiní, ať počítá s neustálým sledováním vývoje cen, se čtením stovek komentářů a analýz, se stresem při neočekávaném poklesu investice a s otázkami manželky, kolik že to už vydělal. Nebo spíš o co přišel. Skočit do investování rovnýma nohama není to pravé ořechové a většina lidí se na tom spálila,“ vysvětluje Martin Mašát, portfolio manažer Partners investiční společnosti. Zavrhuje tak představu některých začátečníků, kteří by si chtěli při investování vydělat pěkné peníze tím, že několik dnů v týdnu po práci usednou k počítači, pročtou analýzy a párkrát kliknou myší při správě portfolia.
O tom, že bychom měli první investiční krůčky absolvovat po boku nějakého odborníka, nepochybuje ani ředitelka společnosti Conseq Hana Blovská. A vysvětluje, v čem tkví největší přínos profesionála: „Finanční poradce, ať už v pozici investičního poradce, nebo investičního zprostředkovatele, by měl klientovi především vysvětlit základní principy investování. Že není oběd zadarmo, že potenciál výnosu je vždy kompenzován rizikem, že výnosná investice bez rizika neexistuje. Měl by mu vysvětlit, co je akcie a co dluhopis, proč jejich ceny kolísají a jak moc. Jakou roli při investování hraje investiční horizont, co je to diverzifikace a jaký je rozdíl mezi investováním a spekulací.“
Nevíte, kde začít?
Přemýšlíte o tom, že byste chtěli s investováním začít, a nevíte kde?
Nebo vyzkoušejte podílové fondy této společnosti:
Případně také populární fondy životního cyklu, v nichž se složení portfolia automaticky přizpůsobuje tomu, v jaké fázi životního cyklu se investice právě nachází:
Jak poznat dobré poradce od špatných?
Když se tedy přece jen smíříme s tím, že investice na vlastní pěst nejsou od samého začátku dobrý nápad, čeká na nás další úkol – najít poradce, kterému můžeme důvěřovat. Podle čeho to ale poznáme? Odborníci se shodují, že dobrý poradce se hned zajímá především o účel investice a o to, jaká je pravděpodobnost, že klient nebude moct dodržet investiční horizont, případně zda se jedná o jeho jediné volné prostředky. „Pokud by poradce klientovi rovnou nabízel nějaký produkt bez předchozího získání výše uvedených informací či dokonce klienta přesvědčoval o výhodnosti nákupu nabízeného produktu na základě dosavadních grafů výkonnosti a podobně, tak rozhodně nejde o poskytování služby s odbornou péčí,“ upozorňuje generální sekretář Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky Petr Šafránek. Nabídka na investiční produkt nám může přistát před očima třeba i od přepážkového pracovníka na pobočce banky, který dostal za úkol něco prodat, aby pobočka splnila plán. Tak ale práce investičního zprostředkovatele, natož investičního poradce, rozhodně nevypadá.
Velký pozor je potřeba dávat také na nabídky zprostředkovatelů, kteří často přesvědčují klienta, že je potřeba obměnit portfolio, prodat stávající instrumenty a nakoupit nové. Jejich cílem může být generování poplatků za obchodování, ze kterých jsou zprostředkovatelé placeni a které mohou klienta připravit o značnou část vložených prostředků. To je v praxi označováno jako nadměrné obchodování, případně cizím slovem jako churning. Například u podílových fondů by tak nemělo jít o to, za každou cenu lovit fondy, které právě nejvíc vydělávají – jak se jim bude dařit v budoucnosti, totiž stejně nikdo dopředu neví. Důležité je naopak dát klientovi dostatek informací pro rozhodnutí, které nebude mít potřebu každý půl rok měnit.
Velký investiční seriál
„Když si vezmeme mladšího člověka, který bude pravidelně investovat přes dvacet pět let, tak pokud bude odkládat deset procent svého čistého platu, je to už celkem slušné přilepšení k důchodu,“ připomíná ředitel prodeje společnosti Conseq Richard Siuda v prvním díle Velkého investičního seriálu:
Má smysl investovat do toho, čemu moc nerozumíme?
Začínající investor si jistě láme hlavu s tím, zda je dobré investovat v oblastech, kterým příliš nerozumí a o kterých má jen minimum informací. Martin Mašát z Partners investiční společnosti připomíná, že je vždycky lepší o své investici aspoň něco vědět. A čím víc toho bude, tím lépe. „Televizi si také nejdete koupit jen proto, že je nejlevnější, ale chcete znát její specifika a parametry. Určitá příprava a vlastní analýza investice se hodí už proto, že si při tom shrnete cíle, očekávání a vlastnosti investice. Je to rozhodně lepší než bezhlavě věřit investičním radám typu, kupte si tuhle akcii nebo komoditu, nám se zdá být dobrá.“
Jistě se shodneme na tom, že dostatek informací není nikdy na škodu a že střílet při investování jen tak od boku nemá cenu. Na druhou stranu, pokud by člověk neměl posílat peníze do investic, o nichž toho příliš neví, tak by jen těžko mohl mít třeba i penzijní připojištění. Kolik myslíte, že z takřka pěti milionů klientů penzijních společností ví, jaké je složení jejich penzijního fondu? Richard Siuda ze společnosti Conseq proto přináší trochu jiný pohled na věc: „Nedávno jsme na jedné konferenci dostali otázku, zda bychom investovali své vlastní peníze do fondů zaměřených na africké akcie. Jeden z portfolio manažerů řekl, že ne, protože tamním akciím nerozumí. Já naopak, že ano – rozumím tomu, co je podílový fond, vím, jaké musí dodržovat zásady diverzifikace a za jakých podmínek může akcie nakupovat. Znám firmu, která takový fond obhospodařuje. Chápu, že tamní trhy jsou málo rozvinuté a nesou specifická rizika. To podle mě stačí k tomu, abych takovou investici v rámci diverzifikace svého portfolia realizoval.“ Opět zde tedy platí, že začínající investor by měl především dobře zvolit důvěryhodného zprostředkovatele, poradce nebo přímo obchodníka s cennými papíry.
Investiční zprostředkovatel × investiční poradce
Je to rozdíl? Je. A pořádný. Čtenářům ho vysvětluje Petr Šafránek, generální sekretář Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky:
Petr Šafránek
Teorie říká, že investiční zprostředkovatel poskytuje jen čisté zprostředkování, takzvané přijímání a předávání pokynů. Poskytuje službu, při které klientovi pouze představí produkty a klient se rozhoduje sám, kam bude investovat. Zprostředkovatel by při této službě neměl poskytovat žádnou individualizovanou radu. V praxi je samozřejmě velmi obtížné neposkytovat radu, zejména začínajícímu investorovi a zvlášť v případě, pokud má zprostředkovatel v nabídce větší množství produktů. Služba investičního poradce má naopak poskytovat individualizované poradenství, tedy klientovi poradit se sestavením portfolia.
Začínající investor by tedy měl využívat raději služeb investičního poradce. Ten totiž také zodpovídá za to, že svou radu poskytl s odbornou péčí, zatímco zprostředkovatel zodpovídá pouze za to, že poskytl úplné a pravdivé informace o produktech včetně rizik spojených s investováním a že provedl takzvaný test přiměřenosti, tedy že od klienta získal informace o jeho zkušenostech s investováním a podle nich určil, jak rizikové nástroje jsou pro klienta přiměřené. Pokud ovšem například klient bez zkušeností trvá na nákupu akcií, může mu je při pouhém zprostředkování prodat. Poradce musí dělat takzvaný test vhodnosti a nesmí klientovi poradit nic, co by bylo v rozporu s výsledkem tohoto testu.
Je ovšem třeba zdůraznit, že ani zprostředkování, ani poradenství nezahrnuje služby, při kterých by se dotyčný sám staral o portfolio klienta – to dokonce dělat nesmí. Obě služby mohou reagovat jen na konkrétní požadavky klienta, týkající se nákupu či prodeje investičních instrumentů. Pokud investor očekává trvalou péči o své portfolio, jedná se o službu správa portfolia a na tu si musí uzavřít smlouvu s obchodníkem s cennými papíry.
Další články autora
Nejnovější podcasty
