https://www.finmag.cz/finance/265950-kalouskovy-dluhopisy-nic-neni-zadarmo
Kalouskovy dluhopisy: nic není zadarmo
Ministerstvo financí začalo prodávat dluhopisy pro občany a neziskový sektor. Láká na zajímavý úrok a daří se mu to lákání náramně. První emise je po dvou dnech vyprodaná, vlastně víc než vyprodaná. A můžeme čekat emise další. Co ale čekat nemůžeme, je to, že by nám ministr dal něco zadarmo.
Třetí den prodeje, tedy včera, hlásilo ministerstvo, že jsme si dluhopisů zamluvili za dvanáct a půl miliardy korun. Je to hezký výkon, zvlášť uvážíme-li, že emise byla jen desetimiliardová. Ovšem ministr už po prvním dni, kdy byla pryč polovička připraveného objemu, říkal, že klidně ještě přisype. A přijdou další emise, šanci nakupovat budou tedy mít i ti, kteří se zatím nerozhoupali nebo se na ně nedostalo. Vyplatí se jim to?
Z jedné kapsy do druhé
Proč vlastně stát dluhopisy vydává? Ministr říká, že nám chce nabídnout výhodnou investici a zainteresovat nás na stavu státní kasy. Ve skutečnosti si spíš chce zajistit i jiné věřitele než banky a další instituce. Velcí investoři stát za rozpočtové prohřešky potrestají výprodejem dluhopisů, tedy vyšším požadovaným úrokem. V případě drobných střadatelů ministr zřejmě sází na to, že budou mít větší setrvačnost.
Z pohledu daňového poplatníka je však zajímavá především jiná věc: stát získává finance dráž, než by musel. Pro investory je to nepochybně dobrá zpráva. Jenže výhodnost investice pro občany (a nejen občany, ve velkém kupovaly zřejmě i instituce, třeba církve) zaplatí ze svých daní – občané.
Vysoký úrok mohl být také reklamní. Dluhopisy s nižším výnosem by sotva měly takový úspěch, spíš by hrozilo, že si s nimi ministr uřízne ostudu. Je možné, že další emise bude mít úroky už o něco nižší.
Typy dluhopisů
První variantou je jednoletý bezkuponový dluhopis s výnosem zhruba dvě procenta ročně.
- Výnos bezkuponového dluhopisu investor dostává jako rozdíl mezi nominální hodnotou 1 Kč vrácenou ve splatnosti a nákupní cenou dluhopisu 0,98 Kč.
Sazba není na první pohled špatná, ale sotva jde o dostatečnou odměnu za výrazně omezenou likviditu ve srovnání se spořicím účtem či fondem peněžního trhu. Pokud klient využije možnosti předčasného splacení, dostane pouze původní investovanou částku, nic navíc. A ještě ne hned, ale až za 1–3 měsíce.
Druhou variantou jsou dva pětileté dluhopisy. U jednoho se úroky vyplácejí, ve druhém případě jde o tzv. reinvestiční dluhopis – úroky klient dostane ve formě dalších dluhopisů. Takhle to vypadá, když investujete 10 tisíc korun:
kuponový | reinvestiční | ||||
rok | kupon |
| kupon |
| hodnota investice na konci roku |
2012 | 0,85 % | 85 Kč | 0,85 % | 85 Kč | 10 085 Kč |
2013 | 1,50 % | 150 Kč | 1,50 % | 151 Kč | 10 236 Kč |
2014 | 3,00 % | 300 Kč | 3,00 % | 307 Kč | 10 543 Kč |
2015 | 4,50 % | 450 Kč | 4,50 % | 474 Kč | 11 018 Kč |
2016 | 6,00 % | 600 Kč | 6,00 % | 661 Kč | 11 679 Kč |
| celkem | 1 585 Kč |
|
|
|
Ač by se to mohlo z tabulky zdát, reinvestiční dluhopis není automaticky výhodnější. Pouze je u něj dopředu známá sazba, za jakou bude úrok reinvestován (vždy sazba platná pro daný rok, tzn. 10 236 Kč se úročí třemi procenty atd.). U kuponového dluhopisu v tabulce ani kalkulačkách na webu tyto úroky z úroků započítány nejsou.
Jak je vidět, v obou případech jde o dluhopisy s rostoucí kuponovou sazbou. Je to docela hezký marketingový trik. Novinové titulky v minulých týdnech hlásaly „až“ šestiprocentní úrok, publicita byla zajištěna. Šestiprocentní kupon je ale připsán až v posledním roce. Skutečný výnos do splatnosti (yield) je cca 3,1 procenta ročně u kuponového a 3,15 procenta u reinvestičního dluhopisu.
- Nebudeme zde rozebírat detaily dluhopisové matematiky, ale výnos do splatnosti se nemusí přesně shodovat se skutečným výnosem. Záleží na tom, při jaké sazbě reinvestujeme přijaté úroky. Jak už bylo řečeno, u reinvestičního dluhopisu jsou tyto sazby dané, u kuponového bude záležet na vývoji úroků na trhu.
To je v dnešní době extrémně nízkých úrokových sazeb poměrně zajímavé. Výnos je bez poplatků – a podle nejnovějších informací i bez daně. Jediným nákladem pro investora je tedy nutnost jít do banky, případně si tam nechat vymluvit díru do hlavy a odejít s třemi dalšími produkty.
- Sazba je před zdaněním, ale lze-li věřit daňovému výkladu v novinách, který MF nevyvrátilo, vzhledem k nízké nominální hodnotě dluhopisu se daň z výnosu zaokrouhlí na 0. Což samozřejmě není garantováno – víme, jakým způsobem probíhala změna podmínek státní podpory stavebního spoření.
Jak je to ale s výnosem v případě předčasného splacení? Následující tabulka shrnuje opět průměrný výnos do splatnosti (yield), pokud očekáváme předčasné splacení vždy na konci roku. Z tabulky plyne, že prodej před splatností je velmi nevýhodný.
počet let držení | výnos (yield) kuponového dluhopisu |
1 | 0,85 % |
2 | 1,17 % |
3 | 1,77 % |
4 | 2,43 % |
Rizika
Riziko nesplácení v nejbližších letech je zanedbatelné. Česká republika je vnímána jako velmi kvalitní dlužník, v poslední době se dokonce objevují názory, že jsme „Švýcarskem střední Evropy“. Do jaké míry jde o zbožné přání na naší straně a neznalost místních poměrů na straně bankéřů sídlících kdesi v mrakodrapech londýnského City, to je na jinou diskuzi.
Faktem je, že zatím jsou naše státní finance na evropské poměry v nadprůměrně dobré kondici. I banky jsou na tom dobře, mnohdy lépe než jejich zahraniční matky. Tudíž bezprostředně nehrozí, že by některá větší banka krachovala a stát si musel půjčovat na její záchranu.
Kromě rizika kreditního nese každý dluhopisový investor také riziko, že stoupne inflace (ze současných necelých dvou procent za rok), a on tedy reálně prodělá. S inflací stoupnou i úrokové sazby, jenže aby na vyšší sazby dosáhl, bude muset počkat do splatnosti dluhopisu nebo jej nevýhodně předčasně odprodat. Ostatně toto je důvod, proč má naprostá většina státních dluhopisů v ČR i ve světě pevné úročení a není indexována na inflaci.
Jaké máte alternativy
> Spořicí účet
Zmíněn výše. I sazby spořicích účtů šly dolů, s výjimkou akčních nabídek nových bank, které po získání klientů sazby pravděpodobně také sníží. Jasnou výhodou je ale likvidita peněz, u dobrého spořicího účtu prakticky okamžitá.
> Konzervativní fondy
Kdykoliv lze investovat do dluhopisových fondů, spořicí dluhopisy pro ně ale představují vážnou konkurenci. I nejlevnější korunové dluhopisové fondy na našem trhu mají provozní náklady nejméně 1 procento p. a. Současný tržní výnos pětiletého státního dluhopisu je kolem dvou procent p. a., tato dvě čísla dohromady budou v nejbližší době tvořit poměrně smrtící kombinaci.
Na druhou stranu málokterý fond je ze 100 procent v českých státních dluhopisech, navíc na pětiletém horizontu se ještě může ledacos změnit (fondy mohou ještě stihnout vydělat na budoucím růstu úrokových sazeb).
> Strukturované produkty
Různé zajištěné fondy a certifikáty bývají dost často velmi neprůhledné, připomínají ruletu. Čas od času se ale na trhu objeví zajímavý produkt - zkrátka a dobře, je potřeba oddělovat zrno od plev.
> Méně konzervativní fondy
Vyšších výnosů lze dosáhnout za cenu určitého rizika, například s fondy, které investují i do dluhopisů rizikovějších než ČR (Polsko, Maďarsko a podobně).
V Česku poměrně opomíjenou investicí jsou také fondy firemních dluhopisů. Kolosy jako je ČEZ nebo Microsoft si půjčují za podobné sazby jako stát, čím menší a rizikovější firma je, tím vyšší platí i úroky. Stále ale nejde o hazard - ostatně finanční krize zuří už tři roky a firmy po celém světě musely citelně snižovat náklady a zvyšovat efektivitu. Dlouhodobě je investice do firemních dluhopisů možná smysluplnější než do těch státních. V této kategorii je k dispozici například fond od společnosti ČP Invest a nově i fond Pioneer Strategic Income se zajištěním do koruny, který obsahuje směs státních, kvalitních firemních a rizikových dluhopisů.
Související témata
Nejnovější podcasty