Pomůže Obama trhům?

Banky by neměly vlastnit hedgeové fondy a fondy privátního kapitálu, měly by naopak omezit obchody na vlastní účet i akvizice a fúze. Tyto návrhy měly, vedle obav o možné přehřátí čínské ekonomiky a budoucí silné omezení úvěrů, na akcie negativní vliv.

Pozor na whisper numbers?

Jsou tu však i jiná vysvětlení – televize CNBC na webu uvedla, že většina společností sice zveřejnila ve 4. čtvrtletí lepší výsledky, než čekali analytici, málo klíčových firem ale překonalo neoficiálně odhadované výsledky, označované za whisper numbers (viz též www.WhisperNumber.com). Vycházejí z fundamentálních dat, minulé výkonnosti a „dobrého pocitu“. Tyto odhady zisků jsou často vyšší než konsensus tradičních očekávání analytiků.

Jak píše CNBC, byly whisper number (kritizované jako neprůhledné) populární v éře technologických akcií. Když se nedávno ekonomika ocitla v nejhorší recesi za řadu desetiletí, přišel jejich comeback. Přestože trh silně ovlivňují Obamovy návrhy i další faktory, je prý vliv tohoto indikátoru nesporný, hlavně pro renomované společnosti.

Velký zájem pochopitelně vyvolává růst hrubého domácího produktu USA za loňské 4. čtvrtletí. Podle konsensu 74 ekonomů, oslovených Bloombergem, má zpevnit o 4,6 %, což by byl proti předchozímu čtvrtletí dvojnásobek. Jde o nejrychlejší čtvrtletní růst od počátku roku 2006. První odhad amerického ministerstva průmyslu má být znám v pátek 29. ledna.

Bernanke nejspíš zůstane

Uklidní trhy informace, že šéfa americké centrální banky Fed Bena Bernankeho zřejmě čeká druhé čtyřleté funkční období v čele této instituce? To první mu končí 31. ledna. Pro někoho jde o osobu hodnou obdivu, jiní jeho politiku kritizují. Buď jak buď, do kopce (či snad z kopce?) se obvykle nepřepřahá. Na hodnocení Bernankeho mise je zjevně brzy, změna šéfa Fed by ale dala investorům jasný signál, že je na opatřeních k potlačení recese cosi špatně.

Zelená pro KIT Digital i další firmy?

Řada firem má potíže se získáním úvěrů od bank, což může na burzy přivést nové společnosti. Snad i na tu pražskou. Akcie firmy KIT Digital, s nimiž se zde včera začalo obchodovat, nejsou klasickou primární emisí akcií (IPO). Od loňska se s nimi obchoduje na americkém technologickém trhu NASDAQ. Další emise akcií nakonec proběhla jen v USA a nikoliv v Praze. Pražská premiéra se přitom KIT Digital příliš nepovedla – ve srovnání s otevírací cenou 200 Kč činil jejich závěrečný kurz 197 korun.

Technologická firma, která distribuuje video na počítače, televize IPTV čí mobilní zařízení chce dvě třetiny z 33 mil. dolarů, které nově získala na NASDAQ, využít na další akvizice. Hodlá tak posílit své vůčí postavení na trhu. Jde tedy o zajímavou, byť riskantní investici. Názory analytiků na titul jsou rozdílné.

Jedna ze studií uvádí, že 90 % zisků z primárních emisí akcií připadá na zahájení obchodů, pak tento výnos klesá. To se u KIT Digital nepotvrdilo. Jak to bude u dalších firem, uváděných na pražskou burzu?

Ze společností ČSOB a Fortuna, které ohlásily možnou primární emisi akcií na pražské burze, bude podle hlavního analytika Atlantiku – Finanční trhy Milana Vaníčka kvůli velikosti zajímavější ČSOB. Odhad emisníceny akcií obou firem ale zatím kvůli neznámému počtu akcií neuvedl. Z další letošní kandidáty na IPO, případně duální kotaci na pražské burze označil AVG a CS Cargo. Neví ale, v jakém stádiu jsou nyní tyto záměry.

Také analytik Marek Hatlapatka z firmy Cyrrus preferuje ČSOB, která by měla být na české poměry velmi velkou emisí. Bankovní sektor je velmi sledovaný a pro investory atraktivní, minimálně z dlouhodobého hlediska. Domácí je navíc prakticky ustálený a rozparcelovaný. Příležitost nakoupit podíl v některé z velkých bank tak může být na dlouhé roky ojedinělá.

Výhodou obou menších emisí akcií (KIT Digital a Fortuna) může být, že tyto obory zatím nejsou v Praze zastoupeny. U ČSOB je podle Hatlapatky snad i určitou nevýhodou, že mezi čtyři největší emise v burzovním segmentu SPAD jsou dvě banky. ČSOB by se tak zařadila do „velké pětky“ jako třetí banka a index PX by byl ještě víc jednostranně zaměřen na finanční sektor. „Na burzu by mohlo jít 25-40 % akcií ČSOB, střední hodnota dosahuje 33 %. Podle aktuálního ocenění jiných bank by se hrubý výnos IPO pohyboval kolem 45-50 mld. Kč.

„Předkládám, že u všech zmiňovaných emisí bude poptávka převyšovat nabídku, v některých případech i několikanásobně. Hlad po nových titulech na pražské burze nepochybně je. Pokud jde o další kandidáty na primární emisi akcií, nemám žádné „zveřejnitelné“ informace,“ řekl rovněž Hatlapatka.

Na rozdíl od KIT Digital snad bude možné, aby byly akcie dalších IPO k dispozici i pro drobné investory. Šéf pražské burzy Petr Koblic se zmínil o dalších pěti firmách, které o ni mají zájem. Je to skutečnost či fikce? V minulosti šlo o hodně nemovitostních firem, pro ty ale asi stále není vhodná doba. Objevily se i spekulace o České pojišťovně, Home Credit i řadě dalších primárních emisí, včetně třeba fotbalového klubu pražské Sparty.

Jaká bude realita?

Pokud jde o jednotlivá odvětví či obory, podle Vaníčka by byly pro investory zajímavé strojírenství, letecká doprava či přeprava obecně či zpracování surovin. Problém vidí v tom, zda existují firmy z tohoto oboru, které jsou schopny uskutečnit primární emisi akcií.

Hatlapatka pokládá za zajímavý automobilový průmysl. Akcie Škody by se jistě staly burzovním hitem. Vzhledem k tradici by byl jistě vhodný i nějaký strojírenský či klasický průmyslový titul, třeba ocelárna. Zájem vždy vzbuzuje energetika, investorům také po odchodu Zentivy určitě chybí farmaceutická firma. V neposlední řadě je zde nepochybně místo i pro nadějnou firmu působící v oblasti moderních technologií. Přivede neochota bank poskytovat úvěry některou z nich na pražskou burzu?

Autor je redaktorem www.penize.cz

Foto: Profimedia.cz