Nudí vás pražská burza...

Nijaký vývoj v Praze přiměl stále více domácích investorů k tomu, že se poohlížejí po zahraničí. Do středy 27. října do 16.00 hodin si je možné koupit akcie Varšavské burzy. Nabízí je například Fio banka. Tentokrát již snad bude tato burza privatizována. V minulosti byla totiž několikrát odložena. Polská vláda ale potřebuje financovat rozpočtový, deficit a tak je každá koruna, pardon zlotý, dobrý.

Na burze se má objevit 26,79 milionu akcií Varšavské burzy série B. Minimální cena jedné akcie byla stanovena na 36 zlotých, maximální na 43 zlotých. Konečná cena bude tedy stanovena v rozmezí zhruba 224 až 267 korun. Stát hodlá prodat 64 procent akcií. Ponechá si jen blokační minoritu. V minulosti se spekulovalo o tom, že IPO Varšavské burzy mohlo být odloženo i kvůli tomu, aby takto nezískala majoritu Vídeňská burza. Ta ale vynaložila velké peníze na nákup jiných burz, včetně té pražské, takže není jisté, zda nemá tentokrát příliš hluboko do kapsy. S akciemi Varšavské burzy se ve Vídni začne obchodovat 9. listopadu.

O úpis akcií polských společností je většinou velký zájem, zejména ze strany polských penzijních fondů, ne vždy se tak dostalo na české zájemce. Těžko říci, zda tomu bude tentokrát jinak.

Desítky adeptů pro vstup na burzy?

Jednu z cest, jak hledat potenciální kandidáty na další primární emise akcií, a to i mezi českými firmami, představuje přehled 50 nejdynamičtějších společností regionu Technology Fast 50 Central Europe, který každoročně zveřejňuje poradenská společnost Deloitte. Vychází z růstu tržeb za posledních pět let. Podle tohoto kritéria zvítězila polská firma Netmedia, jejíž tržby za uvedené období vzrostly o 15 005 procent, čtvrtá je česká Kentico software, která se může pochlubit růstem tržeb „jen“ o 1781 procent.

Dvacátá v tomto žebříčku je KIT Digital, jejíž akcie již na pražské burze jsou od počátku letošního roku, následuje 27. Insia, o níž se hovoří jako o kandidátu na IPO, hned za ní najdete Logio. Třicátá je firma Datasys, 31. Trask Solutions, 35. firma For Internet a 44. StringData. Je tu ale problém. Pokud by zmíněné společnosti dál rostly takto dynamickým tempem, objeví se některé z těchto společností na pražské burze, nebo půjdou raději někam jinam? Třeba právě do Varšavy, případně zamíří jako výrobce antivirových programů AVG na přední světové trhy?

Komodity nahrávají Jižní Americe

Jinou alternativou kam investovat představuje v souladu s čerstvou zprávou Mezinárodního měnového fondu Latinská Amerika, která tak trochu zůstává ve stínu asijských zemí, zejména těch východních. MMF ovšem upozorňuje, že domácí poptávka přinesla řadě států v regionu oživení.

Reálný růst hrubého domácího produktu zemí Latinské Ameriky a karibské oblasti by měl podle fondu v letošním roce dosáhnout 5,7 % a příští rok 4 %. Růst řady zemí je přitom založen na domácí poptávce, což v praxi znamená, že krátkodobé vyhlídky tohoto regionu by měly zůstat příznivé i v případě, kdy oživení ekonomik vyspělých zemích oslabí.

Vyhlídky jednotlivých zemí v tomto regionu jsou ovšem rozdílné. Většina jihoamerických států, jejichž ekonomika je založena na vývozu komodit, těží z jejich vysokých cen a snadného přístupu k zahraničním zdrojům. Jejich růst by tak měl letos překročit sedm procent. MMF ale varuje před rizikem přehřátí jejich ekonomiky.

Také předpověď Fondu pro středoamerické ekonomiky je pozitivní, hovoří ovšem o mírnějším tempu růstu, které by mělo letos v průměru dosáhnout tří procent, a to kvůli většímu napojení na zpomalující americkou ekonomiku. Ve většině karibských zemí oživení teprve začalo a jejich vyhlídky jsou díky rozsáhlému dluhu veřejného sektoru a slabým příjmům z turistiky kvůli omezení cest z USA a dalších vyspělých zemí velmi omezené.

Zelená pro dividendové fondy?

Jinou na první pohled jistější příležitostí, je již poněkud obnošené téma – dividendové tituly. Na věc je ale možné jít i trochu jinak. Zkuste vsadit na fondy, které investují do společností s nadprůměrnou dividendou. Jejich počet je v Česku omezený. Pomineme-li fond HSBC, jehož data nejsou na internetu dostupná, má investor k dispozici tři takto koncipované fondy ING, další KBC, případně i fondy jiných zahraničních správců. Z fondů ING si zatím nejlépe vede korunový, investující globálně, který investorům letos vydělal asi sedm procent. Další fond ING, investující do evropských dividendových firem, vykazuje minimální zisk. Třetí globálněji zaměřený fond s obdobnou strategií má o něco zajímavější výnos, je ovšem denominován v eurech, takže pro českého investora není kvůli dlouhodobě sílící koruně příliš zajímavý. Podobné je to s eurovým fondem KBC.

Investorům, kteří se zaměřují na zahraničí, mohou ale nabídnout zajímavou inspiraci a porovnání s tituly, do nichž sami investují. Korunový fond ING Global High Dividend měl koncem září největší pozice v energetických titulech, jako jsou Eni, Chevron, EON, Total Spa, Royal Dutch Shell, Exxon, dále ve firmách Gdf Suze, Vivendi, Pitney Bows nebo AT&T.

Vybrali byste si mezi nimi? Nebo preferujete jiné akciové tituly, třeba i nedividendové?

Autor je redaktorem serveru www.penize.cz

Foto: profimedia.cz