Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

1+1 mohou být 3 i víc

František Mašek
František Mašek
31. 3. 2009

Bylo již dosaženo dna, nebo je alespoň na dohled? Na velmi častou otázku investorů dál neexistuje jednoznačná odpověď. Snad kromě jediné v obecnější rovině: Přání je otcem myšlenky.

1+1 mohou být 3 i víc

Výrazný růst akciových trhů v několika posledních týdnech přinesl další vlnu spekulací,  zda jen korigují předchozí výrazný propad, nebo jde po několika klamných signálech konečně o obrat k lepšímu. Index PX pražské burzy zpevnil za poslední měsíc asi o 17,50 %, zatímco americké akcie asi o polovinu této hodnoty . Na konci minulého  týdne a včera ovšem opět silně ztrácely. Zpráva o možném konkurzu amerických automobilek General Motors a Chrysler ale i nové obavy z vývoje bank vykonaly své.

Stále tedy není jisté, že dno poklesu akcií, před jehož hledáním experti varují, již bylo nalezeno. Přesto zůstávají akcie po dřívějších prudkých poklesech dlouhodobě zajímavé.

Růst překonává pokles

Přispívá k tomu fakt, nad kterým laik žasne a odborník na něj někdy tak trochu zapomíná. Dovedeno do důsledků totiž na trzích neplatí, že 1+1 rovná se dvě. Nevěříte?

Vezměme si tedy akcii fiktivní firmy Opětná hvězda, jejíž cena klesla z původních 100 korun na 90 Kč, tedy o deset procent. Pokud se ovšem vrátí na někdejších sto korun, nevydělá na tom investor deset, ale přes jedenáct procent.

Desetiprocentní pokles by byl přitom v posledních měsících pro většinu akciových titulů velice dobrý výsledek. Mnohé ztrácejí desítky procent, část z nich – například akcie developerů, automobilek nebo bank – dokonce kolem 90 %.

Kupovat například akcie Citigroup, byť se poněkud zmátořila proti necelému dolaru začátkem března, nebo, zůstaneme-li v domácích vodách, akcie Orca, je samozřejmě  problematická strategie pro silné nervy. Byť naděje umírá poslední. Je ovšem na druhé straně oprávněný třeba pokles hodnoty akcií Pegasu za rok o více než polovinu? A jistě najdeme i další zajímavé tituly.

Padesátiprocentní pokles hodnoty akcie se přitom v případě návratu na hodnotu před rokem rovná stoprocentnímu zisku. Není bez zajímavosti, že index PX pražské burzy za 12 měsíců ztrácí přes 50 %. Navíc byl tento indikátor, stejně jako řada akcií, s nimiž se v Praze obchoduje, v minulosti ještě daleko výše. 

Podobná strategie je pochopitelně založena na předpokladu, že věříme v lepší budoucnost dané firmy. Nikdo samozřejmě neví, za jak dlouho trhy oživí a vyrovnají současné ztráty. Nic to ale nemění na skutečnosti, že řada akcií může po přepokládaném oživení investorům přinést alespoň část předchozích zisků. A akcie rostou - viz výše - více, než klesají. Což by mělo zajímat především dlouhodobé a pravidelně investující investory.

Počkat nebo kupovat?

Mnohý investor si v současné situaci položí otázku, proč ještě nepočkat, když nikdo neví, zda trhy nepůjdou ještě níž? Není samozřejmě nad selskou logiku. I tato strategie má ovšem své riziko. Kdyby měli pravdu optimisté a trhy v souladu s jejich názorem začaly konečně trvaleji růst, může ten kdo váhá, přijít o část zisků.

Experti radí přikupovat při výrazném poklesu ceny sledovaných titulů, což ovšem opět připomíná ono populární hledání dna. Navíc není akcie jako akcie. V každém případě by měli odvážnější jednorázově investující zvážit, zda nevložit část peněz alespoň do smíšeného fondu, investujícího do akcií i dluhopisů, jak nedávno doporučil Finmagu manažer středoevropského hedgeového fondu Wood Jaroslav Krabec. Ne-li přímo do akciového fondu, pokud si netroufnou na jednotlivé akcie. 

Investory mohou přilákat i zajímavé dividendy, které má vyplácet řada českých firem. Příjemné překvapení jim přichystal producent tabáku Philip Morris. Pokud půjde jako v minulosti celý zisk (o sedm procent vyšší, než očekávali analytici) na dividendu, má činit před zdaněním 559 Kč, což představuje zhruba desetiprocentní výnos.

A co dluhopisy? 

Investovat pouze do akcií je, pokud nemáme dlouhý investiční horizont, problematické, což platí v současné hektické době dvojnásob. Umožní v této situaci vláda drobným investorům, aby si mohli v případě zájmu nakoupit dluhopisy? Emise těchto cenných papírů možná až za 100 miliard korun, o níž se hovoří, by mohla být podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila pro stát levnější, než kdyby si tyto peníze půjčil v zahraničí.

Banky údajně podpořené i ČNB se proti tomuto kroku staví. Obávají se, že lidé by na nákup dluhopisů využili část peněz, které mají uloženy právě v těchto finančních institucích, což by logicky snížilo jejich primární zdroje. A odrazilo se v aktivitách bank.  Proti tomu stojí názor, že tyto peníze z ekonomiky nezmizí a stejně skončí v bankách.

Ministerstvo financí hodlá nicméně podle dostupných informací navzdory výhradám bank program, s nímž přišli někteří členové Národní ekonomické rady vlády, dál podpořit. Jeho cílem je mj. pomoci díky emisi těchto dluhopisů českým obyvatelům v době krize. 

Zda o ně bude zájem (viz článek Pro dluhopisy na poštu? na https://www.finmag.cz/clanek/10503/), závisí především na konkrétních emisních podmínkách – zejména výši kuponu (úroku), který je s dluhopisy spojen a na podmínkách, za nichž by bylo možné tyto cenné papíry nakoupit a prodat. 

Rostoucí zadlužení, jímž se řada zemí snaží řešit problémy spojené s recesí ekonomiky, může vést ke vzestupu míry inflace. Proto se spekuluje o tom, že by měly být tyto dluhopisy úročeny tzv. pohyblivým kuponem. Úrok by bylo možné určovat průběžně (podle předem stanovených podmínek) ve vazbě na míru inflace, mezibankovní sazby PRIBOR nebo třeba výnosy státních dluhopisů.

Pak by mohly být tyto dluhopisy pro občany s ohledem na jistotu výnosu i v případě rostoucí inflace velmi zajímavé. Pokud banky protestují, že je může chystaná emise státních dluhopisů pro drobné investory připravit o primární zdroje, není nic snazšího, než když jim sami nabídnou něco podobného. Zabily by tím dvě mouchy jednou ranou. Nebo dál předpokládají, že si většina Čechů ponechá valnou část úspor na depozitních či spořicích účtech, navzdory jejich klesajícímu úročení?

Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
František Mašek

František Mašek

Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise Burza, na různých postech, naposledy jako šéfredaktor.... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo