Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Peněžní fondy vs. spořící účty

Aleš Tůma
Aleš Tůma
15. 6. 2009

Fondům peněžního trhu se v poslední době příliš nedařilo. Zato reklama na skvěle úročené spořící účty je všudypřítomná. Jejich výhody jsou ale někdy jen kosmetické.

Peněžní fondy vs. spořící účty

Nejprve je třeba zdůraznit, že na trhu jsou dva typy fondů peněžního trhu. První je skutečně konzervativním nástrojem investujícím do vysoce bonitních krátkodobých cenných papírů jako jsou státní pokladniční poukázky. Druhým typ má sice také v názvu "peněžní trh", ale jde spíše o "fondy krátkodobých dluhopisů" - sem patří například ISČS Sporoinvest, ING Český fond peněžního trhu, částečně i AXA CZK Konto. Oba typy se mohou chovat dosti odlišně.

Výnosy fondů  se odvíjejí od krátkodobých úrokových sazeb, které zase reagují na sazby ČNB. Proč tedy výsledky fondů byly loni tak skromné, když sazby ČNB byly ještě relativně vysoko? Jedním z důvodů byl současný růst rizikových prémií na firemních a bankovních dluhopisech. Růst rizikových prémií znamená růst požadovaného výnosu, tedy pokles tržních cen dluhopisů.

Vzhledem k rizikovým prémiím ovšem fondy s vyšším podílem těchto dluhopisů nabízejí poměrně zajímavý výnos do splatnosti. Například Pioneer Sporokonto udává průměrný výnos do splatnosti kolem pěti procent. Po odečtení poplatků cca 1,3% tak dostáváme potenciální zhodnocení přes 3,6%. ISČS Sporoinvest uvádí 3,7% (po odečtení správního poplatku). AXA CZK Konto má průměrný hrubý výnos do splatnosti 4,7%.

Faktem je, že zajímavým výnosem do splatnosti manažeři fondů argumentovali už loni. Nepočítali ale s krachem Lehman Brothers či islandských bank a nutností odepsat jejich dluhopisy. Budou následovat další krachy? Možným argumentem proti je objem peněz, které již vlády do finančního sektoru napumpovaly. Pokud se definitivně prokáže, že akutní fáze finanční krize již skončila, může  se  vyšší zhodnocení fondů letos konečně „zhmotnit“.

V horizontu kolem půl roku však doběhne splatnost současných portfolií a fondy budou prostředky reinvestovat, zde je tedy riziko nižších úrokových sazeb. To se však bude týkat i spořících účtů. Když centrální banka snižuje sazby, nezbývá než investovat do výnosnějších (a tedy rizikovějších) dluhopisů.

U skutečně ultrakonzervativních fondů výnosy u nadále nebudou hvězdné. ČNB drží sazby nízko a verbálně dokonce naznačuje možnost dalšího snížení. Čisté zhodnocení se tedy bude pohybovat patrně kolem 1,5% p. a. (přibližně aktuální PRIBOR minus náklady a poplatky).

Situace na trhu spořících účtů

V současnosti nejlépe úročené spořící účty spolu s jejich "chytáky" shrnuje tabulka v pravém sloupci (otevřete ji kliknutím). Co vedlo banky k nabízení zajímavých úrokových sazeb na spořících účtech? Loni si to ještě mohly dovolit, sazby ČNB byly stále vysoko. Další důvod je možné vidět ve snaze přitáhnout dotovanou úrokovou sazbou klienta, kterému lze poté nabídnou další, už ziskovější produkty.

Úrokové sazby na spořících účtech nejsou garantované a postupně klesají. Minulostí je „akční“ sazba 3,6% u GE Money Bank. MBank v březnu snížila úročení vkladu eMax na 1,3%. Nový eMax Plus sice nabízí 2,8%, ale má více omezení. Nejnověji oznámila Raiffeisenbank dokonce zvýšení úrokové sazby na 3%, vysoký úrok se ovšem vztahuje jen na vklady nad milion korun.

V mnoha případech je atraktivní sazba jen optickým klamem. ČSOB nabízí spořící účet s prémií – základní úrok je 1,25%, dalších 1,25% se vyplácí na konci roku z nejnižšího zůstatku v daném roce. Pokud tedy klient otevře účet s minimálním vkladem 5000 korun a až následně na něj převede větší sumu, vyšší úrok dostane jen z prvního vkladu.

Na trhu jsou i hybridy – spořící vklady, které uplatňují různě dlouhé výpovědní lhůty a jsou tak spíše termínovanými vklady. Kdo chce vyšší výnos, musí obětovat likviditu.
To platí i při vkladu do družstevní záložny. Moravský peněžní ústav nabízí úrok 3,6 až 5,3% p. a. Na nejvyšší sazbu ovšem klient dosáhne pouze při vkladu nad 1,2 milionu Kč s výpovědní lhůtou 1,5 roku. Až 5,65% nabízí WPB Capital, opět ale s půlroční výpovědní lhůtou.

Argumenty v kostce

Pojištění. Podzim 2008 ukázal, že ani peněžní fondy nejsou imunní vůči propadům v řádu procent. Situace, kdy by podílové fondy peněžního trhu nebyly schopny vyplatit klienty, by však nastala jen v případě naprostého kolapsu finančního systému – v takovém případě by zřejmě nebylo snadné získat i prostředky z bankovních vkladů, na které se vztahuje pojištění.

Likvidita. Odkup podílových listů nesmí trvat déle než 15 pracovních dnů, v praxi jsou ale lhůty mnohem rychlejší, např. ISČS uvádí převod obvykle do tří pracovních dnů. Jistým omezením z hlediska likvidity je samozřejmě zdanění při držbě podílových listů kratší než půl roku.

Poplatky. Ve srovnání s bankami je poplatková struktura podílových fondů naprosto průhledná. Rozumné fondy neúčtují žádný odkupní poplatek, ty nejrozumnější pak ani žádný vstupní. Celkový čistý výnos však daleko více ovlivňují správní náklady, je tedy kromě vstupního poplatku třeba ostře sledovat i ukazatel celkové nákladovosti (TER).

A vítězem je...

Paušálně říci, že spořící účty jsou výhodnější než fondy (nebo naopak) nelze, záleží vždy i na potřebách konkrétního klienta.  Současná portfolia fondů peněžního trhu jsou ovšem již „vyčištěna“ od dluhopisů krachujících institucí a vzhledem k rizikovým prémiím nabízejí poměrně zajímavé zhodnocení. Řada spořících účtů svými výnosy za fondy peněžního trhu zaostává a celkově je patrný tlak na snižování sazeb s tím, jak klesají sazby centrální banky.

Autor je analytik společnosti Partners. Foto Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (7)

Vstoupit do diskuze
Aleš Tůma

Aleš Tůma

Pracuje jako analytik investic ve společnosti Partners. Absolvoval VŠE v Praze a v roce 2013 získal titul CFA (Chartered Financial Analyst). Během studií působil v ekonomických rubrikách Hospodářských... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo