Za investicemi do klubu

Podobný slogan působí na první pohled bombasticky. Pravdou je, že v anglosaských zemích je tento způsob investování skutečně velmi rozšířen. Investiční kluby využívají mladí, staří, vysokoškoláci i ženy v domácnosti. Příkladem může být klub bearsdstownských paní, o němž se ve Finmagu psalo pod názvem Jak babičky dobyly burzu.

V ideálním případě umožňují tyto kluby zabít dvě mouchy jednou ranou: jejich členové si vydělají víc peněz, než kdyby investovali sami, a navíc, což je možná ještě důležitější – klub by je měl naučit investovat i hospodařit s penězi.

V praxi jde tedy o společné zhodnocení peněz, podobné, jaké nabízejí i investiční či podílové fondy. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že se členové investičních klubů aktivně podílejí na jejich strategii. Tvoří je totiž seskupení několika, ale také třeba dvou desítek osob, které společně pravidelně investují dohodnutou částku podle stanovené strategie.

Investiční kluby mohou mít ovšem i daleko volnější podobu a sloužit „jen“ jako místo pro výměnu informací a vzdělávání, případně především ke společenským účelům.

Akcie, reality, fondy či umění

Většina klubů investuje do akcií, mohou ale vkládat peníze i do realit, podílových fondů či uměleckých děl. Již bylo řečeno, že kolébkou investičních klubů je anglosaský svět. Asi příliš nepřekvapí, že první vznikl v polovině minulého století v USA. Americká národní asociace sdružuje kolem 12 tisíc klubů, které mají 120 tisíc členů. Přibližně stejný počet klubů se sto tisíci členy existuje i ve Velké Británii.

Řada investiční klubů vznikla pod křídly irské The Investment Club Network (TICN), která působí i v ČR. TICN má po celém světě 600 klubů. Česká legislativa se, podobně jako v mnoha dalších zemích, o existenci investičních klubů nezmiňuje. Mohou ale působit jako občanské sdružení bez právní subjektivity, které neposkytuje služby výdělečného charakteru.

ČNB, která reguluje finanční trh, upozorňuje, že kluby mohou investovat jen pro sebe a zdarma a investiční pokyny mají vydávat přes obchodníka s cennými papíry. Klade si také podmínku, aby tyto pokyny nepocházely výhradně z doporučení vedení klubu. Z prostého důvodu: jinak by to mohlo být pokládáno za investiční poradenství.

Investiční klub může mít i podobu právnické osoby, třeba družstva nebo společnosti s ručením omezeným. Pak by ale musel platit daně z příjmu právnických osob. Fyzické osoby – členové klubu - v ČR po šesti měsících držení akcií či jiných cenných papírů dosažený zisk vůbec nedaní. Žádný z klubů se proto družstvem ani „eseróčkem“ nestal.

Je ovšem třeba připomenout i určitá rizika, zejména hrozbu zpronevěry peněz. Velmi důležitý je proto výběr členů klubu, na které se lze spolehnout. Kvůli bezpečnosti si je také možné dohodnout striktní pravidla pro vybírání či výdej peněz, nebo třeba i častou rotaci funkcí.

Pod křídly TICN

V ČR nyní existují čtyři kluby pod křídly TICN, z toho dva v Brně a v jeho blízkém okolí (Radostice). Další plzeňský již nevyvíjí příliš velkou činnost. Poslední, desetičlenný, působí od letošního ledna v Praze.

Kluby bývají zakládány na pět let. Pak si členové rozdělí zisk a rozhodnou se, zda budou pokračovat a založí nový klub, nebo zcela činnost ukončí a budou třeba investovat sami. Dobrý klub jim jistě přinesl řadu námětů, které nyní mohou využít.

Aktivity klubu se odvíjejí od částky, kterou jeho členové pravidelně každý měsíc vkládají na společný účet. Obvykle jde o 2500 Kč. Pravidelně se scházejí, diskutují o situaci na trzích a na základě diskuse a analýz, které dostávají od TICN, vybírají zajímavé tipy a následně společně investují klubové peníze. Část peněz slouží ke školení a úhradě nezbytných nákladů.
 
„My klubům TICN doporučujeme, aby investovaly přes elektronického obchodníka s cennými papíry My Tracks. Je to ale jen doporučení, kterého se nemusí držet,“ řekl Finmagu zakladatel klubů TICN v ČR Martin O´Malley.

Většina klubů TICN se řídí doporučením, aby investovaly v dolarech. Zpravidla je vkládají do amerických či britských akcií. Belgičané a Australané se ale někdy zaměřují na místní akcie.

„Do českých akcií kvůli malé likviditě na trhu neinvestujeme,“ říká Pavel Konečný z pražského investičního klubu. To ale může být někdy vzhledem k posilování koruny problém.

TICN zveřejňuje na svých stránkách (www.ticn.com) pořadí 40 nejúspěšnějších fondů. V jeho čele je s neuvěřitelným zhodnocením o 1039,22 % za necelých čtyři a půl roku Gold Valley Investors Investments Club. „Jak toho dosáhli, nevím. Předpokládám, že investicemi do zlata, jak by napovídal název klubu, asi nikoliv,“ říká O´Malley. Na internetu o klubu bližší podrobnosti nezjistíte. Kdo by prezentoval recept na úspěch, když vyloženě nemusí! O´Malley se nicméně domnívá, že za tak vysokým výnosem mohou stát opční obchody.

Z českých klubů je zatím mezi 40 nejlepšími brněnský Buffet (jde o doslovný název fondu s jedním t) Investment Club. Jeho celkový výnos za čtyři a půl roku ale aktuálně činí (po přepočtu na dolary) 5,62 %, což není mnoho.

Informace s cenou zlata

Investiční kluby mohou mít ovšem různou podobu. Plzeňský Blue Angel, který měl původně velmi blízko k Západočeské univerzitě, se od začátků zaměřuje „pouze“ na výměnu informací a zkušeností svých členů. Těch je v současnosti podle zakladatele klubu Stanislava Wizura asi 40. Výměna informací i názorů jim pomáhá při investicích na všech dostupných trzích, včetně alternativních investic.

Nejznámější je ovšem v Česku - díky rozsáhlé publicitě – zřejmě Dámský investiční klub České spořitelny. Banka ho pojímá jako společenskou záležitost. Členky klubu se setkávají jednou za čtvrt roku na investičně-společenském setkání, které slouží i k jejich finančnímu vzdělávání, stejně jako web www.damskyklub.cz. Zda se někdy změní v klasický investiční klub, nebo zda se jeho některé členy v budoucnu rozhodnou, že budou investovat společně, zůstává otázkou. Osvěty ve finančním sektoru není ale nikdy dost a tak má i současná podoba klubu svoji důležitou roli.

Foto: Profimedia.cz