Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Rizika na akciových trzích

Ondřej Záruba
Ondřej Záruba
31. 8. 2009

Při investování hledíme především na dvě veličiny: výnos a riziko. U výnosů je to celkem jednoduché. Roste-li výkonnost podniku, je zde velice silný předpoklad pro růst tržní hodnoty firmy, a tedy potenciálně i výnosů z jejích akcií (při spekulaci na long). U rizika je to trochu složitější.

Rizika na akciových trzích

 
Riziko, které nás zajímá, se v odborných kruzích označuje jako investiční. Jedná se o syntézu rizik ostatních, která ve svém společném vlivu mohou mít za následek pokles hodnoty našich akcií.

Úrokové riziko

Předpokládejme, že změna klíčových úrokových sazeb může mít vliv na pohyb akciových kurzů. Proč? Základní makroekonomická poučka říká, že sníží-li se hladina úrokových sazeb, zlevní se peníze. To by mělo vést k levnějším úvěrům a posléze k větší spotřebě. To znamená větší zisky firem a předzvěst růstu jejich tržní hodnoty. Jenže akciový trh se řídí především očekáváními, a ne realitou. Mnoho lidí si myslí, že sníží-li se například Federal Fund Rate (základní úroková sazba v USA), tak by to automaticky mělo zlevnit úvěry.

Je zcela zřejmé, že americký Fed se snažil ekonomiku stimulovat pomocí nízké sazby, ovšem tržní úroková sazba na to nereagovala podle očekávání. Tak například hypoteční úvěry nijak zásadně nezlevnily. Stimulace většího poskytování úvěrů byla neúspěšná i kvůli delikventnímu vývoji úvěrových portfolií (viz kreditní riziko). Řekl bych, že úrokové riziko není zásadním stimulem pohybu na akciových trzích.

Měnové riziko

Měnové riziko se na akciových trzích projevuje spíše z pohledu investora než samotné akcie. Je logické, že vyděláváme-li například v USD 7 % a CZK během našeho investičního horizontu posílí vůči USD o 10 %, tak vykážeme ztrátu. Samotný pohyb akciového kurzu je bezpochyby z určité části ovlivněn pohybem měnových kurzů. Nelze však generalizovat jedno pravidlo pro všechny akciové trhy. Například silně exportně orientovaným firmám by mohlo oslabení domácí měny pomoci k většímu odbytu, a tím i k větším ziskům.

Komoditní riziko

I komodity dokážou zahýbat s akciovými trhy. Největší roli v tomto směru hrají určitě energetické suroviny. Pro většinu firem světa představuje cena ropy nákladový činitel. To znamená, že její růst by se měl negativně projevit na hospodářském výsledku těchto firem. Ovšem neplatí to zdaleka pro všechny. Mnohé z nich si nechají tento rozdíl zaplatit od koncového zákazníka, což vede k vyšší inflaci. Inflace a akciové trhy – to je velmi složitý vztah. Ale pokud máme vysokou inflaci, tíhneme obecně k agresivnějšímu investování, což by mělo být pro akciový trh pozitivní. Samozřejmě že firmy, které těží suroviny, mají výhody z růstu jejich ceny.

Kreditní riziko

Toto riziko se donedávna vnímalo spíše na dluhopisovém nebo derivátovém trhu, ale v průběhu takzvané „finanční krize“ se ukázalo, že ho musíme vnímat i na akciovém trhu. Základním stavebním kamenem ekonomiky je finanční sektor. A nejvýznamnější roli ve finančním sektoru hraje bankovnictví. Nejdůležitějším úkolem bank je role finančního zprostředkovatele: přesouvat kapitál od toho, kdo má a nepotřebuje, k tomu, kdo nemá a potřebuje. Tahle činnost však doznala v poslední době poměrně zásadní trhlinu.

V posledních letech kreditní riziko nabírá na významu. Důsledkem je také daleko větší obezřetnost bank a menší ochota půjčovat peníze. Kromě toho existuje velká pravděpodobnost dalšího krachu finančních institucí, které se s touto rostoucí delikvencí nebudou schopny vypořádat. A krachy finančních institucí mají velice negativní dopady na akciový trh. Vzpomeňme na podzimní pády pojišťovny AIG, komerční banky Washington Mutual nebo investiční banky Lehman Brothers. Měly za následek pád indexů v desítkách procent po několik týdnů.

Systematické riziko

Jako systematické riziko označujeme to, které ohrožuje celý systém. Mohou to být takzvaná geopolitická rizika nebo například zásadní změna legislativy. Podstatnou roli hrají i hromadná operativní rizika agregovaná do globálního zpomalení ekonomického růstu nebo recese.

Systematické riziko je v podstatě agregát všech rizik, která existují. Jakmile celková hladina přesáhne určitou mez, systém se zhroutí. Příklad? Máme ekonomiky s nestabilní měnou zasaženou globální recesí, úrokové sazby státu takřka na nule, přesto se sazby úvěrů drží poměrně vysoko, zastavený kolotoč půjčování peněz – utlumeny investice i krátkodobá spotřeba, mnoho nesplacených úvěrů v portfoliích bank, které jsou následně derivovány všude po světě… To je víceméně současná situace.

Konec světa?

V očích nejednoho investora by to mohlo být skutečně vnímáno jako „konec světa“. Já to tak nevnímám. Žijeme v době, která by se dala nazvat evoluční breakpoint. Prostě až se z toho dostaneme, tak se hodně věcí ve světě financí bude dělat určitě jinak. Systém se změní. Zatím není jisté, zda tomu bude předcházet jeho úplné zhroucení, každopádně proto, abychom dosáhli dalších dvouciferných poklesů na akciových trzích, ani zhroucení systému nepotřebujeme. Ale budou tací, kteří na celé této peripetii vydělají. O důvod víc investovat aktivně a definitivně pohřbít pasivní investování.

Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (3)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Záruba

Ondřej Záruba

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo