Nejistota nahrává zajištěným fondům

Americká centrální banka Fed opět jednou investory překvapila.  Snížila totiž základní úrokové sazby o týden dříve a navíc výrazněji než se čekalo. Základní úrok tak po snížení o 0,75 procentního bodu činí 3,50 % a řada expertů očekává, že půjde ještě postupně dolů.  Důvod, proč tak Fed učinil, je více než zřejmý. Stačí se podívat na vývoj akciových trhů od začátku roku.

Dění na trhu akcií výstižně charakterizuje stručná věta:  ve světě řádí medvěd. Jak totiž upozornila agentura Bloomberg, ztratilo  43 z 80 významnějších akciových indexů proti dosavadnímu vrcholu přes 20 %. To je označováno za medvědí trh.  Zatroubil nyní Fed na akciových i dalších trzích, sužovaných nejistotou z vývoje americké ekonomiky, k obratu?

S výraznými ztrátami se potýká většina evropských trhů včetně českého, ale také asijské, australský a latinskoamerické akcie. Výrazný, byť o něco menší než medvědí, pokles zaznamenaly rovněž akciové trhy v USA, Velké Británii, Německu a Japonsku.

Fed zjevně přinutila k nečekanému zásahu skutečnost, že akciím nepomohly výše ani kroky, od nichž se to původně předpokládalo. Spekulace o snižování sazeb v USA předtím než k tomu skutečně došlo  paradoxně vedly k dalšímu pádu akcií, stejně jako informace o programu prezidenta George Bushe, který má stimuloval růst americké ekonomiky. Z prostého důvodu – v  investorech vyvolaly tato chystaná pomoc obavy, že je recese amerického hospodářství velmi reálná. 

Lze přitom spekulovat o tom, nakolik přispěl k černému pondělí na akciových trzích fakt, že se v USA neobchodovalo a investoři se tak nemohli opřít o výsledky trhu, jímž se zpravidla inspirují  v době největší nejistoty.

Aktuální vývoj naznačuje - v poslední době ovšem zdaleka nikoliv poprvé - že se situace na akciových trzích může začít uklidňovat.  Nebylo by divu, ztráty akcií jsou obrovské. Pražská burza přišla o celý loňský zisk a jen její letošní ztráta pohybovala kolem 20 %. Po zprávě z USA se burzovní index PX krátkodobě ocitl v plusu.

Krátce poté ovšem znovu ztrácí kolem dvou procent. Cyklus jáma a kyvadlo připomíná i dění na dalších akciových trzích, z nichž například ten německý ztrácí ještě více než český.  To nesvědčí o právě klidném trhu.

Pokud by se dění na jiných burzách stabilizovalo a investoři, hlavně ti zahraniční, se opět zbavili averze k riziku, mohou do hry vstoupit některé faktory, které by mohly českému trhu pomoci. Například fakt, že stát prý zastavil odkupy akcií ČEZ do doby, než je začne společnost znovu nakupovat.

Navíc je tu zvýšení cílové ceny u tohoto titulu ze strany americké Bear Sterns a finanční skupiny KBC. Bez uklidňujících zpráv ze zahraničních trhů ovšem asi tyto nebo další podobné stimuly těžko zapůsobí.

Situace zatím dospěla do stádia, kdy jsou mnozí správci fondů nuceni kvůli interním předpisům, upravujícím řízení rizik, a také kvůli překročení  některých limitů, nuceni vyprodávat pozice,  i když s tím třeba s ohledem na vývoj trhů nesouhlasí.  Nikdo si netroufne říci,  zda již bylo nalezeno dno, řada dlouhodoběji zaměřených investorů nicméně nakupuje. 

Svědčí  o tom vysoké objemy obchodů na pražské burze, již tradiční v době výraznějších poklesů.  Řada domácích titulů již může být pro investory atraktivní. Lze si proto než přát, aby se z hlubokého propadu odrazily k zajímavému růstu. 

Nejistota na trzích sice pomáhá dluhopisům, v poslední době však sráží dolů také ceny ropy i dalších komodit včetně zlata a přináší věčné dilema: kam investovat?  Podobně jako v případě fondů denominovaných v jiné měně je i většina korunových fondů, patřících mezi akciové nebo smíšené  aktuálně za 12 měsíců v minusu. Dokáží  jejich správci vydělat na levných nákupech?

Současná situace logicky nahrává hře na jistotu a u části investorů zvedá zájem o zajištěné fondy.  Čtyři nové nabízí  do konce března britská finanční skupina HSBC. Do pětiletého Pan-evropského růstového fondu je od 200 tisíc Kč poprvé možné investovat v korunách.

Jeho výnos vychází ze čtvrtletních průměrů koše akcií z evropského indexu Dow Jones Eurostoxx 50 a středoevropského CECEEUR Indexu.  To by mělo případné výkyvy trhů výrazně eliminovat. Investorův podíl na růstu trhu činí u tohoto fondu 90 %.  Bude se evropským akcím dlouhodobě dál dařit jako dosud, kdy v průměru rostly o 9-10 % ročně?

Z očekávaného dalšího růstu cen komodit chce těžit čtyřletý komoditní růstový fond, nabízený v  eurech, librách nebo  dolarech.  Jeho výnos bude vycházet z vývoje komoditního indexu S&P Commodity Trends Indicator. Tvoří ho šestnáct komodit, největší váhu mají energetické suroviny a dále olejniny a obilniny. 

Zhodnocení fondu bude vycházet z rozdílu mezi výchozí hodnotou tohoto indexu a jeho finální hodnotou. Ta se určuje z týdenních hodnot indexu v posledním roce existence tohoto fondu. 

Podobná metodika, tedy porovnání vybraného indexu s jeho  týdenními hodnotami za posledních 12 měsíců se využívá také u  Asijského fondu příležitostí a BRIC růstového fondu. Výnos prvého z nich, koncipovaného na pět let, bude odvozen z výsledků čínských a korejských akcií, konkrétně indexů Hang Seng China Enterprises a KOSPI 200. Zhodnocení fondu je přitom omezeno. Při růstu trhu o 100 % může fond vydělat nejvýše 45 %.

Omezen je také maximální výnos šestiletého BRIC růstového fondu, který vychází z akciového indexu S&P BRIC 40 a sází na 40 největších společností z Brazílie, Ruska, Indie a Číny.  Klient se podílí na růstu trhu 115 %, za šest let může přitom získat nejvýše 65% zhodnocení. 

V minulosti byly populární hlavně zajištěné fondy, u nichž byla předem známa horní hranice výnosu. Zjevně proto, že investor potřeboval mít jasnější představu, co od fondu může čekat. Jak tomu bude v současnosti? Jisté je jedno - nejistá doba rozhodně nahrává zajištěným či garantovaným investicím.