Růst cen zlata zdražil i Oskary

Zlatá soška Oskara,  kterou má v neděli  24. února udílet nejlepším filmovým i dalším dílům Americká filmová akademie, výrazně  podražila.  Zatímco ještě před rokem stála  400 dolarů, její aktuální cena činí podle mluvčí akademie Teni Melidonianové 500 dolarů. 

Není divu. Cena troyské unce zlata v uplynulém týdnu překonala historické maximum 950 dolarů. Za rok přitom podle agentury Bloomberg vzrostla přibližně o 40 %. Od srpna, kdy americká centrální banka Fed oznámila, že hodlá kvůli potížím na trhu nemovitostí USA snižovat úrokové sazby, zpevnila o  45 %.

Pak sice zlato o něco zlevnilo,  mnohé ale napovídá, že dál směřuje k historické metě 1000 dolarů za troyskou unci. 

Petr Sklenář ze společnosti Atlantik Finanční trhy vidí za růstem cen zlata (ale i ropy - do určité míry spolu souvisí) hlavně strach a psychologické faktory.  Nejistota ve světě totiž přispívá k renesanci  role zlata jako uchovatele hodnot a zvedá poptávku po tomto i dalších drahých kovech.

Růst cen zlata přitom souvisí s oslabováním dolaru, spojeným se snižováním úroků v USA, ale i drahou ropou, která zvyšuje obavy z růstu inflace. Některé centrální banky, zejména ruská a čínská, se navíc při doplňování svých rezerv orientují stále více na zlato než na dolary či jiné měny.

Ceny tohoto kovu zvedají  i bohatnoucí Indové.  Do Indie totiž směřuje celosvětově vůbec nejvíc  zlata. K růstu cen zlata přispívá i drahá ropa, která s sebou přináší značnou nejistotu.

K důvodům, proč i ropa překonává podle Sklenáře historická maxima, patří hlavně dlouhodobé problémy s její těžbou v Nigérii, spekulace o  možném  zastavení dodávek venezuelské ropy do USA a zejména nejasnosti kolem velikosti  dodávek černého zlata ze strany Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Ta má jednat o své budoucí produkci  5. března. 

Prosakují přitom zprávy, podle nichž může OPEC  kvůli očekávanému sezónnímu poklesu poptávky těžbu ropy dramaticky snížit. Sklenář proto nevylučuje, že by se v nejbližších týdnech mohl barel ropy prodávat za 110-115 dolarů.

Očekávané zpomalení ekonomiky by ale mělo vést k tlaku na snížení její ceny. Na přelomu prvního a druhého pololetí by tak mohl barel ropy stát kolem 80 dolarů, soudí Sklenář.

Boris Tomčiak ze společnosti Colosseum pokládá za hlavní příčinu, proč zlato výrazně posílilo, obavy z rostoucí inflace. Ty se již neprojevují pouze v Číně nebo Indii, ale také v USA. Pokud se neobjeví náznaky,  že ji začínají brát vlády vážně, může cena zlata dál růst. Tomčiak nevylučuje, že zlato  ještě v dohledné době podraží o několik dalších procent.  

K oblibě žlutého kovu (ale i komodit) přispěl i nepříliš pozitivní vývoj na akciových a dluhopisových trzích. Část spekulantů stahuje peníze z těchto investic a sází místo toho právě na zlato.

Zájem o zlato zvyšuje i podle Tomčiaka také nejistota na trhu ropy. Růst jejích cen souvisí hlavně s geopolitickými  riziky a nejasným přístupem OPEC k budoucí těžební kvótě u této suroviny.  Tomčiak očekává, že ropa zůstane drahá a během nejbližších tří až šesti měsíců se může cena barelu černého zlata pohybovat v rozmezí  90-110 dolarů.  V nejbližších dvou až třech letech pak prý může ropa posunout své dosavadní maximum nad 110 dolarů za barel.     

Komodity, přinejmenším dvě zmiňované, tak nejspíš zůstanou zajímavou investiční příležitostí. Český investor s nimi může obchodovat přímo, což ovšem  není – nejen kvůli určitým minimálním objemům obchodů – tak jednoduché.

Snazší příležitost nabízejí  podílové či investiční fondy nebo řada investičních certifikátů, vázaných na některé druhy komodit, s nimiž se obchoduje na pražské burze.  Nabídka komoditních fondů, denominovaných v korunách, je zatím omezena jen na několik, které nabízí  ČP Invest.

Do komodit je kromě toho možné investovat i prostřednictvím fondů zahraničních správců. Ty jsou ovšem vedeny v jiných měnách než české. Pro korunového investora je tedy podobná investice spojena s měnovými  rizikem.

Rostoucí zájem o komodity zvyšuje i nabídku na českém trhu. Společnost Colosseum nabízí například svůj program Venus. Komodity se objevují jako podkladové aktivum některých zajištěných fondů apod.

Vždy si je přitom třeba uvědomovat, že investice do komodit mají tvořit podle všeobecných doporučení spíše doplněk, nikoli hlavní část investorova portfolia. Graf vývoje cen jednotlivých komodit i komoditních indexů přitom potvrzuje známé pravidlo, že (potenciální) vysoké zisky, bývají spojeny s nemalým rizikem.

Většina komoditních trhů je  v porovnání  s akciovými či dluhopisovými malá. I z tohoto důvodu se nelze divit, že ceny komodit často značně kolísají, a to i v případě, kdy mohou ještě několik let růst, jak soudí řada expertů v čele se známým komoditním guru Jimem Rogersem.

Troufne si tedy někdo odhadnout, kolik bude stát soška Oskara příští rok? Současná situace na trzích svádí řadu investorů do komodit k optimismu. Nezbývá než jim přát, aby se nespálili.