Kde jsou dobré zprávy?

Akcie znovu srážejí dolů obavy z dopadů možné recese v USA na světovou ekonomiku. Hledání cesty, jak nyní vydělat, není snadné.

Jsme, či nejsme v recesi, a pokud ano, jak bude dlouhá? Podobnou otázku, která se týká vývoje ekonomiky USA, si  klade stále více investorů. Nepříznivých makroekonomických zpráv totiž přibývá a mnozí si je vysvětlili jako jasný náznak, že zmíněná recese může mít velmi reálné kontury. 

Olej do ohně přilily hlavně informace z minulého pátku, podle nichž únorová zaměstnanost v USA (bez zemědělského sektoru) klesla o 63 tisíc osob, mnohem víc než se čekalo. Obavy z recese zvýšila i zpráva americké centrální banky Fed, která v tentýž den uvedla, že na řešení problémů poskytne dodatečné půjčky ve výši 100 mld. dolarů.

Není divu, že za těchto okolností hodnota dolaru k euru dočasně klesla na nové historické minimum  blížící se 1,55. Pokud Fed podle předpokladů znovu brzy sníží úroky ze současných tří procent o 0,25 % nebo možná i o půl procenta, těžko se propad dolaru hned tak zastaví. Zejména pokud by se tento týden potvrdily obavy z poklesu maloobchodních tržeb v USA a růstu inflace.
 
Zdá se, jako by na trzích chyběly pozitivní zprávy. Pokud ale na druhé straně ty špatné brzy vstřebají,  mohou časem akcie začít opět růst. Tím spíše, že akciové trhy mají někdy tendenci krátkodobě přestřelovat, a to oběma směry. Kdo si ale v současnosti vsadí na brzký obrat medvědího trendu?

Publikované loňské výsledky nejvýznamnějších firem, obchodovaných na pražské burze, jsou až na výjimky příznivé. Přesto zatím letos všechny ztrácejí. Nejméně - asi pět procent - Telefónica 02. Jde ovšem také o jejich vyhlídky, které zůstávají poměrně příznivé. Nakolik se v nich promítne očekávané zpomalení tempa růstu české ekonomiky?

Přesto by měly být její výsledky lepší než v řadě evropských firem, což se může postupem času promítnout ve větším zájmu zahraničních investorů. Třeba se dočkáme i dlouho očekávaných dalších primárních emisí akcií. 

Na jaké společnosti se zaměřit v Praze?
Podle analytiků, oslovených serverem FINMAG, většina firem zveřejnila výsledky, které trh čekal.

„Obecně se dá říci, že největší společnosti (ČEZ a Erste Bank) splnily, nebo v případě Telefóniky 02, Komerční banky či CETV mírně překonaly naše očekávání. Zároveň potvrdily nebo mírně zlepšily výhled na letošní, případně další roky. Za našimi očekáváními i očekáváním trhu zaostaly výsledky společností Unipetrol a AAA Auto. I jejich aktualizovaný výhled na letošní rok byl horší než předpokládal trh,“ sdělil Finmagu analytik Patria Finance Jiří Fišer.  Obdobně hodnotí výsledky firem Radim Kramule z České spořitelny.

V ročním horizontu pokládá Kramule za zajímavé akcie Telefóniky 02. Zdůvodňuje to solidním cash flow, vysokou dividendou a oborem podnikání, díky němuž firmě nehrozí pokles zisku kvůli případné globální recesi. Vzhledem k investicím do nových kapacit doporučuje také vsadit na akcie Unipetrolu, který by měl zaznamenat růst zisku na všech úrovních. 

Přes složitější situaci prostřednictvím úvěrů favorizuje i akcie společnosti ECM. Jejich současná cena je prý již totiž značně pod možným negativním scénářem a má tedy silný prostor k růstu. Vzhledem k minimálnímu dopadu světové ekonomiky doporučuje vsadit i na akcie Pegasu, jejichž cena kvůli negativnímu sentimentu výrazně klesla.

Také Fišer pokládá za zajímavou defenzivní investici akcie Telefóniky 02. Vychází z vysokého dividendového výnosu firmy ve výši 9,7 %, jejích nízkých dluhů a stabilních výsledků.

Investorům  s nižší averzí k riziku, kteří hledají akcie s velkým růstovým potenciálem, doporučuje akcie Erste Bank, momentálně nejvíc postižené negativním sentinelem. Za loňský rok ale banka splnila očekávání trhu a management potvrdil její výhled na roku 2008 a 2009. Banka také nemá problémy s rizikovými investice do CDO (dluhové finanční instrumenty, jejichž podkladová aktiva mohou být mj. vázána na nemovitosti). Do druhé poloviny roku ale zřejmě nelze v bankovním sektoru očekávat výrazné zisky.

Pro opatrnější investory
Současná nejistota nahrává defenzivím titulům, které tolik neovlivňuje hospodářský cyklus a jsou méně volatilní, jež  Kramule nazývá monopolním odvětvím. Patří sem utility, tedy provozovatelé telekomunikačních služeb, vodovodních či plynárenských sítí, farmacie, z nich pak hlavně generika, tabák, výroba alkoholu, hygienických potřeb.

Je ale třeba brát v úvahu míru jejich zadlužení. Je k nim ale třeba přistupovat selektivně. I defenzivní tituly nemusí vždy nejlepší výsledky, jako např. Philip Morris či Zentiva, jejíž vyhlídky v rámci ČR, Rumunska a Turecka pokládá Kramule dál za nejasné.

Lze hovořit o určité analogii se situací na trzích v letech 2000-2003? Podle Fišera jsou zde vždy rozdíly. Kramule soudí, že i tentokrát jde o „prasknutí“ akciové bubliny.  Na rozdíl od roku 2000, kdy šlo o nehmotná aktiva, a to internetové firmy, jde tentokrát u skutečná hmotná aktiva (domy).  Měl by zde být tedy minimální strop, pod který hmotná aktiva neklesnou, zatímco u nehmotných mohou teoreticky poklesnout až k nule.

V době takovýchto poklesů ztrácejí všechny indexy. Pokud se podíváme na index S&P 600, nejhůře to odnesly telekomunikační  společnosti, následované technologickými (informačními společnostmi). Pokles zaznamenal i spotřební sektor. Příliš naproti tomu neztrácely průmyslové společnosti, utility, finanční sektor, nebo firmy zaměřené na těžbu a zpracování surovin.

Nejlépe se pak dařilo zdravotnictví (farmacii) a energetickým firmám.  Podle Fišera nejnižší ztráty zaznamenávají v úvodní fázi poklesu firmy, vyrábějící tabákové výrobky, potraviny, dále telekomunikace a utility, Nejvíc postiženy bývají průmyslové a technologické firmy, automobilky, stavebnictví a softwarové firmy.

Oba analytici soudí, že firmám ve střední a východní Evropě by se mělo dál dařit. Podle Fišera by měly profitovat z pokračujícího silného růstu ekonomik a spotřebitelské poptávky, výrazně vyšších než v západní Evropě a v USA.  Trh počítá s tím, že Asii, Jižní Ameriku a Rusko negativně ovlivní  zpomalující se ekonomiky vyspělých zemí, udrží si ale vyšší tempo růstu, a to díky růstu výkonu  těchto ekonomik a vysokým cenám komodit, s čímž souvisí silná domácí poptávka a investice do infrastruktury.

Podle Kramuleho názoru je otázkou, jaký dopad bude mít zpomalení či recese v USA. Není totiž jisté, zda se přeleje na ostatní světové ekonomiky a v jaké míře. Jelikož jsou tyto ekonomiky značně propojeny a hodně vyvážejí do USA, zpomalení americké ekonomiky by se mělo v ostatních regionech projevit s určitým zpožděním, například v Evropě. To by se následně (s dalším zpožděním) pravděpodobně projevilo i  ve střední a východní Evropě.

Z tohoto pohledu pro rok 2008 dál doporučuje preferovat při investicích právě střední  a východní Evropu, ale i zbytek Evropy, protože makroekonomicky je na tom stále dobře a lze čekat další růst zisků místních firem. Je ale třeba bedlivě sledovat vývoj v USA a možné náznaky přelití problémů do Evropy. V roce 2009 by již možná byly atraktivnější kvůli vyhlídkám na další růst USA.  

Konzervativnější investoři  budou nejspíš dočasně víc využívat některé stále lépe úročené spořicí účty, nebo nabídku nových zajištěných fondů, které jim zpravidla garantují vrácení investované částky a zároveň nabízejí šanci na vyšší zisk. 
Již 34. a 35.

Zajištěný fond České spořitelny, spravovaný ovšem Erste Sparinvestem, nabízejí investici v korunách na pět let. První garantuje návratnost 90 % investované částky. Maximální výnos, který se odvíjí od vývoje kurzu akcií 25 významných společností, může za zmíněné pětiletí dosáhnout 60 %.

ESPA- ČS Zajištěný fond 35 zaručuje minimálně vrácení 100 % původní investice. Maximální není omezena.  Kolik investor vydělá závisí na vývoji komoditního indexu DJ AIG Cojmmodity Index. Vsadíte tedy na zajištěnou jistotu, nebo vybrané akcie?