Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Nejen akcionáři plačte

František Mašek
František Mašek
28. 3. 2008

Majoritní vlastníci si mohou mnout ruce. Způsob, jak české právo upravuje možnost vytěsnit z firmy ostatní akcionáře, je sice jedinečný či specifický, nikoliv ale protiústavní.

Nejen akcionáři plačte
Pokud něco není v pořádku, mohou se přece tito akcionáři vůči vytěsnění  soudně bránit, uvedl ve svém zdůvodnění Ústavní soud a tzv. senátorskou stížnost na squeeze out proto zamítl.

Z rozsáhlého zdůvodnění soudu vyplývá, že vytěsňování akcionářů je běžné i jinde a rozhodně přitom nejde o svévolný zásah do českého právního systému. Mimo jiné také uvádí, že stát stanovil dostatečně stabilní rámec  s podmínkami v duchu fair play.

Pokud někteří akcionáři protestují, že cenu odkupovaných akcií určuje ze zákona znalec, najatý většinovým vlastníkem firmy,  který tak může být neobjektivní, mohou přece napadnout jeho rozhodnutí soudně.

Před tak šalamounským zdůvodněním nelze než smeknout. Je přece veřejným tajemstvím, jak rychle (a kvalitně) někdy rozhodují české soudy. Nehledě na to, co takový soudní proces, vyžadující mimo jiné názor jiného znalce, stojí. 

Aby měl pro akcionáře smysl, měl  by být v kauze zainteresován částkou v desítkách tisíc či spíše sto tisíc korun. O podivných cenách některých odkupů si přitom v ČR cvrlikají vrabci na střeše. Kde ale není žalobce, není ani soudce.

Boj malých akcionářů s velkými tak bude pokračovat. První z nich, kteří přišli díky tunelům  v některých fondech či firmách o peníze, posléze přiostřili, v čemž jim pomohl zákon. V některých případech možná až moc, což nejspíš umožnilo, že se i v ČR rozmohlo vydírání majoritních vlastníků částí vykutálených drobných akcionářů.

Pokud  měla přinést pádnou odpověď kontroverzní (což přiznávají i někteří zákonodárci) právní norma o squeeze out, příliš se nepovedla. Mohou o tom vyprávět mnozí z akcionářů téměř 300 firem, v nichž podle agentury Čekia proběhl. Celkem dostali 13,5 mld. Kč. Nikdo ale nespočte, kolik to mělo skutečně být.

Pokud stát – prostřednictvím zákonodárců – kvůli několika jedincům trestá i jiné menšinové akcionáře, měl by zajistit, aby byly novelizovány alespoň nejkřiklavější přehmaty této právní normy a aby soudy rozhodovaly včas. 

Další otázkou zůstává, jak dlouho ještě bude ČR pyšná na svá specifika. Proč není možné řídit se právě u squeeze out německým nebo rakouským právem? Vždyť nejde o maličkost!
 
Těžko totiž můžeme čekat, že se po zkušenostech desítek či možná stovek tisíc akcionářů, kteří se mnohdy cítí díky kontroverzní právní normě poškozeni, někdo z nich pohrne na kapitálový trh.

V ČR je ale zjevně populárnější přístup ode zdi ke zdi, nebo od lobby k lobby, ať to stojí, co to stojí. Můžeme si jen přát, aby squeeze out nestál další peníze všechny české daňové poplatníky - v případě, že se někdo proti Ústavnímu soudu odvolá a Mezinárodní soud pro lidská práva ve Štrasburku mu dá za pravdu.
Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (7)

Vstoupit do diskuze
František Mašek

František Mašek

Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise Burza, na různých postech, naposledy jako šéfredaktor.... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo