Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Sázka na riziko

František Mašek
František Mašek
21. 4. 2008

Pro mnoho investorů zůstávají hedgeové fondy strašákem, jiní na ně nedají dopustit. Rostoucí vliv hedgeových fondů, jejichž investiční strategie není svázána žádnými pravidly, vede řadu regulátorů ke snahám daleko více zasahovat do jejich činnosti. Není divu. Špatné investice některých hedgeových fondů, jako například před lety LTCM, způsobily na trzích díky tzv. pákovému efektu velké potíže.

Sázka na riziko
Pokud se akciím či dalším trhům, a potažmo správcům peněz daří, investoři nemají příliš důvodů k nespokojenosti. Když ale delší dobu kolísají, nebo dokonce ztrácejí, roste popularita alternativních investic. Lze k nim vlastně zařadit i hedgeové fondy, které mají velmi širokou strategii i investiční záběr a jsou určeny pro omezený okruh investorů.

Množství strategií

Škála 14 základních strategií zahrnuje hedgeové fondy, zaměřené například na agresivně rostoucí tituly, dále bankrotující či reorganizující se firmy, investice na rozvíjejících se trzích, nebo tzv. makro fondy zaměřené na výnosy, které jim umožňují změny vládní politiky vybraných zemí.

Některé z těchto fondů využívají zároveň dlouhodobé, ale i krátkodobé strategie, jiné se cíleně soustředí na obchody na krátko, další na akvizice a fúze. V řadě případů využívají deriváty. Někdy jsou ovšem tyto fondy řazeny mezi hedgeové jen proto, že nemusí kvůli rozložení rizika dodržovat pětiprocentní limit pro investice do jediného titulu jako klasické podílové fondy, jejichž statut odpovídá evropské směrnici UCITS.

Pokud to tedy považuje jejich manažer za zajímavý zdroj zisků, mohou tvořit například 40 %, ale třeba i celý majetek fondu akcie jediné firmy.

Podobná strategie je samozřejmě riskantní, představuje  ovšem – jak jinak – šanci na vyšší zisk. Lze také, jak uvádí Zdeněk Stanovský z Masarykovy univerzity v Brně, hovořit o novém rozměru ve vztahu investičního manažera a klienta. Ten si tohoto manažera pouze nenajímá, ale stává se vlastně při investování jeho partnerem v situacích, které manažer považuje za zajímavé.

Správci hedgeových fondů si kromě správcovských poplatků účtují i poměrně vysoké procento ze zisku, často i 20 %. Jejich výsledky jsou velmi rozdílné. Kromě vysoce výnosných mezi nimi najdeme i ty, které kvůli špatným investicím do cenných papírů vázaným na méně kvalitní hypotéky zkrachovaly. Jako například dva fondy banky Bear Stearns.

Vltava, RSJ Invest, Wood & Company

Investiční strategie většiny hedgeových fondů, jejichž podílové listy je možné koupit i v ČR, se profiluje jiným směrem. Fond Vltava, který spravuje známý investor a autor několika knih Daniel Gladiš, hledá investiční příležitosti po celém světě.

Podobně je tomu u dvou hedgeových fondů registrovaných na Mauriciu, které spravuje společnost RSJ Invest. První z nich sází na Nové trhy, a to hlavně na východoevropské státy a země bývalého SSSR. Vlastní kapitál fondu na podílový list kolísá, momentálně se ale pohybuje kolem původní nominální hodnoty jedna koruna.

Správce fondu využívá hlavně faktu, že hedgeové fondy či po česku fondy kvalifikovaných investorů nemají stanoveny žádné omezující limity – pomineme-li fakt, že jsou určeny pro institucionální či zkušené investory a minimální investice do fondu činí 100 tisíc dolarů.

Hedgeový fond RSJ Turbo Equities hodlá v souladu se svým názvem sázet nejen na klasické akcie, ale i na pákové obchody. S těmi má ostatně RSJ Invest jako člen a market maker na derivátové burze Euronext.liffe bohaté zkušenosti.

Institucionální či zkušení investoři mají od srpna 2006 k dispozici také hedgeový fond Central and Eastern European, který spravuje Wood and Company. Fond registrovaný na Maltě může čelit propadům trhu díky krátkým pozicím (tzv. short selling). To je podle manažera Jaroslava Krabce, který donedávna řídil dlouhodobě úspěšný Český akciový fond ING, stejná strategie, jakou využívá zmíněný fond Vltava, ovšem v celém světě.

Fond Wood and Company od srpna 2006 vydělal 19,3 %, zatímco srovnatelný CECE Extended index, který tvoří akcie kotované v ČR, Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Slovinsku, Chorvatsku a Srbsku, deset procent. V březnu ale fond ztratil přes dvě procenta, zatímco zmíněný indikátor –1,5 %.

Našly finanční tituly dno?
Krabec  vysvětluje tento vývoj rozsáhlými nákupy. Fond koupil hlavně akcie Erste Bank a Raiffeisenbank. Ocenění finančních titulů je totiž podle Krabce zajímavé a naznačuje, že se blíží jejich cenové dno. Kvůli dividendám pokládá za zajímavé i akcie Telefóniky 02 ČR a maďarského MATAVu. Fond naopak prodal futures na německý index DAX a polský indikátor WIG 20.

Aktuálně nemá fond žádné krátké pozice – věří tedy jeho manažer, že trhy již porostou? Objem hotovosti klesl z 62,2 na 35 %, lze tedy očekávat další zajímavé nákupy.

Minimální investice do fondu činí 100 tisíc eur. Oficiální ocenění fondu se dělá jednou za tři měsíce, při této příležitosti může klient prodat  podílové listy. Aby neměl fond problém s hotovostí, musí klient informovat o plánovaném odchodu z fondu 30 dnů předem.

Fondy hedgeových fondů
Hedgeové fondy jsou primárně určeny pro institucionální či vzdělané klienty, využít je však mohou i ti drobní. Nikoli v klasické podobě – jde o fondy hedgeových fondů, které samy investují do hedgeových fondů a rozkládají tak riziko. Smyslem těchto investic není tedy dosáhnout enormního, ale relativně slušného výnosu. A snížit díky různým strategiím těchto fondů zmíněné riziko.

Jak řekl serveru Finmag generální manažer Asociace pro kapitálový trh Martin Hanzlík, tyto fondy jsou nabízeny například v sousedním Německu, a to někdy již od investice ve výši 50 eur.

V ČR zatím legislativa existenci podobných fondů neumožňuje. Prozatím po nich ani není poptávka a pro správce fondů, kteří by je nabízeli (jde vlastně o produkt někoho jiného), také nejsou prioritou. Pokud budou úspěšné u našich sousedů, časem si možná najdou své ctitele mezi opatrnějšími investory i v ČR.
Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
František Mašek

František Mašek

Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise Burza, na různých postech, naposledy jako šéfredaktor.... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo