https%3a%2f%2fwww.finmag.cz%2ffinance%2f262367-fondy-ztracely
https://www.finmag.cz/finance/262367-fondy-ztracely
https://www.finmag.cz/finance/262367-fondy-ztracely
Fondy ztrácely
Nepříznivý vývoj na akciových či dalších trzích snižuje zájem o individuální správu majetku, ale také o obhospodařování aktiv vložených do podílových fondů. Jak vyplývá ze statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT), celkový objem majetku investovaný přes její členy dosáhl koncem března 714,32 mld. Kč a byl tak o 1,44 mld. Kč nižší než koncem loňského roku.
Největším správcem peněz je se 167,02 mld. Kč skupina ČSOB. Za ní následují PPF Asset Management (152,70 mld. Kč) a Česká spořitelna, která má ve správě aktiva za 151,59 mld. Kč.
Daleko větší úbytek majetku zaznamenaly podílové fondy, které podle odhadů využívá k investování asi milion a půl českých občanů a prakticky každá rodina v ČR. Celkově šlo podle informací AKAT o 18,78 mld. Kč. Aktiva fondů registrovaných podle zahraniční legislativy klesla o 5,19 mld. Kč a majetek fondů, které byly založeny podle českých zákonů, o 13,58 mld. Kč.
Největší odliv majetku zaznamenaly akciové fondy, ztrácely ovšem i dluhopisové a smíšené fondy, stejně jako fondy peněžního trhu a fondy fondů. Důvod je nasnadě: stačí se podívat na vývoj akciových či dalších trhů. Pomineme-li fondy peněžního trhu, jejichž výnosy ovšem rovněž výrazně klesly, představují fondy, jejichž zhodnocení je kladné, onu pověstnou výjimku potvrzující pravidlo.
Příliv peněz zaznamenaly naopak v letošním prvním čtvrtletí zajištěné a nemovitostní fondy. Nejpopulárnější zůstávají fondy peněžního trhu, jejichž objem aktiv činil ke konci března 105,76 mld. Kč. I ony přišly o zhruba dvě miliardy korun. Druhé v pořadí, zajištěné fondy si naopak polepšily o 887 mil. Kč, jejich majetek tak vzrostl na 65,6 mld. Kč.
Třetí v tomto pomyslném žebříčku, a to akciové fondy (aktiva ve výši 38,45 mld. Kč), přišly naopak o 9,58 mld. Kč, zatímco dluhopisové fondy (32,21 mld. Kč) ztratily asi čtyři miliardy a smíšené fondy (35,22 mld. Kč) přes tři miliardy korun. Mírně si pohoršily také fondy fondů. Postupně roste objem peněz, které svěřili investoři nemovitostním fondům – v prvním čtvrtletí stoupla jejich aktiva o 204 mil. Kč. Celkovým objemem spravovaného majetku ve výši 1,41 ovšem dál výrazně zaostávají za někdejšími optimistickými předpověďmi, podle nichž to může být v krátké době zhruba desetinásobek této hodnoty.
Krize na trhu nemovitostí v USA, která se postupně rozšířila i do finančního sektoru a dalších zemí, ovšem dál vyvolává obavy či nejistotu. Přestože se některé nemovitostní fondy prodávané v ČR zaměřují na Česko, případně střední a východní Evropu, která by podle expertů neměla – alespoň zatím – dopad této krize pocítit, semínko obav stále působí.
To vše psychologicky nahrává investicím do zajištěných fondů, jež garantují investorům vrácení minimálně investované částky (až na výjimky nikoliv ovšem z pohledu rostoucí inflace), zpravidla ale za delší dobu. V řadě případů jde tedy nejspíš o odsouvání stávajícího problému, který zní: kam investovat?
Obliba zajištěných či garantovaných fondů nahrává skupině ČSOB, o níž lze s určitou nadsázkou říci, že každoměsíční úspěšnou nabídkou těchto fondů zachraňuje trh. Na zajištěné či podobně konstruované fondy se sice zaměřují i konkurenti této finanční skupiny, ovšem zdaleka ne v takové míře jako ČSOB.
Není ostatně divu. Fetiš řady českých investorů, jímž je posuzování kvality fondů podle jejich ročního výnosu, zatím nevzbuzuje příliš optimismu. Většina typů podílových fondů je v tomto ohledu v minusu. Za měsíční, tříměsíční a v některých případech i pololetní období již ale vykazují daleko lepší výsledky.
Samozřejmě s výjimkou akcií, byť i jim se v posledních týdnech podařilo odrazit od pomyslného dna. Přes sílící názor, že je již to nejhorší za námi, zůstávají trhy nervózní. A pro leckoho pak hledání alternativ, kam investovat, možná i zbytečně hektické.
Na rozdíl od zkušených (a mnohdy agresivních) investorů je vějíř možností, kam investují „správci rodinných portfolií“, již lze tušit za řadou investorů do fondů, daleko užší a z řady důvodů pak investují stále konzervativněji.
Vedle pochopitelné popularity zajištěných fondů, které mají ovšem (viz výše) i své zápory, roste v době poklesu výnosů fondů peněžního trhu i fondů dluhopisových popularita stále lépe úročených spořicích účtů. Vyjdeme-li ze stávajících výnosů do splatnosti, měly by znovu získat na popularitě fondy peněžního trhu. Dokud se ale u těchto fondů neobjeví zajímavý výnos, těžko budou asi zmíněným spořicím účtům vážněji konkurovat.
Levné akcie nahrávají očekáváním, že si mohou v dohledné době významně polepšit i akciové fondy, a to zejména v delším období. Krátkodobě je ovšem stále třeba počítat i s riziky, která se mohou skrývat v bilancích finančních institucí i s jejich logicky ostražitým postojem k poskytování nových úvěrů. Jak se to projeví ve světové ekonomice a hlavně, jak rychle a kdy budou tyto překážky odstraněny?
Škoda jen, že zatím nejsou k dispozici také údaje o výsledcích fondů, alespoň těch evropských za letošní první čtvrtletí, aby je bylo možné – i s ohledem na různé priority investorů v jiných zemích – porovnat se čtvrtletními výsledky těch, které spravují majetek českým občanům.
Daleko větší úbytek majetku zaznamenaly podílové fondy, které podle odhadů využívá k investování asi milion a půl českých občanů a prakticky každá rodina v ČR. Celkově šlo podle informací AKAT o 18,78 mld. Kč. Aktiva fondů registrovaných podle zahraniční legislativy klesla o 5,19 mld. Kč a majetek fondů, které byly založeny podle českých zákonů, o 13,58 mld. Kč.
Největší odliv majetku zaznamenaly akciové fondy, ztrácely ovšem i dluhopisové a smíšené fondy, stejně jako fondy peněžního trhu a fondy fondů. Důvod je nasnadě: stačí se podívat na vývoj akciových či dalších trhů. Pomineme-li fondy peněžního trhu, jejichž výnosy ovšem rovněž výrazně klesly, představují fondy, jejichž zhodnocení je kladné, onu pověstnou výjimku potvrzující pravidlo.
Příliv peněz zaznamenaly naopak v letošním prvním čtvrtletí zajištěné a nemovitostní fondy. Nejpopulárnější zůstávají fondy peněžního trhu, jejichž objem aktiv činil ke konci března 105,76 mld. Kč. I ony přišly o zhruba dvě miliardy korun. Druhé v pořadí, zajištěné fondy si naopak polepšily o 887 mil. Kč, jejich majetek tak vzrostl na 65,6 mld. Kč.
Třetí v tomto pomyslném žebříčku, a to akciové fondy (aktiva ve výši 38,45 mld. Kč), přišly naopak o 9,58 mld. Kč, zatímco dluhopisové fondy (32,21 mld. Kč) ztratily asi čtyři miliardy a smíšené fondy (35,22 mld. Kč) přes tři miliardy korun. Mírně si pohoršily také fondy fondů. Postupně roste objem peněz, které svěřili investoři nemovitostním fondům – v prvním čtvrtletí stoupla jejich aktiva o 204 mil. Kč. Celkovým objemem spravovaného majetku ve výši 1,41 ovšem dál výrazně zaostávají za někdejšími optimistickými předpověďmi, podle nichž to může být v krátké době zhruba desetinásobek této hodnoty.
Krize na trhu nemovitostí v USA, která se postupně rozšířila i do finančního sektoru a dalších zemí, ovšem dál vyvolává obavy či nejistotu. Přestože se některé nemovitostní fondy prodávané v ČR zaměřují na Česko, případně střední a východní Evropu, která by podle expertů neměla – alespoň zatím – dopad této krize pocítit, semínko obav stále působí.
To vše psychologicky nahrává investicím do zajištěných fondů, jež garantují investorům vrácení minimálně investované částky (až na výjimky nikoliv ovšem z pohledu rostoucí inflace), zpravidla ale za delší dobu. V řadě případů jde tedy nejspíš o odsouvání stávajícího problému, který zní: kam investovat?
Obliba zajištěných či garantovaných fondů nahrává skupině ČSOB, o níž lze s určitou nadsázkou říci, že každoměsíční úspěšnou nabídkou těchto fondů zachraňuje trh. Na zajištěné či podobně konstruované fondy se sice zaměřují i konkurenti této finanční skupiny, ovšem zdaleka ne v takové míře jako ČSOB.
Není ostatně divu. Fetiš řady českých investorů, jímž je posuzování kvality fondů podle jejich ročního výnosu, zatím nevzbuzuje příliš optimismu. Většina typů podílových fondů je v tomto ohledu v minusu. Za měsíční, tříměsíční a v některých případech i pololetní období již ale vykazují daleko lepší výsledky.
Samozřejmě s výjimkou akcií, byť i jim se v posledních týdnech podařilo odrazit od pomyslného dna. Přes sílící názor, že je již to nejhorší za námi, zůstávají trhy nervózní. A pro leckoho pak hledání alternativ, kam investovat, možná i zbytečně hektické.
Na rozdíl od zkušených (a mnohdy agresivních) investorů je vějíř možností, kam investují „správci rodinných portfolií“, již lze tušit za řadou investorů do fondů, daleko užší a z řady důvodů pak investují stále konzervativněji.
Vedle pochopitelné popularity zajištěných fondů, které mají ovšem (viz výše) i své zápory, roste v době poklesu výnosů fondů peněžního trhu i fondů dluhopisových popularita stále lépe úročených spořicích účtů. Vyjdeme-li ze stávajících výnosů do splatnosti, měly by znovu získat na popularitě fondy peněžního trhu. Dokud se ale u těchto fondů neobjeví zajímavý výnos, těžko budou asi zmíněným spořicím účtům vážněji konkurovat.
Levné akcie nahrávají očekáváním, že si mohou v dohledné době významně polepšit i akciové fondy, a to zejména v delším období. Krátkodobě je ovšem stále třeba počítat i s riziky, která se mohou skrývat v bilancích finančních institucí i s jejich logicky ostražitým postojem k poskytování nových úvěrů. Jak se to projeví ve světové ekonomice a hlavně, jak rychle a kdy budou tyto překážky odstraněny?
Škoda jen, že zatím nejsou k dispozici také údaje o výsledcích fondů, alespoň těch evropských za letošní první čtvrtletí, aby je bylo možné – i s ohledem na různé priority investorů v jiných zemích – porovnat se čtvrtletními výsledky těch, které spravují majetek českým občanům.
Nejnovější podcasty