https%3a%2f%2fwww.finmag.cz%2ffinance%2f262355-spor-o-kotvu-pokracuje
https://www.finmag.cz/finance/262355-spor-o-kotvu-pokracuje
https://www.finmag.cz/finance/262355-spor-o-kotvu-pokracuje
Spor o Kotvu pokračuje
Krajský soud v Hradci Králové by mohl podle neoficiálních informací po zhruba dvou a půl letech brzy vynést prvoinstanční rozsudek v kauze Miroslava Hálka a dalších deseti osob, obžalovaných z možného vytunelování Investičních fondů Trend a Mercia. Poněkud ve stínu tohoto případu čelí Hálek a další osoby jinému obvinění, které se vztahuje k 56 % akcií Kotvy, jež kdysi patřily Trendu.
Podle obžaloby, kterou projednává Městský soud v Praze, se Hálek a další čtyři obvinění dopustili podvodu, někteří z nich i padělání úředních listin. Spor se vede o to, zda Hálek a další osoby kolem tehdejšího vedení Trendu zapůjčili kyperské společnosti Forminster Enterprises Limited (FEL) nebo prodali 56 % akcií Kotvy. FEL se měl přitom podílet na vytunelování Trendu, státní zástupce proto akcie Kotvy zablokoval.
Zatímco obžalovaní tvrdí, že šlo o půjčku 384 971 akcií Kotvy – a to na 2230 dnů – a dokládají to uzavřenou smlouvou, obžaloba je viní z toho, že tyto akcie prodali a smlouva je tedy falešná. Soud má přitom k dispozici i jiné dokumenty, podle nichž mělo jít o prodej. Kdo má pravdu?
Během jednání soudu se tak pochopitelně objevila řada navzájem si odporujících dokumentů, mnohé z nich pohříchu nikoliv v originální podobě. Jak přitom tvrdí obžalovaní, některé důležité materiály byly zfalšovány, a to včetně podpisů. V případě podpisů podezřelých Libora Páva a Martina Vlčka to dokonce dokládají znaleckými posudky soudních znalkyň z oboru grafologie či daktyloskopie.
Na některých důležitých smlouvách se totiž podle znalkyň Anny Grabowské a Niny Trojanové objevily zcela totožné podpisy obou jmenovaných jako na dříve podepsaných listinách, což označily za nemyslitelné. Přestože je obtížné porovnávat podpisy podle kopií předložených materiálů (proto chybí řada originálů?), poukázaly znalkyně na dokumenty, z nichž mohly být podpisy technicky přeneseny na jiné.
Jednání provází řada dalších nejasností. Například kdo byl či je majitelem FEL. Hálek dokonce uvedl, že smyslem této akce je legalizovat vytunelování aktiv, která původně patřila Královéhradecké brokerské společnosti (KHB – tehdejšímu majiteli IF Trend), a to společností, jež po řadě změn nese jméno Česká investiční a správcovská. Uvedl dokonce, že tehdejší dozor nad finančním trhem, policie i další instituce, které se kauzou zabývají, o tomto, jak říká, nezákonném vyvedení aktiv z KHB věděli již v roce 1998.
Hálek v této souvislosti poukázal na skupinu osob, která se podle něj mohla na těchto transakcích podílet. Právní zástupce poškozené strany František Meszáros Finmagu řekl, že se k této záležitosti nemůže vyjadřovat, protože k tomu nemá svolení klienta. Před soudem nicméně označil Hálkova slova a argumentaci za součást taktiky či způsob obhajoby, na kterou má samozřejmě Hálek právo.
Názor Martina Bendy, tedy jednoho z těch, jichž se záležitost měla podle Hálka týkat, se zatím Finmagu zjistit nepodařilo. Rádi mu v tomto směru samozřejmě poskytneme prostor dodatečně.
Soud se má záležitostí, která se týká akcií Kotvy, zabývat až po prázdninách. Těžko předjímat jeho rozhodnutí, v každém případě lze ale očekávat, že až padne rozsudek, minimálně jedna ze stran, zúčastněných v této kauze, se odvolá. Ortel soudu může přitom ovlivnit řadu civilních sporů o majetek, které se v tomto směru vedou.
Zatímco obžalovaní tvrdí, že šlo o půjčku 384 971 akcií Kotvy – a to na 2230 dnů – a dokládají to uzavřenou smlouvou, obžaloba je viní z toho, že tyto akcie prodali a smlouva je tedy falešná. Soud má přitom k dispozici i jiné dokumenty, podle nichž mělo jít o prodej. Kdo má pravdu?
Během jednání soudu se tak pochopitelně objevila řada navzájem si odporujících dokumentů, mnohé z nich pohříchu nikoliv v originální podobě. Jak přitom tvrdí obžalovaní, některé důležité materiály byly zfalšovány, a to včetně podpisů. V případě podpisů podezřelých Libora Páva a Martina Vlčka to dokonce dokládají znaleckými posudky soudních znalkyň z oboru grafologie či daktyloskopie.
Na některých důležitých smlouvách se totiž podle znalkyň Anny Grabowské a Niny Trojanové objevily zcela totožné podpisy obou jmenovaných jako na dříve podepsaných listinách, což označily za nemyslitelné. Přestože je obtížné porovnávat podpisy podle kopií předložených materiálů (proto chybí řada originálů?), poukázaly znalkyně na dokumenty, z nichž mohly být podpisy technicky přeneseny na jiné.
Jednání provází řada dalších nejasností. Například kdo byl či je majitelem FEL. Hálek dokonce uvedl, že smyslem této akce je legalizovat vytunelování aktiv, která původně patřila Královéhradecké brokerské společnosti (KHB – tehdejšímu majiteli IF Trend), a to společností, jež po řadě změn nese jméno Česká investiční a správcovská. Uvedl dokonce, že tehdejší dozor nad finančním trhem, policie i další instituce, které se kauzou zabývají, o tomto, jak říká, nezákonném vyvedení aktiv z KHB věděli již v roce 1998.
Hálek v této souvislosti poukázal na skupinu osob, která se podle něj mohla na těchto transakcích podílet. Právní zástupce poškozené strany František Meszáros Finmagu řekl, že se k této záležitosti nemůže vyjadřovat, protože k tomu nemá svolení klienta. Před soudem nicméně označil Hálkova slova a argumentaci za součást taktiky či způsob obhajoby, na kterou má samozřejmě Hálek právo.
Názor Martina Bendy, tedy jednoho z těch, jichž se záležitost měla podle Hálka týkat, se zatím Finmagu zjistit nepodařilo. Rádi mu v tomto směru samozřejmě poskytneme prostor dodatečně.
Soud se má záležitostí, která se týká akcií Kotvy, zabývat až po prázdninách. Těžko předjímat jeho rozhodnutí, v každém případě lze ale očekávat, že až padne rozsudek, minimálně jedna ze stran, zúčastněných v této kauze, se odvolá. Ortel soudu může přitom ovlivnit řadu civilních sporů o majetek, které se v tomto směru vedou.
Nejnovější podcasty