Stříbro a uran?

Zajímavé zůstávají firmy jako Petroleiro Brasileiro nebo Gazprom. Sázet je možné mj. na stříbro či jadernou energetiku. Je však třeba mít na paměti, že se odpovědi manažerů dvou podílových a jednoho hedgeového fondu na otázky serveru Finmag, týkající se možného vývoje akciových či dalších trhů, nezřídka liší.

Finmag oslovil správce akciového fondu Top Stock IS České spořitelny Jána Hájka, Petra Kalinu, který řídí hedgeový fond RSJ NewMarkets, a portfoliomanažera Zlatého Fondu ČP Investu Milana Tomáška. Odpovídali na následující otázky:

1. Mají již podle vás akciové trhy letos to nejhorší za sebou? Pokud vezmeme současnou hodnotu akciových indexů, budou koncem roku výše, či níže než nyní?
2. Je to vždy samozřejmě záležitost jednotlivých titulů, nicméně která odvětví či obory (případně jednotlivé společnosti) mohou být ve druhé polovině roku zajímavé, a které nikoliv?
3. Jak se díváte na české akcie? Očekáváte, že si index PX do konce roku polepší, nebo pohorší? Které české, respektive v Praze obchodované tituly mohou být zajímavé a proč? Jakým byste se naopak vyhnuli?
4. Vezmeme-li v úvahu i jiné investiční příležitosti: a) Jak hodnotíte další možný vývoj komoditních trhů, zejména ropy, zlata? Existují ještě nějaké „zapomenuté“ komodity, na které by měl investor vsadit? b) Nepřišel již po řadě korekcí čas na investice do finančních titulů? c) Jak hodnotíte nemovitostní společnosti? d) Zůstanou podle Vás dluhopisy pro investory hledající vyšší výnos nadále Popelkou? Případně e) Existují jiné zajímavé investiční příležitosti, které nebyly uvedeny?

Ján Hájek, portfoliomanažer fondu IS ČS Top Stocks:

1. Pro mne je těžké říci, jestli mají akciové trhy to nejhorší za sebou, protože si myslím, že hlavním důvodem prudkého červnového poklesu akcií na vyspělých trzích je pokračující odliv investic z akciových fondů, přesun peněz z akcií do pevně úročených instrumentů u institucionálních fondů (například penzijních) a de leverage u hedgeových fondů a jiných krátkodobých investorů (a s tím spojená likvidace pozic). Ani velmi nízké absolutní úrovně relativního ocenění, mnohem vyšší než očekávaná fundamentální výkonnost společností mimo finanční sektor a výrazně vyšší očekávaný výnos akcií ve srovnání s jinými aktivy nedokáže tento letošní trend zatím otočit. Čistě z pohledu současného ocenění akcií a za předpokladu, že společnosti minimálně vykážou očekávané hodnoty tržeb a zisku ve zbylých čtvrtletích roku 2008, by se akcie na vyspělých trzích měly obchodovat mnohem výše. Můj současný odhad je, že akciové trhy v USA a v Evropě momentálně diskontují více než 25% pokles zisku společností ze současných úrovní, takže při splnění předchozí podmínky nelze vyloučit více než 33% růst (z hladiny 75% správné valuace na 100%). Zda k tomu dojde do konce letošního roku, je však skutečně otázkou.
2. Co se týče jednotlivých sektoru v USA a v Evropě, myslím si, že momentálně jsou mnohé růstové společnosti (např. technologický sektor) obchodované s historicky velmi nízkou prémií proti zbytku trhu. Dále společnosti ze spotřebitelských sektorů (zejména v USA a ve Velké Británii) jsou oceněné na mnohem negativnější scénář, než jaký předpokládám, že nastane. Také podle mého názoru již nastal okamžik, kdy investice do některých společností z finančního sektoru bude v budoucnu velmi výnosná.
3. České akcie bohužel již skoro vůbec nesleduji, takže nejsem schopen dát rozumnou odpověď.
4. a) Moc komodity nesleduji, takže nemůžu dát tip na nějakou zapomenutou. Domnívám se však, že investice do společností ze sektoru Oil Services je stále velmi zajímavá. Myslím si, že k tomu, aby došlo k zastavení růstu cen ropy, bude mimo jiné nutná podstatně vyšší úroveň investic do infrastruktury tohoto sektoru (nová pole, ropovody, rafinérie aj). b) Již jsem komentoval výše. c) Myslím si, že společnosti ze sektoru Home Builders v USA jsou na současných úrovních velmi zajímavou příležitostí. d) Z mého pohledu nepřinesou státní dluhopisy v příštích pěti letech pro investory žádný reálný výnos. Jestliže někde existuje u obligací příležitost, jsou to vysoce úročené korporátní dluhopisy. Ale i v tomto případě si myslím, že lepší sázku na dobrý vývoj fundamentu společnosti představují spíše akcie, a to díky jejich současnému neopodstatněně nízkému ocenění.

Petr Kalina, portfoliomanažer fondu RSJ NewMarkets:

1. Podle mého názoru je již většina trhů na fundamentálně podhodnocených úrovních, na konci roku tedy očekávám vyšší hodnoty. Současně zde zůstávají rizika (zejména vývoj na trzích komodit a možnost eskalace konfliktu mezi Izraelem a Iránem), které mohou vést ke zvýšení nerovnováhy a krátkodobě medvědí trh prodloužit. Rizikem není pouze růst cen komodit, ale i jejich výrazný pokles, neboť tento sektor již má významnou váhu na akciových indexech.
2. Současná nerovnováha jistě nahrává spíše výběru jednotlivých titulů do portfolia před investicí do indexů. Zastávám strategii investice do hodnotových (value) titulů na východních trzích (zejména Ruska, Ukrajiny a Kazachstánu). Zde je ekonomický růst podpořen vývojem cen komodit (ropa, uhlí, ocel) a úroveň hrubého domácího produktu na obyvatele navíc výrazně zaostává za ČR.
3. Český akciový trh je podle mého názoru již také podhodnocen a očekávám jeho růst do konce roku. Nicméně české tituly patřily mezi nejvíce nadhodnocené v minulých letech, proto zde očekávám oživení pomalejší než na okolních, zejména východních trzích.
4. a) U ropy a zlata se podle mého názoru nashromáždily faktory, které by měly vést k poklesu cen ve třetím čtvrtletí. Toto očekávání je ale podmíněno uklidněním situace na Blízkém Východě, zejména konfliktu mezi Izraelem a Iránem. Podle mne je zapomenutou komoditou uran a mnou spravovaný fond proto investuje do ruské společnosti, vyrábějící palivo do jaderných elektráren. b) Finanční tituly určitě ano, ale velmi selektivně. Některé tituly se zde "svezly" s negativním sentimentem v sektoru a spadly neoprávněně. c) Zde opět záleží, na kterém trhu působí, ale obecně u těchto titulů očekávám pomalejší oživení než v případě finančního sektoru, což je dáno obecně nižší pružností trhu nemovitostí. d) Zvláště po minulých propadech akciových trhů je zcela zřejmá preference akciových investic nad dluhopisovými. Neočekávám, že by se mělo v nejbližších měsících na této relativní atraktivitě akcií cokoli změnit.

Milan Tomášek, portfoliomanažer Zlatého fondu ČP Investu:

1. Je těžké hodnotit současnou situaci, protože se potýkáme s faktory, které mají obtížně predikovatelné dopady na ekonomiku. Očekávám nicméně, že indexy budou spíše výše než níže, a preferuji pochopitelně region BRIC včetně Japonska. Atraktivitu asijských trhů výrazně sráží rostoucí inflace. V případě amerických a evropských akcií je břemenem jejich dalšího vývoje stav finančního sektoru spolu s cenou ropy.
2. Domnívám se, že nedojde k významným sektorovým změnám. Finanční sektor, automobilky či nemovitostní firmy budou relativně ztrácet. Nadále se domnívám, že těžařské společnosti budou porážet zbytek trhu. V případě těžby ropy a plynu – Petroleo Brazileiro nebo ruský Gazprom. U společností, vázaných na těžbu komodit,zlata či stříbra – Barrick Gold či Kinross. Černým koněm mohou být alternativní zdroje energií.
3. Domnívám se, že prostor směrem dolů je omezený. Vyhnul bych se však developerům. Mezi perspektivní tituly bych zařadil Erste Bank, ČEZ a Unipetrol.
4. a) Zapomenuté komodity pochopitelně existují, ale smysl mají pouze ty, co se dají obchodovat. Z pohledu vývoje ve druhém pololetí se domnívám, že ceny komodit budou spíše růst než klesat. Pro tento fakt hovoří sezónní charakter, inflační prostředí, klesající dolar a finanční turbulence. Asi nejvíce relativně podhodnocenou komoditou v současnosti je stříbro. b) Ne. Proces ozdravení ve finančním sektoru není ani ve své polovině, proto je lépe se mu prozatím vyhnout a hledat investiční příležitosti jinde. c) Nemovitostní společnosti jsou spojeny se současnou krizí a vyhlídky na lepší budoucnost se spíše vzdalují než přibližují. d) V této fázi vývoje nejsou dluhopisy vhodnou volbou pro překonání inflace. e) Perspektivu vidím ve změně energetické politiky a větším důrazu na atomovou energii. Z renesance jaderné energetiky by mohly profitovat jak těžaři uranu (např. Cameco), tak i poskytovatelé technologií (např. Areva).