Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Lehman Brothers straší fondy

František Mašek
František Mašek
3. 10. 2008

Mnozí čeští investoři mají za sebou další nepříjemné překvapení. Či spíše šok. Po akciích, které jsou letos kvůli globální finanční krizi většinou těžce v minusu, ztratil největší korunový fond peněžního trhu Sporoinvest za měsíc procento a čtvrt. Jeho aktuální roční výnos tak klesl na 0,62 %.

Lehman Brothers straší fondy

Ztrácely i některé další fondy peněžního trhu a hlavně dluhopisové fondy – především kvůli investicím do dluhopisů americké investiční banky Lehman Brothers (LB), ruským obligacím a zdražení peněz na bankovním trhu.

U fondu peněžního trhu, pokládaného za poměrně bezpečný, působí citovaná ztráta jako studená sprcha. Při vysokém ratingu investiční banky LB AA, která k této ztrátě významně přispěla, ale těžko někdo původně očekával, že skončí v konkurzu.

Sázka na vládu nevyšla

O potížích Lehmanů se, jak připouští Radek Urban, generální ředitel Investiční společnosti České spořitelny, která spravuje Sporoinvest, vědělo delší dobu. „Při diskusi o tom, zda dluhopisy Lehman Brothers raději neprodat, jsme ale dospěli k závěru, že ji americká vláda zachrání, stejně jako před tím Bear Stearns. To se však nestalo,“ říká Urban.

Vzhledem k diverzifikaci portfolia – dluhopisy LB měly hodnotu zhruba 500 mil. Kč při 40miliardovém portfoliu fondu – jiné tituly tuto ztrátu částečně kompenzovaly. Urban upozorňuje na věčné dilema: vyšší výnos versus větší bezpečí. Kdyby fond investoval jen do státních pokladničních poukázek a dlouhodobě vydělával méně, investorům by se to také nelíbilo.

Část aktiv LB byla přitom v rámci konkurzu prodána. Hodnota jeho dluhopisů tedy není nulová, ale 20 %. Podílové listy Sporoinvestu přitom tvoří součást portfolií některých smíšených fondů IS České spořitelny. Ty tedy utrpěly díky této investici rovněž určité ztráty. „Jde o krátkodobý výsledek, podle něhož není možné posuzovat roční či dlouhodobou výkonnost fondu,“ upozorňuje Urban.

Minusy – ovšem do dvou desetin procenta – vykazují i některé další korunové fondy peněžního trhu, například IKS Komerční banky plus či ČP Investu. Příčinou je zřejmě zdražení mezibankovních úvěrů.

Dluhopisy v červených číslech

Daleko větší ztrátu, a to téměř sedm procent, vykázal za poslední měsíc fond CS Korporátních dluhopisů. Fond podle juniormanažerky fondu Veroniky Posch z Erste Sparinvestu investuje hlavně do dluhopisů evropských a amerických finančních společností. Jeho portfolio tak tvořily i dluhopisy LB a dalších amerických bank, které měly velký vliv na kurz jeho podílového listu.

Fond byl dobře diverzifikován, cena tak odráží sentiment na trhu. Současné trhy ale nejsou podle Posch normální – všechny dluhové cenné papíry kromě německých (Bund) a amerických státních dluhopisů jsou nelikvidní. Špatné zprávy z amerického finančního trhu a zpětné odkupy některých fondů přinesly přitom na nelikvidním trhu velký tlak na ceny.

Nedostatek likvidity na finančních trzích a negativní sentiment přispěly k nízkému ocenění části cenných papírů, které fond drží. Průměrný výnos dluhopisů do splatnosti, která má fond v portfoliu, přesahuje 7,50 %. Posch tedy věří, že ve střednědobém období výnos fondu znovu poroste, byť mohou mít pokračující výkyvy trhu znovu negativní dopad na tržní ocenění dluhopisů, které fond drží.

Ruský direkt

Fond korporátních dluhopisů ČP Investu ztratil za měsíc více než deset procent. Jeho manažer Daniel Kukačka to vysvětluje velkou angažovaností fondu v dluhopisech amerických finančních institucí a ruských dluhových cenných papírech. Tzv. spread vzrostl podle Kukačky až na osm procent. Dvouletý dluhopis tak ztrácí 16 %, tříletý 24 %.

Na trhu panuje konsensus, že klíčovou roli by měl sehrát plán vlády USA na záchranu finančního sektoru. Jeho přijetí je však jen nezbytnou podmínkou, nikoliv zárukou stabilizace finančního sektoru. Kukačka soudí, že investoři pak počkají jeden až tři týdny, jaký bude mít efekt. Pak bude zřejmé, zda přispěl k růstu důvěry.

Za velký problém trhu korporátních dluhopisů označil fakt, že ratingové agentury reagují na potíže některých společností s velkým zpožděním. Podle Kukačky jim snižují rating, až když není vyhnutí. Podléhají tak střednědobým zájmům bank. Snížení ratingu pro ně vlastně představuje konflikt zájmů, protože si tak vlastně při stávajícím systému snižují příjmy.

Zajímavá investice?

Dluhopisové fondy, které investují do korporátních obligací, mohou být podle Kukačky do budoucna zajímavé. Důležité ovšem bude, aby nedošlo k bankrotu žádné další velké firmy, což je riziko, které stále potenciálně existuje.

Pak by mohl činit průměrný výnos fondu, který Kukačka spravuje – podle průměrné výše kuponu a nárůstu cen dluhopisů – v průměru 15 procent za rok. Může se například stát, že ceny dluhopisů firmy, která měla potíže, budou činit 70 %. Průměrná hodnota likvidačních zůstatků se přitom pohybuje kolem 50 %.

Ratingová agentura Moody´s očekává podle Kukačky, že počet bankrotů, který se vztahuje k tzv. rizikovým dluhopisům s vysokým výnosem (tzv. high yield), dosáhne za rok 7 %. V případě rozvíjejících se trhů by jich měla být podle banky JP Morgan jen tři procenta. Podle Kukačky to znamená, že na tom budou rozvíjející se trhy přece jen trochu lépe než USA. či Evropa.

Budou tedy některé dluhopisy a dluhopisové fondy opět v módě? Strategie, na kterou upozorňuje Kukačka, nahrává spíše rizikověji zaměřeným investorům. Ti čeští jsou ovšem konzervativnější a v poslední době je spíše prodávali.

Odpověď na nastolenou otázku samozřejmě závisí na vývoji trhů. Na těch neklidných, jako nyní, ztrácí, jak vidno, většina akciových, ale také řada dluhopisových fondů.

Otazníky nad certifikáty

Současná hektická doba, která přispěla k ukončení činnosti nebo výrazné změně podoby řady renomovaných finančních institucí, přinesla zvýšenou nedůvěru investorů, růst kreditního rizika a nemalé problémy v případě krachu, což dokumentoval právě případ Lehman Brothers. Tyto potíže se ovšem, jak uvedlo poslední číslo Zertifikatejournalu, nevyhnuly ani investičním certifikátům.

Jak v něm uvedl šéf Zertifikatejournalu Martin Svoboda, Lehman byl sice jenom malým emitentem, který kromě toho umisťoval velké množství produktů především u institucionálních investorů (viz česká zkušenost), přesto se mohou investiční produkty tohoto emitenta nacházet v portfoliích privátních investorů. Protože jsou certifikáty dlužní úpisy, hrozí teď totální ztráta.

Dvacet procent, o nichž se v souvislosti s likvidačním zůstatkem nyní hovoří v případě dluhopisů Lehmana, je samozřejmě lepší než nic. Daleko horší je ovšem krátkodobé dilema, do čeho vlastně investovat a co je bezpečné.

Doba sice z krátkodobého horizontu nahrává diverzifikaci investic, což fondy splňují, obnovení důvěry investorů nebude ovšem v řadě případů jednoduché. Ale to ostatně neplatí jen v případě fondů. Nezbývá si než přát, aby záchranný plán americké vlády, přes řadu pochopitelných výhrad, splnil očekávání a přispěl ke stabilizaci a následně růstu trhů.

Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (6)

Vstoupit do diskuze
František Mašek

František Mašek

Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise Burza, na různých postech, naposledy jako šéfredaktor.... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo