Vsadíte na arabské státy?

Krutá lekce, díky níž si řada investorů znovu názorně uvědomila, že trhy nerostou věčně, přiměla část z nich k opatrnějším investicím. Podobně jako při předchozích korekcích roste zájem o nejrůznější garantované produkty či strategie, které investorovi zaručují minimálně vrácení podstatné části nebo celé investice. Podobný vývoj je vodou na mlýn zajištěným fondům, jejichž aktuální nabídka je poměrně široká.

Aktuálně největší světová banka, jíž je podle tržní kapitalizace britská HSBC, nabízí tři zajištěné fondy zaměřené na největší světové společnosti, komodity a země Blízkého východu.

Titáni s titánskými výsledky?

První z nich – pětiletý korunový Zajištěný fond titánů – sází na to, že hektické doby snáze přežijí velké světoznámé společnosti. Správce fondu si přitom nevybírá do portfolia jednotlivé firmy. Výnos fondu vychází z vývoje indexu Dow Jones Global Titans 50, který tvoří padesát největších globálních firem. Jeho složení se pochopitelně může měnit. Pokud by tedy některý z těchto gigantů zkrachoval, složení indexu se změní a fond by to neměl příliš pocítit.

Ve zmíněném indexu mají nyní největší váhu (6,23 %) akcie ropného Exxon Mobil, následovány General Electric (4,43%), Microsoftem (3,49 %) a firmami Procter & Gambel (3,32 %) či Johnson & Johnson (3,05 %). Investor participuje na jejich růstu 75 procenty.

Kdo věří, že růst komodit není stále ještě u konce, má k dispozici pětiletý Komoditní růstový fond, jehož výnos ovlivňuje vývoj komoditních indexu Standard & Poor´s. Tvoří ho šestnáct komodit, rozdělených do šesti oborů. Jeho hodnotu nejvíc ovlivňují ceny energetických surovin, hlavně ropy (37,50% podíl) a obilí s 23% podílem.

U dalších komoditních skupin – průmyslových a vzácných kovů, dobytka a tzv. měkkých komodit (kakaa, kávy, bavlny a cukru) – je tento podíl přibližně stejný a pohybuje se kolem deseti procent. Investor participuje na růstu indexu 85 procenty.

Lákavý Blízký východ

HSBC nabízí i příležitost investovat na jinak většinou nedostupných trzích. Výnosy Růstového fondu Blízkého východu jsou totiž odvozeny od vlastního indexu HSBC, který monitoruje vývoj akcií v šesti zemích z oblasti Perského zálivu, Egypta a Jordánska. Při relativně stále silné závislosti těchto států na ropě jde rovněž o svého druhu komoditní fond. Investor se může podílet na růstu zmíněného indexu v případě britské libry 52 procenty, v dolarech pak 65 procenty.

Nevýhodou těchto fondů je vysoká minimální investice, která činí u korunového fondu Titan 200 tisíc korun, u dalších dvou pak v eurech, u blízkovýchodního pak i v dolarech alespoň pět tisíc. Banka se snaží tento fakt investorům částečně kompenzovat. Mohou si totiž u ní uložit stejnou částku, jakou investovali do fondu, na šest měsíců na termínovaný vklad úročený pěti procenty.

Zajištěné fondy jsou založeny na poměrně jednoduchém principu. Jejich správce nakoupí za většinu získaných peněz dluhopisy, díky jejichž kuponům může investorům zaručit, že jim vrátí alespoň původní investici. Za zbytek koupí opce, a to na dobu existence fondu. V daném případě na tři vybrané indexy.

V případě HSBC jde podle Martina Fuchse z její pražské pobočky o státní dluhopisy USA, Francie a Německa, které mají nejvyšší rating AAA. To je z hlediska rostoucího kreditního rizika a pádu některých finančních subjektů s vysokým ratingem velmi důležité.

Další zajištěné fondy, které jsou variací na již dříve nabízenou investici, prodává ČSOB. Výnos čtyřletého fondu Světového růstu +21 vychází z vývoje akcií třiceti firem, stejně jako světový Lookback 3, koncipovaný na pět let a sedm měsíců. Jeho výnos se počítá z průměrných výsledků za posledních osmnáct měsíců existence fondu.

Šance pro konzervativnější

Pro investory, kteří se spokojí s nižším maximálním výnosem, bude nejspíš zajímavější 4. zajištěný fond ČP Investu. Vyžaduje sice investici na šest let, investorům ovšem garantuje minimálně vrácení 106 % vložených peněz, na což mnozí rádi slyší. Fond může vydělat za šest let 60 %.

Jeho výnos je odvozen od vývoje akcií patnácti významných světových firem, k nimž patří například Toyota Motor, Canon, Exxon Mobil, Nestlé, nebo Johnson& Johnson. Vychází z výše poklesu akcií. Pokud žádná z měsíčních hodnot sledovaných akcií v daném roce neklesne pod 90 % počáteční hodnoty, fond za 12 měsíců vydělá deset procent. Výnos se zaklikává. Investor již tedy  o něj nemůže přijít.

Na první pohled nejsou tak vysoké poklesy reálné. Snad to bude platit i na současném silně turbulentním trhu. Fond je určen spíše pro konzervativní či méně zkušené investory. Ti by si měli vzhledem ke svým menším zkušenostem před koupí fondu přesně zjistit, co vše podobná investice obnáší a jak je počítán jejich výnos.

Snad přitom, podobně jako HSBC, budou i správci dalších zajištěných fondů s ohledem na vývoj akciových či finančních trhů zveřejňovat, do jakých dluhopisů v souvislosti s těmito fondy investují. Kreditní riziko roste, je otázka, zda nemohou mít vážné problémy i další renomované finanční subjekty. Stále zajímavější tak zjevně budou státní dluhopisy s vysokým ratingem.

Foto: Profimedia.cz