Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Do sta tisíc bez daně?

František Mašek
František Mašek
27. 10. 2008

„Chceme maximálně zpřehlednit a zjednodušit právní úpravu daně z příjmů,“ říká v rozhovoru pro Finmag.cz náměstek ministra financí Peter Chrenko. Dobře míněná snaha zrušit asi třetinu stávajících daňových výjimek, včetně například tzv. šestiměsíčního časového testu u výnosů z cenných papírů, ale bohužel působí dojmem, že ministerstvo chce zrušit všechno možné - ať to stojí, co to stojí.

Do sta tisíc bez daně?

Ministerstvo financí připravuje nový daňový zákon, jehož návrh počítá s tím, že od roku 2010 bude zrušena řada daňových výjimek. V jakém stádiu příprav je tato právní norma?
Je připraven věcný záměr zákona, který byl zaslán do vnějšího připomínkového řízení, a v současné době se vypořádávají připomínky.

Z čeho jste při jeho přípravě vycházeli? Které země vás inspirovaly a proč?
Vycházíme ze stávající právní úpravy daní z příjmů, kterou chceme maximálně zpřehlednit a zjednodušit. Současně se snažíme zohlednit trendy plynoucí z mezinárodní daňové konkurence, kdy se všechny státy snaží přilákat a udržet nový kapitál, který je zárukou ekonomického růstu.

Od roku 2010 má být mj. zrušen tzv. časový test, který umožňuje fyzickým osobám nedanit po šesti měsících příjmy z obchodů s cennými papíry. Podobný návrh tu  již byl. Pokud si vzpomínám, asociace sdružující investiční a podílové fondy a správce majetku tehdy argumentovala výpočty, podle nichž by stát na této změně, spojené se změnou dalších daníí tratil. Jak to tedy je? Dospěli jste k jiným závěrům? Na základě čeho?
Časový test při držbě investičních nástrojů považujeme za nesystémové řešení, které jde proti principu horizontální daňové spravedlnosti a neutrality daňového systému. Daňově zvýhodňuje určitou formu investičních aktiv, a tím ovlivňuje chování investora. Nejsou nám známy konkrétní důvody, proč by stát mohl tratit při zrušení osvobození od daně ze zisku z prodeje cenných papírů či nemovitostí.

Asociace sdružující nejvýznamnější správce fondů ale podle mých informací skutečně přišly v době, kdy za tyto záležitosti odpovídala vaše předchůdkyně, tehdejší náměstkyně ministra financí Dana Trezziová, s analýzou, z níž vyplynulo, že jsou přínosy ze zrušení časového testu celkově nižší než ztráty. Je tu i další otázka. Neobáváte se poklesu zájmu o investování a díky tomu snížení daňových příjmů?
O žádné analýze dopadů na fondy nebo správce majetků z titulu změny systému zdaňování cenných papírů a kapitálových příjmů nám není nic známo. Ale je zcela logické, že pokud by byly nyní v plné míře realizovány prodeje až po uplynutí časového testu, tak by příjem daně byl zcela nulový. Právě na základě nového systému je pravděpodobné, že by k určitému navýšení daňového výnosu došlo, pokud by byl překročen daný limit.

Jaký by byl konkrétní přínos pro státní rozpočet ze zrušení pětiletého časového testu při prodeji nemovitostí, bytů a nebytových prostor, v nichž občan nebydlí, který rovněž navrhujete?
Řádově deset miliard, což je zhruba výpadek daně z převodu nemovitostí, která by se současně zrušila.

Z tezí připravovaného zákona vyplývá, že mají být výnosy fyzických osob z prodeje cenných papírů a z prodeje zmiňovaných nemovitostí součástí tzv. příjmu z kapitálového majetku a že bude stanoven minimální roční nezdaňovaný limit. Kolik to bude: šedesát tisíc ročně, jak jsem zaslechl, nebo jiná částka?
Jedná se o parametr, o kterém rozhodne vláda dle možností rozpočtu při schvalování. Tato částka se může měnit dle priorit vlády. Ministerstvo financí bude navrhovat částku někde v intervalu mezi 60 000–100 000 Kč ročně.

Pro investory je to jistá úleva, budou si ale muset schovat řadu dokladů kvůli daňovému přiznání. Týká se to i peněz ve fondech, tedy podle odhadů minimálně milionu či spíše ještě více osob. Neobáváte se, že zavedení nových daní a nutnost vše si evidovat odradí od investování řadu lidí a stát na tom nakonec prodělá?
Stejná povinnost platí i dnes. Tyto informace pro investora dokáže připravit ve formě výpisu jeho banka, broker, správce portfolia, atd. Pokud nepřesáhnou limit, daňové přiznání nebudou podávat.

Roční sleva na dani z příjmu z kapitálového majetku, ať již půjde o šedesát tisíc či jinou částku, není tak nízká. Není přesto možné zvýhodnit dlouhodobé investování například tím, že by se tento nevyčerpaný limit převáděl z jednoho roku do druhého?
O něčem podobném se neuvažuje. Zdaňovacím obdobím je jeden rok. Bylo by to velmi komplikované a v podstatě jen jiná forma časového testu.

Řada evropských států podporuje spoření či investice na důchod. I daňovými úlevami. Proč tedy ČR nezavede u investic do cenných papírů, fondů, ale třeba i nemovitostí třeba pětiletý, desetiletý nebo ještě delší časový test, když kvůli důchodům podporuje stát příspěvkem a možným daňovým odpočtem penzijní připojištění a přispívá na stavební spoření?
V rámci reformy penzijního systému se uvažuje o daňovém zvýhodnění dlouhodobého penzijního spoření s výplatou ve formě renty. Doporučeným modelem v rámci Evropské unie, týkajícím se penzijního spoření, je daňově zvýhodňovat spoření, příspěvek zaměstnavatele a zdaňovat kladný rozdíl mezi našetřenou částkou a vyplacenou částkou. Výplata doživotní renty by byla osvobozena od daní (dle návrhu koncepce penzijní reformy). Stejným směrem chceme jít také v České republice.

Vrátím se k nemovitostem, v nichž občan nebydlí a při jejichž prodeji má být zrušen pětiletý časový test. Jejich cena se každoročně zvyšuje o inflaci, pokud je tedy někdo prodá po deseti letech, a musí zaplatit daň z ceny, která takto automaticky roste, bude na tom reálně bit…
Uvažujeme o zavedení inflační indexace.

Na závěr jsem si nechal několik obecných otázek. Jsme členy Evropské unie s volným pohybem zboží, služeb a kapitálu. Výše daní a jejich zavádění či rušení jsou významnou součástí konkurenčního boje. Co říkáte názoru, že řada bohatých Čechů si po zrušení obou časových testů v rámci daňové optimalizace vytvoří firmu registrovanou v zahraničí a ČR tak díky tomu o očekávané daňové příjmy přijde?
V nejhorším případě to bude mít pro ČR neutrální dopad, neboť další opatření mají naopak poplatníky přilákat.

To je chvályhodná myšlenka. Někteří experti ale tvrdí, že by se měla ČR místo snahy látat díry, kudy mizí – i legálně – peníze (a tím i daně) do zahraničí, dlouhodobě snažit přilákat domácí i zahraniční investory snižováním daní, jichž by se tak mohlo vybrat víc. Uvažuje se o podobné možnosti?
Česká republika má od letošního roku jednu z nejnižších sazeb daní příjmů fyzických osob v Evropě. Sazba daní z příjmů právnických osob postupně klesá a naším cílem by mělo být její snižování alespoň na úroveň sazby fyzických osob. Tento proces však musí být provázen odstraněním odlišného zacházení pro odlišné subjekty, zjednodušením stanovení základu daně, odstraněním daňových výhod (daňové prázdniny) atd., aby nedošlo k výraznému poklesu inkasa daně, což by bylo neakceptovatelné z pohledu veřejných rozpočtů. Dalším výrazným lákadlem pro investory bude zrušení zdanění kapitálových zisků a dividend u právnických osob.

Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
František Mašek

František Mašek

Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise Burza, na různých postech, naposledy jako šéfredaktor.... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo