Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Přišel čas zajištěných fondů?

František Mašek
František Mašek
18. 11. 2008

Část investorů sází na zajištěné fondy. Těžko říci, nakolik volí tuto cestu ze setrvačnosti, intuitivně nebo na základě zdravého selského rozumu. Trhy jsou nyní dosti nízko, což zvyšuje šance, že zajištěné produkty vykáží v době splatnosti zajímavý zisk.

Přišel čas zajištěných fondů?

Vývoj na trzích se zvolna uklidňuje, investoři ale zůstávají nervózní. Ti agresivnější dál investují hlavně do akcií i jiných rizikovějších aktiv a rychle realizují zisky. Konzervativněji založení investoři, jimž přinesly v řadě případů fondy peněžního trhu a dluhopisové zklamání, nejspíš preferují bankovní vklady. Část z nich sází na zajištěné fondy a obdobné produkty.

Těžko říci, nakolik volí tuto cestu ze setrvačnosti, intuitivně nebo na základě zdravého selského rozumu. Trhy jsou nyní dosti nízko, což zvyšuje šance, že citované produkty vykážou v době splatnosti zajímavý zisk.

Většina zajištěných fondů totiž představuje investici na čtyři až pět let. Nikde není řečeno, že trhy nemohou jít ještě níže. Na druhé straně je ale před námi poměrně dlouhé období, které by mělo bohatě stačit k tomu, aby akciové či další trhy výrazně ožily. Od jejich výnosů se pak odvíjí zhodnocení zajištěných fondů či podobných instrumentů. Šance na jejich zajímavý střednědobý výnos je tak poměrně vysoká. 

Výše zhodnocení zajištěných fondů či podobně konstruovaných investičních certifikátů se totiž zpravidla odvíjí od výsledků vybraného trhu, koše akcií či akciového indexu (případně jiných investičních instrumentů) za celé období existence. Nebo se podle určených pravidel zafixuje (zaklikne) výnos za několik předem stanovených časových úseků, který se pak sčítá. O takto zafixovaný výnos již pak investor nemůže přijít.

Oba nejčastěji používané způsoby výpočtu zisku zajištěných produktů mají své mouchy. Trhy se například mohou vyvíjet čtyři roky příznivě, ke konci čtyř- nebo pětiletého období ale projít určitou korekcí. Proti podobnému riziku se může fond, jehož výnos je založen na porovnání počáteční a konečné hodnoty jeho aktiv, bránit například průměrováním hodnot, z nichž se pak počítá výnos.

U fondů, jejichž zhodnocení vychází z výsledků za několik předem vybraných časových úseků, zase hrozí, že mohou být v některém z nich v minusu. Investor si pak sice za toto období nepřipíše ztrátu, získá ale nulové zhodnocení. Vyjdeme-li z pokračující nejistoty na trzích, o níž nikdo neví, kdy skončí, nahrává nynější situace spíše růstovým než „zaklikávacím“ zajištěným fondům.

Co na to investoři?

Spekulace o možných zajímavých ziscích zajištěných fondů či produktů, uváděných na trh v současné velmi příhodné době, má sice reálný základ, nikdo ovšem neví, jak na ni bude masa investorů v praxi reagovat. I u zajištěných fondů se totiž mnozí z nich řídí minulými výnosy, aniž by brali v úvahu reálnou situaci.

I když samozřejmě hodně záleží na jejich konstrukci, mohou být obecně výsledky zajištěných fondů, které zahájily činnost v roce 2004 či později a v dohledné době ukončí činnost, málo povzbudivé. Byly totiž uváděny na trh v době, kdy se akciím dařilo.

Situace na akciových trzích se ale postupně zhoršovala, což může mít na celkový výnos zajištěných fondů či dalších produktů negativní dopad. Pokud by se tyto úvahy skutečně naplnily, bude konzervativní investor, který nejspíš věnuje minulým výnosům daleko větší pozornost než ten agresivní, ochoten znovu jít do zajištěných fondů?

Mnohý dlouhodobý investor si patrně položí otázku, proč vlastně kupovat zajištěné fondy, když je možné vzhledem k předpokládanému růstu investovat do akcií přímo. Vždyť maximální výnos zajištěného fondu či obdobných produktů bývá často limitován maximálním možným výnosem (participací).

Navíc v nich má často investor – pod hrozbou citelného výstupního poplatku za předčasný odkup – po řadu let peníze blokovány. Existují ovšem i investoři, pro které jsou akcie rizikové, a zajištěné fondy a podobné produkty pokládají za příležitost, jak se nějak podílet na příznivém vývoji trhů. 

Výnosy zajištěných fondů přitom nyní neohrožuje  žádná ze tří potenciálních hrozeb – nízké úrokové sazby, cena opcí či měnového zajištění. K pochopení, jaký to může mít dopad, se musíme vrátit k principu, na němž jsou zajištěné fondy založeny. Jejich správce nejprve nakoupí za peníze od investorů dluhopisy, jejichž kupony pak prodá.

Většina získaných peněz slouží k úhradě původní investice do fondu (pokud by kvůli nepříznivému vývoji trhu nevydělal víc), za zbytek koupí správce opce na předem vybrané aktivum. Pokud vydělávají, investorův výnos pochopitelně roste. Když jdou úrokové sazby dolů, je samozřejmě balík peněz, z něhož se financují tyto opce, menší a investorova šance na zajímavý výdělek klesá.

„Řada bank sice snižovala úroky, jde však o krátkodobé úrokové sazby. Ty střednědobé, které jsou pro zajištěné fondy podstatné, se zatím příliš nehýbají. Mají tak stále k dispozici poměrně dost peněz na nákup opcí,“ říká Martin Fuchs z pražské pobočky HSBC, která se mj. specializuje právě na zjištěné fondy.

Výnosy zajištěných fondů či obdobných produktů aktuálně příliš nesnižují  ani další důležité faktory, které ovlivňují jejich výnos – cena opcí a cena za měnové zajištění. I když existují mezi cenami opcí rozdíly, nejsou podle Fuchse nijak drahé. Neroste ani cena měnového zajištění, které je potřebné kvůli tomu, že jsou opce zpravidla v dolarech, zatímco většina fondů je denominována v eurech či v korunách.

Není fond jako fond

Zajištěné fondy jsou zpravidla koncipovány na čtyři až pět let. Prodávají se v době, kdy nikdo neví, jak si trhy v nejbližších čtyřech až pěti letech povedou. Investor si tak kupuje relativní jistotu, že se mu v nejhorším vrátí původně investované peníze. Inflaci mu ovšem nikdo nekompenzuje.

Ví sice, co podobný nákup obnáší, nemůže ale tušit, jak se budou trhy chovat. Tvůrce fondu se samozřejmě snaží vybrat takovou investici, která vydělá i při špatném počasí. Ne vždy se mu to ale musí podařit a inkaso pouze původně investované částky nikoho neuspokojí.

Současná situace přitom, jak již bylo naznačeno, zvyšuje naději, že fondy, které jsou nebo budou uváděny na trh v tomto, případně příštím roce, vykáží díky aktuálním nízkým cenám akcií, nebo dalších aktiv, zajímavé výnosy. 

Podobně jako při koupi jiných investičních produktů by měl investor také v tomto případě věnovat pozornost jeho správci a nechat si podrobně vysvětlit, co přesně kupuje. Vyjdeme-li z předpokladu, že trhy budou dlouhodobě růst, nemá smysl preferovat složitě konstruované zajištěné fondy či jiné produkty.

Podstatu výnosů založených na růstu akciových indexů, koše akcií, případně komodit (ty ale bývají méně čitelné) snad alespoň obecně pochopí každý. Otázkou je výběr konkrétních trhů. Konzervativněji založený investor bude nejspíš preferovat zajištěné fondy či produkty, jejichž výnos je odvozen od vývoje na méně rizikových vyspělých trzích.   

Pozor na emitenty

Poslední měsíce investorům připomněly, že rizikové mohou být i dluhopisy poměrně renomovaných bank původně s vysokým ratingem (Lehman Brothers). Není proto od věci zeptat se při koupi zajištěného fondu či garantovaného certifikátu, jaké dluhopisy, za něž pak správce fondu nakupuje opce, vlastně drží.

U fondů HSBC jsou to podle Fuchse státní obligace zemí s vysokým ratingem. Další významný emitent ČSOB podle šéfa IS ČSOB Jana Barty snižuje riziko, že koupí cenné papíry emitenta, který zkrachuje, nákupem  dluhopisů od většího počtu emitentů.

Pokud by k tomuto krachu – navzdory pomoci řady vlád problémovým finančním institucím – skutečně došlo, měly by dluhopisy ostatních emitentů tuto ztrátu bohatě pokrýt, uvedl rovněž Barta. 

Specifika certifikátů

Zajímavou alternativu k zajištěným fondům představují garantované investiční certifikáty. Investoři jistě uvítají, že na rozdíl od fondů neplatí u těchto certifikátů žádné poplatky za jejich správu. V souvislosti s certifikáty se ovšem hovoří o možných skrytých poplatcích.

Na rozdíl od fondů, jejichž portfolia bývají diverzifikována – kupují dluhopisy od více emitentů, je třeba dát pozor i na kreditní riziko, tedy hrozbu, že emitent, který vydal certifikát, zkrachuje a investor utrpí ztrátu. Pomoc ze strany řady států sice toto nebezpečí eliminuje. Investorovi se nicméně v současné hektické době vyplatí zajímat se, kdo certifikáty vydává a v jaké je situaci.  

Garantované certifikáty, které představují zajímavou alternativu k zajištěným fondům, není třeba démonizovat. Podobně jako tyto fondy mohou části investorů pomoci podílet se (v předem stanovené míře) na růstu vybraných trhů či aktiv. V současné době mohou být proto velmi atraktivní. Investor by si ale měl být nicméně vědom některých rizik, která jsou s jejich koupí spojena, především toho kreditního.

Ilustrace: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (3)

Vstoupit do diskuze
František Mašek

František Mašek

Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise Burza, na různých postech, naposledy jako šéfredaktor.... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo