Sbohem a šáteček

Oč je přitom lepší Jim Graham z Baham než Josef Novák z Ústí nad Labem, pokud oba podvádějí? Čím se liší firma Cambridge Global , nebo McKenzieking Consultants od renomovaného domácího správce majetku?

V daném případě je odpověď jednoduchá: za těmito názvy se skrývají firmy, před nimiž zahraniční regulátoři  prostřednictvím ČNB investory varují. Padne ale při relativně velkém počtu důvěřivců její varování na úrodnou půdu? Podvodníků, kteří spoléhají na cizokrajné renomé, je přitom hlavně v době, kdy se akciovým trhům nedaří, víc než dost.

Pozor na roztržitost

Kdo působí na kapitálovém trhu déle, jistě si vytvořil vlastní systém, jímž  prověřuje nejrůznější nabídky,„jimž nelze odolat“,  a ví, že na první pohled interesantní zahraniční majitel či cizokrajně znějící název firmy nic neznamená. Pokud nápadně připomíná některou renomovanou zahraniční společnost, je to dokonce na pováženou. Pozor by si měli dát hlavně ti roztržitější, aby nedošlo k záměně.

Zkušeným někdy stačí, když důkladně vyzpovídají zástupce firmy, jenž nabízí zajímavou investiční příležitost. Stejně jako ty méně vzdělané je jistě bude zajímat hlavně povolení firmy k činnosti na českém trhu. Věřit argumentaci, že dotyčná firma je pobočkou veleznámé cizí společnosti (dle jejího sebejistého zástupce patří samozřejmě ve svém oboru ke špičce), se nevyplácí. Není také od věci navštívit internetové stránky České národní banky a najít si v sekci dohledu nad finančním trhem seznam nelicencovaných subjektů. Nebo se „s nabídkou, které nelze odolat“, obrátit na dozor ČNB přímo.

Každý nesleduje média pravidelně a mohlo mu tak uniknout nedávné varování banky před londýnskou Swiss Business Bank, podnikající v ČR bez licence, nebo čerstvé upozornění na aktivity společnosti Portway Capital, která na českém trhu rovněž bez povolení nabízí investiční služby i poradenství.  Před jejími aktivitami navíc varují také zahraniční regulátoři. 

Řadě Čechů ale nejspíš bohužel stále lépe zní anglický název banky a jméno Thomas Smith než Tomáš Langer (což je, jak tvrdí některé servery, jedna a tatáž osoba).  Znovu a znovu si přitom nelze než položit otázku, proč údajně poškozené – kauzu Thomase Smithe a Swiss Business Bank, dosud šetří policie  – nezarazilo, že adresa banky v ČR obsahovala pouze jistou poštovní schránku v Brně. Nemluvě o ochotě části našich spoluobčanů svěřit  někomu peníze na základě telefonického rozhovoru.        
 
Obě dosud zmiňované společnosti nejsou zdaleka jediné, před nimiž varují ČNB nebo zahraniční regulátoři. V seznamu 21 jmen aktuálně najdeme například Morgan Paris, již citované Cambridge Global, McKenzieking Conlsuntans, ale také Professional Capital Management Pte. Ltd, Crown-Euro Trust Investment Bank nebo International Equity Consultants.

Finanční gramotnost části české populace je zjevně stále nízká. Kdo by pak odolal podobným názvům? Třeba by některého z naivních takyinvestorů trklo, že něco není v pořádku, pokud by některá z těchto společností změnila název na české Sbohem a šáteček. Jestliže je ale někdo schopen svěřit někomu peníze na základě telefonického rozhovoru, nejsem si jist, zda by i této firmě nakonec někdo nesedl na lep.