Co je doma, to se počítá

Nebo nákup fondů, které se na tyto společnosti zaměřují. Kurzy většiny těchto fondů jsou sice za delší horizont rovněž v minusu, řada investorů nicméně věří, že jim dividendové tituly vydělají víc, případně že díky vyplacené dividendě ztratí méně, než tomu bude u jiných investic.

K oblibě dividendových titulů přispělo splasknutí bubliny internetových akcií počátkem roku 2000. Do té doby opěvované technologické firmy patřily totiž mezi tzv. růstové. Investor, který si koupil jejich akcie, tedy očekával, že vydělá na budoucím růstu firmy a následně i jejich ceně. K podobnému růstu jsou ovšem třeba peníze. Pokud internetové a další technologické firmy věnovaly prostředky na další expanzi, logicky nevyplácely žádné dividendy.

Dividendy versus růst

Výplata dividend má ostatně i odpůrce, kteří se ptají, jaký má smysl, když firma vynaloží část volných peněz na dividendy, z nichž navíc platí investor daň. Proč raději nevěnovat tyto peníze na rozvoj firmy, což by se mělo investorům vrátit v rostoucích cenách jejích akcií? Život běžné společnosti je ovšem komplikovanější. Provází ho řada – ne vždy příznivých – událostí, které mají dopad na aktuální cenu akcií, což může část investorů odrazovat. Zejména v době, kdy trhy kolísají či ztrácejí.

Miloš Filip z ING Investment Management, ovšem s odvoláním na studii Financial Analyst Journal poukazuje na léta 1946–2001, kdy akcie amerických firem s vysokým dividendovým výplatním poměrem zaznamenaly v dalších letech v průměru nejvyšší růst firemních zisků, daleko vyšší než u růstových akcií. Část zisku vyplacená formou dividend totiž slouží jako určitá „pojistka“ proti neefektivnímu využívání dostupného firemního kapitálu a pravidelně vyplácené dividendy zpravidla svědčí o zdraví akciové společnosti. Jejich růst je pokládán za důležitý náznak, že management věří v budoucnost firmy.

Zatímco v poválečném období se dividendy podílely na dosaženém zisku 50–60 %, v současnosti je to výrazné méně. Přesto mají  – zejména v méně jistých dobách – v uvažování řady investorů nepochybně svůj význam.

V čele Philip Morris a Telefónica

V případě nejvýznamnějších titulů obchodovaných na pražské burze hraje dividenda tradičně velkou roli u akcií Philip Morris. Celý zisk této firmy bývá rozdělován formou dividend. Postupně je začaly pravidelně vyplácet v zajímavější výši i další společnosti obchodované na prestižním burzovním segmentu SPAD, zejména Komerční banka, Telefónika 02 CR a ČEZ.

Pokud jde o tzv. dividendový výnos – poměr ceny akcie k hrubé dividendě – nejzajímavější s více než dvanácti, respektive deseti procenty zůstávají za loňský rok (dividenda se vyplácí zpětně) právě Philip Morris a Telefónica 02 CR. Analytici se shodují v tom, že by mohly zůstat z hlediska dividendového výnosu dál zajímavé. Podobně by tomu mohlo být také v případě polostátního ČEZ, otázkou zůstává. Zajímavý může zůstat i dividendový výnos u Komerční banky, v jejímž případě se dokonce občas objevují spekulace, podle nichž si může chtít její majoritní vlastník Société Générale kompenzovat vyššími dividendami KB utrpěné ztráty.

I akcie těchto společností vykazují za dvanáct měsíců ztrátu. Je ovšem náhoda, že nejméně – zhruba čtvrtinu – ztrácejí právě Philip Morris, Telefónica 02 CR a Komerční banka, nebo se potvrzuje fakt, že předpokládaná vyšší dividenda do určité míry přispívá k větší stabilitě ceny jejich akcií?

V ČR působí i několik fondů, které investují do firem s nadprůměrným dividendovým výnosem. Nejvíc z nich spravuje ING. Zaměřují se tedy na akcie firem, které by měly být v současnosti pro investory zajímavější. Většina titulů, do nichž investují, je v minusu, což se odráží v negativní výkonnosti těchto fondů, které letos ztrácejí několik desítek procent, zpravidla o něco méně než jiné fondy.

Pro zkušenější investory, kteří zatím příliš nevěří na obrat trhů, může být nicméně zajímavá skladba portfolia těchto fondů. Korunový fond ING Invest Global High Dividend například aktuálně sází hlavně na farmaceutickou firmu Bristol-Myers, energetickou Eni, dále na Vivendi, Pfizer nebo Total SA. K deseti největším pozicím patří ovšem mj. Bank of America nebo BNP Paribas. Budou tváří v tvář problémům ve finančním sektoru vyplácet nadprůměrné dividendy? 

Agentura Bloomberg upozorňuje, že vzhledem k obavám z recese klesá počet firem, které vyplácejí dividendy, nejrychleji za posledních padesát let – řada amerických firem z tohoto důvodu hromadí hotovost. Buď tedy vůbec nebudou vyplácet dividendy, nebo jejich objem výrazně sníží. Pokles cen akcií navíc přispěl tomu, že při stejné dividendě jako za loňský rok dividendové výnosy (poměr ceny akcie k hrubé dividendě) rostou. U firem z amerického akciového indexu S&P 500 tak dosáhl 3,8 %, což je nejvíce za posledních patnáct let.

Trend snižování nebo rušení dividend se ovšem netýká všech 83 firem, zařazených do indexu S&P 500, by mělo naopak dividendy zvýšit. Podle Bloombergu se to týká například firem 3M, Eli Lilly nebo Coca Coly. Citigroup, která ztratila kolem 70 % své tržní hodnoty, by neměla vyplácet v nejbližších třech letech každé čtvrtletí vyšší než procentní dividendu.

Zda bude díky dobrým výsledkům vyplácet zajímavé dividendy většina společností obchodovaných na pražské burze, závisí u většiny z nich na jejich zahraničních vlastnících. Pokud by tomu tak bylo, mohlo by se to časem projevit ve větším zájmu o český trh a v růstu akcií, které jsou zde obchodovány.